Řešení je prosté: vytvořte vlastní sociální síť, do které Vám Němci nebudou kafrat. Zcela svobodnou, a přidejte k tomu slovník nespisovných slov, aby si účastníci mohli vybrat.

A jak dlouho bude fungovat, než ji začne někdo cenzurovat?

Prim v tomto ohledu hraje Německo. Zde bývalá agentka východoněmecké tajné policie Stasi ‚Victoria‘, vlastním jménem Anetta Kahane, je v současnosti prezidentkou neziskové organizace Amadeu Antonio Foundation a je zodpovědná za cenzuru sociálních sítí v Německu.

Tak, tak.

V Německu "politická korektnost" se zatím pevně drží v sedle. Je otázka, jestli tomu bude tak "navždy".

Vysušit bažiny je fuška. Bunga bunga!

Skvělá blogerko, Markéto Šichtařová: I slova jsou činy!

Nenechte se otrávit některými diskutujícími. Vysoká karma a počet návštěvníků potvrzuje, že čtenáři Vám rozumějí a že Vás mají v úctě.

Kdo leze na FB, je .... patří mu to. Tato puberťácká sociální síť se nemohla jinak vyvinout. Ale funguje jako droga a odvykačka asi nebude jednoduchá.

Jinak móc pěkná fotka, ale na FB - nevím, nevím.

Souhlas s charakteristikou sociálních sítí, ale dodávám: Co s tím chcete dělat, když o umístění na titulní straně módního časopisu nerozhoduje dnes krása modelky, ale počet lajků u jejího profilu na Twitteru.

Děkuji Vám za tento vynikající rozbor

Jsem rád, že existují lidé, kteří dokáží popsat probémy tak rétoricky přesně a jasně, jako Vy.

Jak je vaším zvykem jste absolutně mimo hned od úvodu:

Píšete

Zákony, které tvoří národní parlamenty, jsou vesele ignorovány nadnárodními koncerny. Lid ve volbách už neurčuje, kam společnost půjde. Určují to internetové společnosti.

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=642018

Je to přesně naopak. Parlamenty jednotlivých zemí (parlamenty volené lidem)požadují po facebooku aby kontroloval obsah stránek a odkazy na ně a ten to proto dělá. Ostatně za nedodržování byl pokud se nepletu i pokutován

Obávám se, že kauzy, které v současnosti můžeme sledovat takříkajíc "on-line", ukazují, že nadnárodní společnosti jsou schopny zavádět svá vlastní pravidla zcela bez ohledu na zákonný rámec. Typickým příkladem je kvalita potravin. Ačkoli zákony evropských zemí vylučují dvojí standard ohledně kvality potravin, přesto je tento dvojí standard běžnou realitou. Některé obchodní řetězce jsou ochotny retušovat křesťanské symboly na fotografiích, aby preventivně nebyly raněny city lidí, kteří vykazují patologickou přecitlivělost při pohledu na kříž. Žádný zákon jim nic takového neukládá.

Markéta Šichtařová jasně píše, že cenzurní zásahy, které lze pozorovat na sociálních sítích, jsou často v rozporu se základními ústavními principy – tedy nejen se svobodou slova, ale dokonce i s ústavně nedotknutelným listovním tajemstvím. Ústavní principy mají právo měnit pouze parlamenty, a to navíc ve většinové hlasovací shodě, nikoli například provozovatel sociální sítě. Ten by měl ústavní principy důsledně ctít a nikoli je obcházet.