Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LD

To už není ani pokus o analýzu, ale bramboračka. Je skutečně těžké ty názory prokázat, jak sama autorka bezelstně přiznává, ale přesto tam kouzlí s jakýmisi čísly od jedné realitky, kde vyšel roční nárůst cen o 2-3%. Kéž bychom něco takového měli na našem neregulovaném trhu! Zásadně jsem proti daním. Přiznáme-li si ovšem, že zdroje jsou omezené, pak daň, která tlačí na jejich využívání, smysl dává.

0 1
možnosti
Foto

Mě by zajímalo, čistě informativně, co je v socio-ekonomickém významu "spontánní vývoj"; zda jsou, například, definovány konkrétní modely s potenciálem možných zásahů a změn, a ty, které onen potenciál překračují, zda jsou posléze označeny za "nespontánní".

Věcná stránka vylíčeného případu je asi v pořádku, ale implikace, že regulace je špatně a neregulace správně, vypadá nepravděpodobně. Vše je v lidské společnosti od dob kmenového soužití víc nebo míň regulované. Proto by mne zajímalo, čím se správná míra regulace v určitém prostředí řídí.

Jsou nějaká pravidla antropologicky inherentně dobrá (viz morálka), nebo jsou vždy věcí dohody, či mocenského nastolení v tom kterém prostředí, a dobré je pak to, co je platné?

0 0
možnosti
Foto

Morálka se pozná jen ve svobodné společnosti. Každý model společnosti, který je založený na násilí, tj. na nedobrovolném přerozdělování a na nedobrovolné regulaci nenásilných lidských činností, je veskrze nemorální a časem sám sebe zahubí neúměrnými náklady.

1 0
možnosti
KS

Taky by mě zajímalo, jestli je normální, že městské části v Praze zamítají jednu stavbu za druhou a pak se bijí v prsa, že obyvatelům zajistili klid. A mnohé strany to mají jako hlavní bod programu a jsou voleny.

0 0
možnosti
JK

Vancouver jen hledá dodatoční daně po prodražené zimní olympiády 2010.Sazby uroku centrálni banky Kanady asi nic společné nemají.

0 0
možnosti
JK

Ten blog nedává smysl. Ne že bych byl zastánce té dané. Ale tak počet prodávajících stoupá, ale kupujících ne. Tak jakto, že velké byty zdražují? A pokud se více lidí stěhuje do malých bytů, tak jak mohou zlevnovat? Autorka sama by si to měla po sobě přečíst, zda si jednotlivá tvrzení náhodou neodporují.

3 2
možnosti
ZP

Nezní to hloupě... Uvidí se za pár let...

4 0
možnosti
RH

Mam byt 1+1, pracuji dlouhode v zahranici, doma jsem nebyl od Silvestra. Je to muj byt a mam v nem svoje veci - to by me zajimalo, co by na mi ta pakaz poradila...

At stat stavi nove byty a neresi soukrome vlastnictvi! :(

8 0
možnosti
MT

Problem je, ze ona ta pa*kaz nic radit nebude (bohuzel). Posle slozenku a bude hrat mrtveho brouka. Pokud se budete pokouset nekoho kontaktovat za ucelem "rady" tak vas budou posilat od certa k d'áblu.

Vitejte v soucasne liberalni demokracii a svobode...

8 0
možnosti
VK

Laicky (jsem člověk, nikoli ekonom): Když se vyměnily boty za kus mrtvé krávy (maso), setkala se hodnota s protihodnotou. Dnes měníme papírky za papírky a doufáme, že toto letadlo nám vydrží navěky - nevydrží, věřte mi. Vždy se najde "hladovec", který i když hlad doopravdy nemá, tak tu krávu koupí celou. Není čas na změnu?

1 0
možnosti
JP

Je to stejné, jako zavedení EET. Taky se Babiš dušoval, že se cen nedotkne. Stejně jako se Kalousek při zavádění mýtného dušoval, že se cen zboží nedotkne, že konkkurence a bla bla bla. Ovšem nezdaržil jen jeden, zdražili plošně všechni, protože jim vzrostly náklady.

12 1
možnosti
JP

J47a24n 85P56e24š88u76l94a

19. 7. 2019 13:16

Co třeba alternativní, "politicky nekorektní" výklad:

- V důsledku globalizace, která přeje dravým, flexibilním, šťastným, agilním, již velkým.. (kdo jiný může expandovat napříč kontinenty?), roste příjmová a následně i majetková nerovnost. Je to vidět na oficiálních statistikách - podíl "top 1 %", případně "top 0,1%" na celkovém světovém bohatství se stále zvyšuje.

- Bohatí nemají tak velkou chuť utrácet jako chudí. Mohou si kupovat vily, jachty, letadla, trávit čas v luxusních rezortech apod., ale určitě to nebudou dělat s posledním dolarem. Kdo uspokojil základní potřeby, ten chce získat pocit jistoty. Bohatí proto investují - do akcií, umění, nemovitostí a jiných trvalých hodnot, které mají šanci uchovat hodnotu. A také samozřejmě drží část majetku v hotovosti na bankovních účtech.

- Když bohatí bohatnou, je tak stále víc peněz odkláněno od spotřeby k investicím. Roste poptávka po (investičních) bytech, pozemcích a jiných "bezpečných" i spekulativních aktivech. S poptávkou roste i cena.

- Zároveň zbytek společnosti chudne a kupuje méně spotřebního zboží. To snižuje poptávku podniků a vyvolává hrozbu recese a nezaměstnanosti. Vlády na to reagují zvyšováním výdajů (a dluhů), centrální banky pumpují peníze. Systém je nicméně nastavený tak, že velká část zase skončí u bohatých v jejich investicích.

- Ve výsledku tak v některých městech (typicky v Londýně) vznikly "čtvrti duchů", kde nikdo nebydlí, protože vše patří bohatým cizincům (např. Rusům). Investiční poptávka zvyšuje ceny, což - spolu s klesajícími příjmy střední třídy - vytlačuje běžné zájemce z trhu bydlení.

- Vlády na různých úrovních vidí prázdné byty a nespokojené zájemce a snaží se o kreativní řešení.

Co s tím? Bohužel, nenapadá mne nic jiného než "něco" udělat s příjmovou nerovností. Thomas Picketty navrhuje globální progresívní daň z majetku v řádu jednotek procent ročně. Obávám se, že nic lepšího nevymyslíme. Do té doby nezbyde než zkoušet kreativní polovičatá řešení, jinak se střední třída vzbouří.

18 2
možnosti
OT

pěkně napsáno, mnozí vidí řešení i ve vetším přesunu kapitálu do mezd,

0 0
možnosti
  • Počet článků 683
  • Celková karma 44,24
  • Průměrná čtenost 20243x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články