Přichází novodobá inkvizice

5. 01. 2018 8:00:00
Něco je špatně: Zákony, které tvoří národní parlamenty, jsou vesele ignorovány nadnárodními koncerny. Lid ve volbách už neurčuje, kam společnost půjde. Určují to internetové společnosti.

Říkají, co se smí, co nesmí, co je vhodné, správné a morální.

A svá pravidla efektivně vynucují.

Možná jste zaznamenali, že minulý týden vyšel v Blesku článek o tom, že na Slovensku se odehrálo něco neslýchaného. Odkaz na článek vám ovšem neuvedu z kuriózního důvodu, který vám vzápětí bude jasný: Tenhle text by pak také mohl jednoduše „zmizet“.

Ano, vím, co chcete namítnout: Blesk je bulvár. Ale zadržte. Pořád je to největší celostátní deník a dokonce i pan Google ho zařazuje do výběru nejdůležitějších zpráv. Takže ačkoliv jeho informační schopnost zdaleka není na rovni ČTK, pořád je na jiné příčce než JPDP (jedna paní domovnice postovala), tudíž když si někdo přečte Blesk, asi by se neměl cítit jako zločinec. A tak když na mého milého manžela vypadla kuriózní zpráva ve výběru hlavních zpráv Google, vzal ji a jako vánoční zajímavost poslal v odkaze svému kamarádovi skrze Messenger. (Pro nezasvěcené – aplikace Messenger je součástí Facebooku a slouží k chatování. Zjednodušeně se dá říci, že je to vlastně jeden z druhů elektronické pošty.)

Jenže věc měla háček. V nadpise článku bylo slovo „porno“. Celý článek byl totiž o tom, že někdo na Slovensku potají točil v kostele film pro dospělé, což pochopitelně vyvolalo mezi lidmi z dané obce pohoršení. Se skutečným pornem pochopitelně neměl článek Blesku nic společného. Pravda, byly přiloženy nějaké ilustrační fotky, ale všechny byly rozmazané a nic na nich nebylo vidět – prostě přeci jen celostátní nejčtenější deník. Pornografii článek připomínal, asi jako když je v zákoně uvedena věta, že „šíření dětské pornografie je trestné“ - taky kvůli danému slovu sbírku zákonů nespálíme. Nicméně Facebook byl jiného názoru.

Článek vyhodnotil jako „porušující pravidla komunity“ a manžela „za trest“ zablokoval. Což je ovšem celkem pozoruhodné hned z několika důvodů:

Zaprvé pokud jste si až dosud mysleli, že šířením článku největšího celostátního deníku se maximálně tak projevíte jako drbna hltající bulvár, ale nikoliv jako padouch, patrně jste se mýlili, neb Facebook takový článek evidentně považuje za morálně závadný. Pokud patříte mezi těch několik set tisíc lidí, kteří si denně koupí Blesk, jste asi podle této logiky závadní, zatímco pánové a dámy z Facebooku jsou morálně čistí a určují pravidla.

Zadruhé umělá inteligence, která kontroluje obsah Facebooku, je jasná umělá blbka. Neumí pochopit, že když použijete slovo porno, ještě to neznamená, že se jedná o porno.

A zatřetí – a to je nejdůležitější – tato umělá inteligence necenzuruje jen obsah takzvané „zdi“ Facebooku (tedy veřejné příspěvky), ale cenzuruje i soukromé zprávy, které si navzájem píše dvojice lidí. A tady stop, tohle je velmi podstatný bod.

Chápu, že když přijmete podmínky, že na stránkách soukromé aplikace Facebooku nebudete něco dělat, má tento soukromě vlastněný Facebook právo na dohodě s vámi trvat a svoje pravidla vynucovat. Potud vše v pořádku. Facebook ovšem nemá a nemůže mít právo vynucovat pravidla, která jsou v rozporu s národními zákony. Takzvaná veřejná „zeď“ Facebooku je věc jedna. Soukromé zprávy, do kterých patří například SMS, emaily, Skype, Messenger, Direct, Viber a další, však už mají charakter dopisu. Zcela jednoznačně se na ně vztahuje listovní tajemství. Listovní tajemství je přitom ústavním principem. A ústavní princip nemůžete zlomit jen tím, že se rozhodnete, že budete prudérní a nebude se vám líbit slovo „porno“.

Není pravda, že si Facebook může stanovit pravidla, jaká chce, protože je to soukromá aplikace a podepsala jsem s ní dobrovolně smlouvu. Pravidla soukromé aplikace totiž nemohou být v rozporu s právním systémem. Co kdybych s někým uzavřela dobrovolnou smlouvu, že ho zabiju? Byla by platná? Nebyla. Člověk s tím může z morálního pohledu nesouhlasit, ale tak je právní systém prostě nastavený. Kdyby to bylo tak snadné, nikdo by neřešil otázku eutanazie, protože by žádnou otázkou prostě nebyla – byla by vždy legální. S listovním tajemstvím je to stejné.

Tento ústavní princip je nadřazen jakékoliv soukromé aplikaci a jejím podmínkám používání. Messenger, Skype, Direct, email – to všechno je soukromá korespondence dvou soukromých lidí, na kterou se analogicky k papírovému dopisu a emailu poštovní tajemství vztahuje. Jde to dokonce tak daleko, že ani zaměstnavatel nesmí číst emaily svých zaměstnanců, a to ani v případě, že jde o pracovní korespondenci na zaměstnavatelem poskytnutém počítači, v kanceláři zaměstnavatele a v pracovní době. Nikdo nesmí strkat nos do mé pošty a nějakým souhlasem s podmínkami se z toho nevyváže.

Můžete namítnout, že když se mi to nelíbí, nemusím FB používat. Jenomže to znamená veřejně tolerovat protiprávní jednání, akceptovat, že někteří jsou si rovnější než jiní, a tvářit se, že sociální sítě jsou natolik velké a VIP společnosti, že jim to na rozdíl od jiných projde. A navrch k tomu stejně si moc nepomůžete. Messenger můžete nahradit třeba Viberem - jenomže všechny hlavní sociální sítě světa své uživatele sledují. Jen někde víc, někde míň. V Číně dokonce své uživatele už vyhodnocují a přiřazují jim „skóre slušného člověka“. Nesleduje se jen, co zveřejňujete, ale i to, co si píšete a s kým. A když se bavíte s někým, koho systém nepovažuje za dobrého člověka, odečte vám body. Šílené? Zvykejme si, v Evropě k tomu už máme nakročeno.

Už znovu vznikla zakázaná slova, zakázané názory, zakázané obrázky a novodobá inkvizice. Už znovu se udavačství adoruje – minimálně v některých zemích. Některé vlády dokonce přímo sociální sítě vyzývají, aby zakázané názory monitorovaly a mazaly je. V Německu mají nový zákon, podle kterého sociálním sítím hrozí pokuty za údajné „šíření nenávisti“. I některým německým poslancům Bundestagu už tyto sociální sítě mažou výroky ze sítí.

Není náhodou základem demokracie to, že lidem zvolení poslanci smí říkat nahlas své názory? Říkáme tomu poslanecká imunita a jejím smyslem je ochrana svobody slova poslance – poslance chrání před trestem v důsledku jeho proslovů a vyjádřených názorů. Jenomže najednou je tahle imunita pryč a správci sociálních sítí si přivlastnili pravomoc soudce. V analogovém světě by o zločinu a trestu rozhodoval soud; v dnešním digitálním světě rozhodnou samozvaní správci sítě bez jakékoliv možnosti odvolání.

Nemyslím, že by Česká republika měla mlčet nad tím, že na jejím území je porušován její zákon, uplatňuje se cenzura a inkvizice. To by byl naprostý konec svobody.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 5.1.2018 8:00 | karma článku: 49.00 | přečteno: 33330x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Už máme instrukce, co si myslet o Notre-Dame

Byly doby, kdy média nepsala pravdu. Každý to věděl. Pravda se filtrovala mezi řádky. Totéž v písničkách a v divadelních hrách. Cenzura všude. Autoři museli psát tak, aby divák pochopil, cenzor nikoli. Šílená doba. A je tu zas.

17.4.2019 v 14:26 | Karma článku: 48.40 | Přečteno: 20158 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Totalitní myšlení se vrátilo

Bylo - nebylo, přihodila se taková zajímavá věc. V Německu odmítla soukromá Waldorfská škola přijmout holčičku kvůli tomu, že její otec je poslancem za stranu AfD v berlínském parlamentu.

12.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.86 | Přečteno: 23828 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Nejhorší hospodaření od roku 2012

Máme za sebou první kvartál roku 2019 a s ním i výsledky hospodaření státu. Za klobouk si je vláda nedá.

5.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.46 | Přečteno: 20416 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Černá díra neziskovek

Znám v okolí hned několik lidí, kteří v posledních třech letech zabalili své podnikání kvůli „dohledu“ státu: Ten kvůli třem kontrolám, které za ním přišly v rychlém sledu za sebou, sice nic nenašly, ale řádně mu zpěnily krev.

29.3.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.64 | Přečteno: 21918 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Už máme instrukce, co si myslet o Notre-Dame

Byly doby, kdy média nepsala pravdu. Každý to věděl. Pravda se filtrovala mezi řádky. Totéž v písničkách a v divadelních hrách. Cenzura všude. Autoři museli psát tak, aby divák pochopil, cenzor nikoli. Šílená doba. A je tu zas.

17.4.2019 v 14:26 | Karma článku: 48.40 | Přečteno: 20194 | Diskuse

Lucie Tůmová

Není makléř jako makléř - podle čeho vybrat toho pravého?

Pakliže jste se rozhodli prodat svou nemovitost, čeká vás nelehký úkol. Vybrat realitní kancelář, které prodej svěříte. Ale jak poznat, která je ta pravá? Je lepší velká kancelář, malá rodinná firma nebo dokonce samostatný makléř?

17.4.2019 v 10:28 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 129 | Diskuse

Tomáš Flaška

Paní Venezuelo: Zdanění nefunguje a fungovat nebude

Kdy už si to všichni levičáci světa uvědomí? Ministryně Maláčová to navrhuje pořád dokola. Pořád se experimentuje a pak se všichni diví. Údajně pravicové ANO do toho už spadlo taky.

16.4.2019 v 11:14 | Karma článku: 33.23 | Přečteno: 1123 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Moravec tentokrát prezentoval bezradnost režimních neoliberálů

Hostil tentokrát vysloužilé vládní „národohospodáře“, jimiž byli – premiéři úřednických vlád Tošovský a Fischer, bývalý ministr financí Sobotkovy vlády Pilný a bývalý člen rady ČNB Niedermayer.

15.4.2019 v 23:14 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 966 | Diskuse

Jiří Kůs

Nanotechnologie v automobilovém průmyslu

Nanomateriály budou hrát v automobilovém průmyslu významnou roli. Výroba se změní na personalizovaný 3D tisk z nanokompozitů, které nahradí zcela ocel a plasty. Automobil s nanosenzory se bude sám orientovat a přizpůsobovat okolí.

15.4.2019 v 19:43 | Karma článku: 9.94 | Přečteno: 296 | Diskuse
VIP
Počet článků 424 Celková karma 48.54 Průměrná čtenost 20972

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz