Je bitcoin podvod století?
No ano, automatické přejímání všeho, co se kde napíše, je tak lákavé. A já mám silné podezření, že příštím vejlupkem, který vytře zraky našim omezeným obzorům, bude… Ale víte co? Schválně hádejte sami: Podle statistik Google se o to počátkem srpna 2013 nejvíce zajímali Estonci, pak Američané, pak Finové a na čtvrtém místě byli Češi. Hned před pátými Rusy. Co to asi je?
No dobře no, já vím, že to víte, protože tenhle text má nějaký nadpis… Špatná otázka. Tak tedy jinak. Není to fascinující, že elektronická měna bitcoin je pro Čechy tak fascinující…? Pročpak asi? Znamená to snad, že je v ČR nejvíc technologických nadšenců? Nebo snad nejvíc spekulantů? Anebo snad nejvíc zájemců o praní špinavých peněz…?
Ať tak či onak, bitcoin má neskutečnou kliku. Asi jako když nesnášíte mráz, ale osud vás zavane na severní pól – a tam cestou na sáních potkáte v pustině postavenou saunu. Bitcoinu totiž spadnul do klína ten nejlepší možný marketing: Kypr. Když byly na Kypru zmraženy vklady v bankách, i ti největší důvěřivci najednou pochopili, že o peníze – překvapivě – mohou přijít. Jedno, zda bydlí v eurozóně, USA, či Japonsku. Že se může přihodit, že střadatele nebudou chtít o jejich úspory okrást jen obvyklí lapkové a podvodníci, ale také politici, kteří stiskem klávesy zkonfiskují vklady. Anebo třeba centrální banky, které tisknou v podstatě ničím nekryté peníze dnes už prakticky po celém světě, takže si tak nanejvýš můžeme házet korunou, zda inflace přijde za rok nebo až za dva. A jakmile to střadatelé pochopili, nečekali. Zasedli ke klávesnicím a začali hledat… bitcoin.
A tak se přihodilo, že díky geniálnímu, nikým neplánovanému marketingu, bylo možno na bitcoinu pohádkově zbohatnout. Ještě počátkem března se jeho kurz pohyboval jen kolem 33 dolarů. Počátkem dubna jsme už byli na 93 dolarech. A 10. dubna to bylo 230 dolarů! Kde jinde lze za necelých šest týdnů vydělat skoro osminásobek? Správně, jen tam, kde existuje spekulativní bublina. Takže netrvalo dlouho a kurz bitcoinu se zřítil - jenomže už zase roste. To dá tedy rozum, že bitcoin budí vášně. A kdo by to byl řekl, on budí vášně dokonce i v takové Evropské centrální bance. Mezi námi, ECB se bitcoinu bojí jako většina koček vody. Ve svých dokumentech dokonce brojí, že bitcoin by prý mohl být pyramidovou hrou. (Ovšem ať jsem její argumenty zkoumala zleva zprava, nějak se mi nepozdávají - spíš se mi zdá, že jediným cílem ECB je bitcoinem strašit. Protože čím víc se bude bitcoin využívat, tím menší vliv budou centrální banky mít.)
Ne, nemyslím, že je bitcoin pyramidovou hrou. Otázka zní jinak. Není náhodou bitcoin tak trochu – spíš neúmyslným – „podvodem“?
Úspěch bitcoinu totiž spočívá v několika jeho vlastnostech. Zatímco běžné měny jsou emitované státem, bitcoin není. Bitcoin nezná hranice. Dosud není i přes objevující se snahy nikterak regulován. A co víc – ono je hodně těžké ho regulovat. Bitcoin v porovnání s „normálními“ penězi nabízí anonymitu. A je založen na šifrovacím mechanismu a algoritmu, díky němuž nelze použít bitcoin, který vlastní někdo jiný. Nebudu zabíhat do detailů, ale klíčové je, že díky tomuto algoritmu se do oběhu uvolňuje předem známý objem peněz. Už dnes je tak známo, že v roce 2040 bude v oběhu 21 milionů bitcoinů. A to vede řadu lidí k domněnce, že se jedná o neinflační měnu. Což podle jejich názoru v dnešním světě vůůůbec není k zahození.
Jenomže já tvrdím, že to není pravda. Zatím bitcoin inflační není. Ale technicky vzato jednou může být. Fakt, že jednotlivé zdroje od sebe navzájem opisují věty o neinflačnosti, ještě nic neznamená. Znamená to právě a jen zúžení našeho obzoru a nepřemýšlení. Názor, že bitcoin nemůže být inflační, totiž vychází z nepochopení, co to jsou peníze.
Stačí, aby tu byla první banka, která bude bitcoiny dál půjčovat a inflace technicky vzato může vzniknout. Jistě, můžete namítnout, že existence bitcoinových bank není možná, protože podstatou bitcoinového algoritmu je, že stejný bitcoin vlastněný jedním člověkem nelze použit podruhé, tedy nelze jej půjčit. Ale chyba lávky. Právě že to „nejde“ a současně jde. Peníze totiž nemusí mít podobu jen mincí, bankovek, nebo souborů na počítači. Peníze mohou mít podobu i právních závazků. Opět nebudu zabíhat do detailů a dávat návod, jak na to; nicméně aby bylo možno bitcoin půjčit, stačí, že klient bitcoinové banky bance „předá“ své bitcoiny a dostane zpět právní závazek, že mu je banka jednoho dne vrátí. Bitcoiny, které v tu chvíli bude banka vlastnit, pak může podobným mechanismem poslat dál. V tu chvíli v bitcoinovém světě začne existovat něco, čemu se říká endogenní peníze, algoritmus nealgoritmus. Neboli, může začít existovat bitcoinová inflace.
S bitcoinem je to zkrátka jako se všemi evolučními pokusy. Mnohé z nich se mohou vydařit. A mnohé se mohou ukázat být slepou vývojovou větví, něco jako neandrtálci. Bude bitcoin neandrtálcem? Stane se proti všem naivním vírám inflační? Nelze ještě odpovědět. Protože tak jako v evoluci vždy patrně rozhodne náhoda. Každopádně ale mysleme vlastní hlavou a nevěřme všemu, co se kde šustne: Otevřené jsou pro bitcoin cesty obě.
(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)
Markéta Šichtařová
20 let komunitního soužití
Prvního května to bude právě 20 let, co jsem si vzala PePu. PePa byl syn našich sousedů, takže jsme spolu vyrůstali a znali se od dětství.
Markéta Šichtařová
Vláda se rozhodla akcionáře ČEZu trestat za vlastní neschopnost
Zabavování vydělaných peněz lidem je označováno všelijak: Většinou tak, aby označení zamaskovalo pravý stav věci. Válečná daň. Daň z nadměrných zisků.
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 687
- Celková karma 43,48
- Průměrná čtenost 20125x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.