S manželkou podnikáme oba dva a jedinou dcéru jsme upíchli do státní správy, takže pokračování ve firmě ani náhodou. Ona totiž ta buzerace a šikana za strany státu už přesahuje únosnou mez. Začít dneska podnikat může jen opravdu blázen. Takže hurá všichni na teplé místečka bez práce, bez zodpovědnosti, za neuvěřitelné peníze do státních institucí.

Jsem jedním z těch, co s podnikáním skončili. Nikoli ovšem proto, že se nedařilo, ale že jsem se ve zdraví dožil důchodu a hodlám se teď věnovat jenom a pouze tomu, co mne baví a co mi dělá radost... Apropó syn v podnikání pokračuje s tím, že do státní správy by nikdy nešel ;-)

Ono prosté porovnávání čísel kolik podnikatelů skončilo vs kolik začalo má zásadní vadu: před rokem 1989 žádné živnosti nebyly. S revolucí se na podnikání vrhla spousta lidí ve věku 30+ let, kteří prostě chtěli uchopit za pačesy tu příležitost mít možnost podnikat. To množství lidí bylo určitě vyšší než by byl přirozený podíl lidí, kdyby tu nebyl socík. Bylo to in. Podnikatel byl pan někdo, chodil v obleku, jezdil (drahým!) autem. No, občas byl některý možná i tak trochu mafián, ale rozhodně být podnikatel/živnostník tehdy znamenalo sakra víc než dnes. A taky bylo in makat od nevidím do nevidím.

To se s dnešníma představama o životě moc neslučuje, dnes většina lidí raději než hodně pracovat = hodně vydělat chce mít té práce tak nějak akorát, aby měli čas na to "si hlavně užívat". Teplé místo ve státní správě je pro většinu lidí dnes rozhodně cennější, než být ten "parazit" co neplatí daně a okrádá stát.

Nějak mě v tom vašem rozjímání uniklo jaká je ta vada.

V blogu se jasně píše, že zatímco počty nových živností jsou vyrovnané, jejich ukončení vybočilo z trendu. Proč asi?

"Stát roste, soukromý sektor se smršťuje."

Máte nějaká čísla dokazující, že se soukromý sektor zmenšuje?

Státní prokazatelně bobtná, tak soukromý musí jít dolů.

Jen úryvek z knihy. Takže reklama.

Ale ta čtenost a karma!! Tady má někdo stroj na karmu

S blogery je to jako s politiky. Mají své příznivce a ti jim to "hází", i když kolikrát ani nevědí proč.

Tak zase to nepřehánějte...s počítačem, tedy s internetem to už drtivá většina aktívních lidí umí,na to Vám nemusí být pětatřicet a nemusíte žít v Praze...

Tak tu menšinu, která nepoužívá internet zlikvidujeme.

Jste přesně ten, o kterém paní Šichtařová píše. Soudíte jen podle sebe, když něco nevadí, nebo dokonce vyhovuje vám, tak proč brát ohledy na někoho jiného, že.

. Dávám tomu tak dvě hodiny a Trčálek bude mít blog.

Už se těším!

Když byl švagr v USA u sestry na návštěvě a to je čtvrtstoletí, tak chtěl nakoupit v nějakém podřadnějším obchodě. Sestra mu na to řekla, že tam s ním nepůjde a ani kartu mu nepůjčí, protože by si zkazila pověst a vyvolala podezření, že to s nimi může jít, pokud jde o finance, s kopce. Takže nic nového pod sluncem.

Ano, před tak čtyřiceti, padesáti lety prostě na "západě" existovalo takové rozdělení lidí podle postavení - lépe řečeno se na to postavení víc hledělo než dnes. V Indii jsou to kasty, u nás třídy obyvatel které bolševik chtěl zlikvidovat. To co vy popisujete vycházelo z určitého postavení které sledovali jen sousedé a známí a ne sledování ze státní iniciativy - v tom je ten rozdíl, který vidím já a vy asi ne.

Je to asi tak, že já když jsem viděl u Lidlu zaparkovaného Rolls-Royce tak jsem si o majiteli pomyslel že ze sebe dělá něco co není a to platilo i obráceně v té vaší příhodě - ta paní se nechtěla shodit na nižší úroveň jen nákupem v nějakém diskontu.

Souhlas, je jen otázka času, kdy se to celé zhroutí. Kanceláře nás neuživí.

Už teď když někdo od řemesla odchází do důchodu a pracoval pro firmu, tak ho prosí, aby do důchodu nechodil. Není nikdo, kdo by za něj nastoupil.

Máte pravdu! Na VŠ se dnes hlásí i ti, kteří měli u maturity čtyřky -protože dělat rukama se dnes nikomu nechce.. Jenže ti staří nebudou přesluhovat věčně! ..a co potom?

Jeden košík lze prodat. Bohužel to nebylo valorizováno, dávno by to mělo být 60k a povolena soustavná činnost, kde je zřejmé, že jsou malé příjmy:

https://www.finance.cz/zpravy/finance/465988-jak-zdanit-prilezitostny-prijem/