Jaká tedy autorka navrhuje opatření? Která by fungovala.

Aby spousta lidí kvůli drahým energiím neupadla do exekucí a potom doživotně nebyli zadlužení a tudíž pracovali jen tak, aby si vydělali jen na nezabavitelné minimum a o cokoliv navíc neměli zájem.

Aby spousta firem kvůli drahým energiím nekrachovala a nestěhovala se z republiky třeba do USA ze levným plynem a elektřinou a ti propuštění zaměstnanci neskončili na pracáku bez možnosti najít jinou práci a potom po nějaké době taky neskončili v exekucích?

Když lidi, kteří skončí v našem českém systému exekucí, jsou pro ekonomiku doživotně ztraceni, protože pracovat a vydělávat víc než na nezabavitelné minimum pro ně nemá smysl a protože díky předepsanému úroku z prodlení se jejich dluh každý rok může až zdvojnásobit.

Plyn z Ruska a elektřina z ČEZu přímý prodej v ČR bez burzy v Lipsku. Pokud ne tak chybějící peníze (krachujici firmy, vysoke životní náklady, nezamestnanost, dávky) budou přispívat ke kolapsu statu jak ho známe. A věru nechtějme žít životy zemí třetího světa. Vím o čem mluvím.

Nezlobte se, ale píšete trochu nesmysly. Pokud někdo upadne do exekuce nebo firma zkrachuje, neznamená to automaticky, že je doživotně vyřízený. Jsou i úspěšní podnikatelé, kteří mají za sebou krachů několik. Naopak: zkrachovat a znova začít má svá pozitiva. To platí ve vztazích ekonomických i soukromých. Z rozvodu se někteří nikdy nevzpamatují, ale jiní najdou lepší a šťastnější vztah. Pro mnohé je krize dokonce výzva a krach impulz pro další práci. Zatím na tom nejsme tak špatně, abychom si tady vykládali zkazky o doživotních prohrách.

Krach jsme zažili v širší rodině. Pro dotyčného to znamená celoživotní chudobu a dluhy, hlavně pro stát, můžou splácet ještě vnukové. Kdo to neviděl zblízka, může tu plácat cosi o tom, že to je možné víckrát za život. V Čechách fakt ne.

O pana Šika se každý měsíc stará stát - ten takové problémy mít nemůže.