Dotaz na autorku (nebo kohokoliv, kdo je v této věci fundovaný) - proč uvádíte, že velké zdanění korporací je špatně? Resp. jak definujete to "velké" ?

Ono totiž v praxi se ukazuje, že právnická osoba má plno způsobů, jak daně optimalizovat - ať už to jsou (u nadnárodních poboček) platby za know how, centrální nákupy ze zahraničí, platby za licence apod), nebo klasické malé české "do nákladů dáme auto pro všechny členy rodiny, jídlo, nábytek a prostě vše, nač je účtenka" - a nedělejme si iluze, i kdyby byla daň z příjmu korporací 1%, i tak by se nezačaly chovat zodpovědněji. Přitom průměrný český majitel s.r.o. vám bude ze svého nového BMW s pláčem tvrdit, jak je zasažen krizí a jak jsou silnice rozbité a policie k ničemu a v další větě se pochlubí, co všechno se mu zase podařilo nacpat do nákladů. Jenže tohle není záležitost nastavení výše daní, tohle je spíše záležitost nutnosti brutálního zjednodušení daňového přiznání a zpřehlednění odečitatelných položek, ale také s tím spojených kontrol a striktního doměřování daní v momentě, kdy dotyčný nedokáže prokázat, kde k majetku přišel. Jenže to je politikum.

Není to náhodou tak, že velké korporace mají větší motivaci optimalizovat (pokud změna toho, co zaplatí je pouze 1%, bude se přesto jednat o velké částky a korporace vydělá i když na optimalizaci bude mít celé oddělení zaměstananců) a tedy se prostě vyplatí aby měl stát konkurenční výhodu nad ostatními státy. Krom toho tyhle velké podniky potom mohou přesunout určitou část do ČR (např i centrálu) a tím optimalizovat. Pro stát, kam se přesunou to ale bude mít řadu zisků a to nejen z té samotné firmy, ale i z tho co ona investuje, zaplatí svým zaměstnancům a ti opět pošlou do ekonomiky...

Otazka je, jestli bych chtel zit v Rumunsku nebo v Dansku.

To je zajímavé a kde byste chtěl žít? V Dánsku? Tam je možná hezky, ale je tam strašlivě draho.

Problém je v tom, že nikdo neuvede názorné tabulkové srovnání odváděných daní podle zemí, ale vždy jen nějaký daňový ( a často i upravený ) výcuc, jak se mu to zrovna hodí.

Takže jednoduché a přehledné srovnání jednotlivých zemí vlastně žádné není.

Před časem jsem skoro rok pracoval legálně ve Švédsku - a tam šlo na daně víc jak 40 % mzdy. Takže když to srovnám s nynější 15 % daní + odpočitatelnou položkou, tak je naše daň zanedbatelná.

Zároveň potraviny, kuřivo a alkohol tam musely být přímo nekřestansky zdaněny, protože jejich cena byla tehdy moc vysoká.

Myslím si, pane Zavadile, že v tom daňovém srovnání Švédsko vs Česko to tak úplně není, to byste totiž musel porovnávat odvody z české superhrubé mzdy, v ten moment by to už ale vycházelo jinak a ten procentuální rozdíl by byl v náš neprospěch cca 1,5%.

Ale to je přece naším snem, že roboti nám vezmou práci a lidem zůstane už jenom volný čas, největší bohatství. Tak čeho se bojíte? Že vše bude zdama?

Bojí se, že roboti nebudou platit daně. Jinak tu jejich knihu si nekoupím. Zdá se mi, že úroveň konkrétně jejích blogů stále klesá ...

Jestli "krize 2020 to dorazila", před čím budete v příštích letech varovat?

Krize ještě nedorazila.

Mila damo, zapomela jste napsat tu vysokou inflaci koruny proti skoro nulove v €ero zemich.

to se nehodí