. A mají se k nám hrnout lidé organizovaně v rámci armády, nebo neorganizovaně každý sám za sebe? Je v konečném důsledku takový rozdíl?

....................

Je, paní Šichtařová.

Je v tom ohromný rozdíl.

Když se k nám hrnou v rámci armády, můžeme proti nim snadněji bojovat, protože je to přesně vymezené. Proti armádě pod vedením generála našeho X. můžeme vyslat armádu pod vedením našeho generály Y.

Navíc i ti nejzatvrzelejší fanatici pravdoláskařského uvažování musejí v případě útoku organizované armády uznat, že to tak prostě je. Nemohou tvrdit to, co dosud hodně lidí tvrdí o neorganizované migraci, že to není žádný problém a že ti, kteří to za problém označují, jsou náckové, xenofobové, fašisté, bolševici, rusofilové, putinovce a pátá kolona Číny.

Neorganizovaná migrace má z hlediska napadených zemí jednu výhodu: Není schopna zničit příslušnou zemi za pár dní nebo týdnů, což v případě cizí armády možné je. Ale o to ničivější je z hlediska dlouhodobého podle přísloví, že stokrát nic zničilo osla, nebo podle přísloví, že častá krůpěj kámen proráží.

Oprava překlepu:

Správně má být:

Proti armádě pod vedením jejich generála X. můžeme vyslat armádu pod vedením našeho generála Y.

Jan Masaryk zdůrazňoval, že malý stát musí balancovat mezi soupeřícími velmocemi, což mu zaručuje větší míru svobody než jednoznačný příklon k jedné z nich.

Totéž zdůrazňoval i Švejk