Bude líp?
Ale je tu jedno velké ALE. Až dosud jsme se bavili jen o roce 2014, který by měl domácnostem i firmám přinést zlepšení snad po všech stránkách ve srovnání s rokem 2013. Jenomže co když se zahledíme do ještě vzdálenějšího horizontu?
Udělejme si na chvíli malou odbočku do období skoro před sto lety, do první světové války. Tehdy už ekonomika fungovala na stejných principech jako dnes. Byly tu akciové indexy, byly tu centrální banky, byla tu i měnová politika centrálních bank. A tehdy, během první světové války, už také lidé věděli, co to znamená opustit takzvaný zlatý standard. Zjednodušeně řečeno, co to znamená nemít peníze kryté zlatem, ale „jen“ důvěrou.
Během války německá centrální banka začala tisknout ničím nekryté peníze. Míněno žádným zlatem. Do konce války se takzvaná peněžní zásoba zhruba čtyřikrát zvětšila. Řada lidí měla strach z inflace, ale inflace „překvapivě“ nepřicházela. Naopak se – navzdory válce – velmi dařilo finančnímu trhu. Akciové indexy dosahovaly rekordních hodnot! Jak je to možné?
Vysvětlení je překvapivě prosté. Mezi lidmi panovala skepse. Lidé tedy neutráceli. A pokud lidé neutráceli, nemohly růst ceny zboží. Nemohlo tedy dojít k inflaci. Ale natištěné peníze se někam musely „ztrácet“. Ztrácely se právě do cen akcií. Růst akciových indexů nebyl známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Byl jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investovali do akcií a vyháněli tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existovala. Inflace existovala v cenách akcií.
A pak válka skončila. Nastalo několikaleté poměrně úspěšné období poválečné obnovy. A jak se mezi spotřebitele navracel optimismus a lidé začínali opět utrácet, začala náhle – s několikaletým zpožděním – růst inflace. V roce 1923 byla hyperinflace v Německu na vrcholu. Se vším, co k ní patřilo: S totálním rozvratem hospodářství, sociálnímu bouřemi a nástupem Hitlera.
Není ta paralela do očí bijící? Evropská centrální banka (ECB) v podstatě také v poslední době „tiskne“ nové peníze. Brání se sice nařčení, že jde o tisk nekrytých peněz, peníze jsou prý kryty státními dluhopisy jednotlivých evropských zemí. Ale není to pravda. Respektive tyto peníze jsou „kryté“ státními dluhopisy, které v podstatě nemají žádnou hodnotu. Kdyby je nevykupovala ECB, tím po nich uměle nevytvářela poptávku, a tedy netlačila uměle vzhůru jejich ceny, byly by téměř bezcenné. Takže vytištěné peníze v eurozóně jsou téměř nekryté.
V roce 2006 takzvaná peněžní zásoba eurozóny dosahovala přibližně 6 000 000 mil. eur. V roce 2012 to bylo zhruba 9 500 000 mil. eur. Za rok 2013 data ještě nemáme, ale je jisté, že dál rostla. Není to tedy tak děsivý nárůst jako ve válečném Německu a je rozložen do delší doby. Ale tak jako tak růst objemu peněz v oběhu rozhodně neodpovídá mizerné hospodářské situaci eurozóny v krizi.
Někteří ekonomové už dlouho varují, že takový tisk peněz nutně musí vést k inflaci. A jiní ekonomové se jim smějí, kde prý ta inflace je? Vždyť momentálně se dokonce Česká národní banka obává deflace! No pardon, tak to je vážně argument jako noha. Zaprvé Česká národní banka s tím má společného asi jako medvěd s iPhonem. Bavíme se o tisku peněz v eurozóně. Zadruhé nikdy nikdo netvrdil, že spotřebitelská inflace může přijít, dokud neskončí krize. Naopak. Lidé jsou teď příliš skeptičtí, jak by se ostatně v době recese dalo čekat. Tudíž neutrácí. Tudíž ceny nemohou růst. Tak jako během první světové války.
Ale současné natištěné peníze se někam musí „ztrácet“. Ztrácí se právě do cen akcií. Růst akciových indexů není známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Je jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investují do akcií a vyhánějí tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existuje - v cenách akcií.
V roce 2014 snad už bude líp. A to bude znamenat, že důvěra obyvatel se obnoví. Budou ochotni začít zase utrácet. Hádejte, k čemu to pak může s odstupem dvou tří dalších let vést? Ne, hyperinflace by neměla být kvantitativně srovnatelná s tím, co zažívalo poválečné Německo – ale to jen proto, že peněz nebylo dosud vytištěno tolik. Zato eurem se už dneska platí na mnohem větším území než tehdy markou. Takže zvýšenou inflací může být postihnuto mnohem víc lidí.
Zajímavé je, že po první světové válce v Československu k žádné hyperinflaci nedošlo. Československo naopak v roce 1923, kdy Německo čelilo vrcholu hyperinflace, zažívalo neuvěřitelnou deflaci, tedy propad cen, až o 30 %. Československo totiž tehdy jaksi neplatilo markou. Dnes jaksi neplatí eurem. Až na to, že dneska je skrze zahraniční obchod Česká republika s eurozónou propojena víc než tehdy Československo s Německem. Takže skrze zahraniční obchod se růst cen také mnohem lépe přenáší ze země do země. Takže izolace od požáru je velmi, velmi nedokonalá.
Tak co – ještě má někdo chuť na přijetí eura?
Markéta Šichtařová
Vláda se rozhodla akcionáře ČEZu trestat za vlastní neschopnost
Zabavování vydělaných peněz lidem je označováno všelijak: Většinou tak, aby označení zamaskovalo pravý stav věci. Válečná daň. Daň z nadměrných zisků.
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Rozhodnutí ANO neúčastnit se jednání nepovažuji za šťastné, řekl Pavel
Prezident Petr Pavel bere na vědomí rozhodnutí opozičního hnutí ANO neúčastnit se jednání o...
Jak se chystá převrat. V Německu začíná proces s extremistickou skupinou
V Německu v pondělí začíná první z procesů se členy extremistické skupiny Říšští občané, kteří čelí...
Bombardování Gazy si vyžádalo nejméně 13 obětí, Biden mluvil s Netanjahuem
Izraelské bombardování tři domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 13 lidí a zranilo...
Letní teploty ještě vydrží. Ochladí se až koncem týdne, kdy přijdou přeháňky
Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 686
- Celková karma 42,80
- Průměrná čtenost 20154x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.