No, ona se nemusí změnit zemědělská politika v celé Unii. Stačí mít odvahu a redukovat je u nás. V roce 2016 zde pracovalo 100.000 lidí (polovina jsou řidiči), tedy 1,9 procenta všech zaměstnanců a vytvářelo 1,78 procenta hrubého domácího produktu. Celkové podpory agrárního sektoru dosáhly 55,3 miliardy korun, z toho dotace činily 42,9 miliardy korun.

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=677761

Myslíte tím zredukovat dotace do zemědělství jen u nás v ČR, aniž by se dotační politiky ostatních států okolo změnily?

To by nebyla odvaha, ale naprosto nepochopitelná idiocie.

Chtivý Bureš se zkrátka podílí na suchu, které bude mít fatální následky. Netvrdím, že jen on ale on tomu hodně pomáhá.

Jedna z mnohých příčin, proč ubývají dešťové srážky, může být i menší podíl prachových částic v ovzduší (exhalací), které jinak pomáhají kondenzaci vodních par.

Vláda ovšem může zasáhnout: vydat zákon, který sucho zakazuje.

Vláda, pane Dvořáku, zákony nevydává.

Je drobná poznámka: cca 2/3 řepky se používají pro potravinářský průmysl.

Hm a 1/3 se pálí v autech a ničí je.

Paní Šichtařová, o zemědělství, respektive o pěstování rostlin raději nepište. Máte totiž zásadní neznalosti.

V článku uvádíte, že řepka je mělce kořenící rostlina - naopak, řepka je hlubokokořenící a to dokonce ta nejhlouběji (pokud pominu trvalé porosty typu vojtěška).

Dále uvádíte, že řepka není vhodná pro opakované setí. A tím chcete říct, že ji zemědělci opakovaně sejí na to samé pole? To jste vzala kde?

Řepka jako taková opravdu za sucho nemůže. Kdysi nás učili, že jsou plodiny zhoršovatelé půdní úrodnosti (obiloviny) a zlepšovatelé (pícniny, okopaniny a kupodivu i ta řepka).

Řepka jako plodina není vůbec pro půdu či krajinu špatná - jen je nesmysl ji pěstovat na 1/3 výměry (jak někteří zemědělci činí) a je nesmysl olej z této plodiny spalovat v motorech.

Chodíte vůbec ven. Řepka by se měla pěstovat na tom samém poli jednou za 3 roky (nejčastěji). Sám jsme viděl že to je i jednou za 2. Fakt má řepka velké kořeny. Kecy. Na polích po řepce se nedělá žádná hluboků orba, stačí rotavátor a je po kořenech. Fakt to chce přestat sledovat televizt a mít nějakou praxi. To nemluvím o tom, že tam kde je řepka, dochází k úbytků zajíců a srnčí po konzumaci hyne také. Je to hnus který by se neměl vůbec pětovat.

Známý musel pod pokutou zasypat jezírko ( cca200m2) na svém pozemku kde se mu hromadila voda, protože nebylo nikde evidované a to se nelíbilo úředníkům. A tak tu žijeme.

Ekonomické aspekty uvedené autorkou jsou sice zásadního druhu, nejsou však jediné.

Nejzásadnějším činitelem je opravdu změna klimatu a samotný způsob využívání půdy bez ohledu na typ plodiny: Přiliš velké a širé rodné lány, příliš zatěžované zemědělskou technikou, příliš nadopované chemií. Značná část z toho se ovšem děje také z čistě ekonomických důvodů, chcete-li, z chamtivosti.

Ruku v ruce s tím jde člověkem způsobená ztráta schopnosti krajiny udržet vodu - meze, louky, rybníčky a malé nádrže se z krajiny vytratily.

Jako další zásadní faktor uvádím druhové složení lesních porostů a odlesňování způsobené kůrovcovou kalamitou, která je opět způsobena lidskou chamtivostí po rychle rostoucím dřevě smrkových monokultur.

Ekonomické aspekty uvedené autorkou jsou tedy velmi podstatné, váhal bych však s tím přiřadit jim faktor nejdůležitější a rozhodující.

Je to rozhodně přínosnější pohled než bláboly VK. Ale skutečností je, že v současnosti máme poměrně významný srážkový deficit. To přímo se zadržováním vody v krajině nesouvisí. I změna rozložení proběhla příliš rychle, takže se příroda nedokáže přizpůsobit i bez osvětové činnosti ekoinženýrů. Tam vliv emisí může být. Možná i významný.

Ale bohužel je příliš mnoho toho, čemu nerozumíme a o to usilovněji se to snažíme 'řídit'.

Velikou pravdu má autorka v tom, že na státní úrovni rozhodují zcela jiná kriteria pro hodnocení projektu, než je udržitelný rozvoj společnosti a krajiny.