Diskuse
Vládní program: „Sucho a poušť!“
Děkujeme za pochopení.
M59i64c13h90a22e63l 20P30á29l40k46a
Vliv řepky na sucho u nás je marginální.Je celá řada jiných zásahů způsobených člověkem, které jsou zcela prioritní, nemá význam je tady vypočítávat, které působí sucho a globální oteplování.Kdyby si ekonomové a mnozí politici nehráli na Bohy a nestrkali nos do toho čemu nerozumějí, / u nás především Klaus, Zeman/, a nechali jednat zemědělce, lesníky, biology, i tolik v článku zatracované ekology, byla by celková situace, a to celosvětově a samozřejmě u i u nás docela jiná.
V19l20a89d34i67m91í93r 31D37r10v88o30t31a
Nic proti začátku, ale pak to nějak skřípe. Lesníci (lesáci) se ukázali jako odborníci co se týče brouka (lýkožrouta, kůrovce), kdy ho nechali přemnožit a teď zase začnou vymýšlet jak zabránit erozím, vysychání a budou masivně zalesňovat (mortalita výsadby v těchto podmínkách až 80%), biologové mají své oblasti, které si hýčkají, zemědělci pořád brečí, že je sucho, mokro, zima, horko a zelení ekologové jdou jen tam, kam jim někdo určí. Pravdou je, že by jsme měli přírodu chránit a pomáhat jí, ale nesnažit se jí předělat k obrazu svému.
K61a41r87i63n45a 42J64a91n92á95k57o86v93á
Příčiny sucha (předkládám k diskuzi):
- Podíl lesů se zmenšil pod kritickou úroveň. Les je schopen zadržovat velké množství vody a ochlazovat krajinu, zvlhčovat vzduch. Na takových místech jsou častější srážky. Může za to: člověk, kůrovec.
- Meliorační zásahy do krajiny - voda rychleji odtéká. Může za to: člověk.
Na polích nehospodaří vlastníci. Ti by si neničili vlastní půdu. Velká část půdy je pronajatá. Stát nastavuje systém tak, že není výhodné zachovávat kvalitní ornou půdu.
- Řepka - pole pro pěstování nepotřebuje hlubokou orbu - je to levnější, ale půda ztrácí dobré vlastnosti. Nejvýhodnější je pěstovat řepku pořád dokola. Dříve: střídání plodin, meziplodiny ...
- Kukuřice - půda ztrácí schopnost zadržovat vláhu, voda buď odplavuje půdu nebo prosakuje do spodních vod i s rezidui herbicidů a pesticidů.
- Globální dočasné jevy (např. El Niño).
- Globální dlouhodobé jevy (množství CO2 v atmosféře, Golfský proud..)
+ další příčiny,
Nyní stačí ke každé příčině doplnit:
- jako měrou se podílí na zhoršování situace - jak je možné a nákladné něco proti tomu dělat. Výsledkem by mělo být, co dělat a jestli to pomůže, nebo tady bude poušť. Zajímavě pojednal o klimatických změnách Petr Kubáč: http://petr-kubac.blog.cz/1903/rostliny-nas-jednou-zabiji
J51a71n 86B48u23r15i33a65n
Podíl lesů paradoxně stoupá - máme jich nejvíc za posledních několik století. Viz třeba:
https://images.app.goo.gl/KS7BLk6cZyqSs8yh7
Melioarace - souhlas. Krajinu jsme ve vlhkých dobách odvodnili.
Řepka - pod řepku se normálně oře. Ale ona ta orba má i svá negativa - tím, že půdu provzdušníte, tak umožníte bakteriím, aby rozložili organickou hmotu až na CO2. A půda bez organiky vodu zadržuje špatně.
A ty poslední připomínky souvisí s globální změnou klimatu.
R65a89d17i39m 68P86o18l37á36š12e12k
Jinak problém sucha podle mne není v tom, co je na poli, ale v tom, co dříve bylo mimo pole. Neboli za komoušů, aby se získaly co největší rozlohy polí, se zasypávaly a odvodňovaly bažiny a prameniště, ničily meandry vodních toků, zatrubňovaly otevřené potoky a vlhké příkopy nebo se sváděly do úzkých betonových koryt, meliorovaly a odvodňovaly vlhké louky....
Prostě všude, kde to šlo, se rozšířilo pole, aby se mohlo produkovat potraviny a kde byla vlhká na pole nevhodná půda, ta se zase odvodňovala a různě upravila, zase aby tam mohlo být pole.
Z hlediska vlhkosti se biotopy od průměrně suchých typických polních biotopů až po všelijaké menší místní úplně mokré biotopy sjednotily tak, že všechna tato plocha byla nakonec průměrně suchá, typicky "polní" a taky pole na nich vznikla. Podle mně takhle na každém katastrálním území přibylo minimálně 5 % rozlohy polí, na úkor všelijakých vlhkých či úplně vodnatých biotopů. Po sametu se to nenapravovalo, ale ještě "dokončilo".
Výsledek je ten, že pokud je srážek průměrně, tak to nevadí a o těch 5 - 10 % zvýšení ploch polí je vyprodukováno víc potravin a majitelé těchto pozemků tak mají větší zisk. Pokud ale je nedostatek srážek jako nyní, tak se celá tato plocha jako celek posune z oblasti optimální vlhkosti do oblasti sucha, kdy pole nemá výnosy.
Zatímco když byla dříve těmi menšími vlhkými a mokrými biotopy krajina prostoupena, byla odolnost těch polí proti suchu výrazně vyšší, protože vlhké a mokré biotopy ty pole do podstatné míry zásobovaly vlhkostí, ať už průsakem v půdě nebo přenosem přes odpařenou vodu a zkondenzovanou rosu.
R42a58d87i41m 76P11o97l83á47š25e23k
Mě by zajímalo, proč si Šichtařová myslí, že řepka kořeny před nezpracovanou půdou v hloubce uhne a koření pak mělce, zatímco jiné plodiny, například obilí asi podle Šichtařové jdou kořeny do hloubky, jedno jestli zpracovaná nezpracovaná a udusaná půda, jako hornická sbíječka.
Možná na vině není řepka, ale (u některých lidí) povinný antibabišismus.
Jinak, když se pomine produkce biponafty a tak spalování řepkového oleje v motorech, každých asi 5 hektarů řepky zachraňuje jeden hektar tropického pralesa. Protože právě cca 5 hktarů řepkového pole ( nebo 10 hektarů slunečnicového pole) vyprodukuje stejné množství oleje jako jeden hektar tropické plantáže palmy olejové.
R47a72d50i31m 43P87o86l82á95š64e94k
teda já jsem tam nasekal překlepů. Nějak nemám dnes den.
P51e79t34r 76D55y56n64t65a93r
že by mi to nějak zničilo všechny ty motory jsem si nevšiml a každá koruna co vyrostla na našich polích, je koruna kterou jsem neposlal do Ruska nebo Arábie za ropu
M55i93c60h91a83l 55Š71t22a17j48n27r50t
Kdo sleduje média, ví minimálně od 2013, že máme vážné vodohospodarske problémy. A ona řepka je hodně vidět, protože je žlutá a protože Babiš, ale ty nosné problémy jsou nakonec jinde a jsou mnohem komplexnější. Aspoň, že zmínila ty velké lány.
R75a74d91i94m 46P85o92l48á25š29e94k
Oby ale ty velké lány jsou důležitou podmínkou k tomu, aby se mohly použít velké specialiszované stroje. A kde se mohou na pěstování zemědělských plodin použít velké specializované zemědělské stroje, tam se ty plodiny priodukují výrazně levněji než kdo vůbec může dosáhnout někdo na malých polích.
řešení není v rozkouskování velkých lánů, ale v ekologických úpravách těch velkých lánů tak, aby zůstaly velké, ale aby se nepříznivé jevy minimalizovaly.
B77l63a46n60k52a 33Š52i36k82u58l29o85v52á
Neměla byste nějaké upřesnění ohledně "krutého hladomoru vyvolaného suchem " v 18.století? Nejhorší hladomor tohoto století byl počátkem sedmdesátých let vyvolán právě přemírou vody.
V roce 1947 sice sucho bylo, ale nedostatek obilí způsobilo především vysídlené pohraničí. Celá fraška s dodáváním obilí ze SSSR byla jen politická hra. a jak dlouho to znalci papouškují po komančech!
P57a47v87e26l 73S75i56t46a54ř
Všem spravedlivě rozhořčeným a vyčítajícím autorce, že řepka nemá vůbec mělké kořeny, ale naopak ty nejhlubší atd... dočetli jste až na konec??? je tam pozn. hvězdička+závorka... vypadá to asi takhle... *)... zkuste to, možná si ušetříte čas i nervy.
J15i41ř81í 19D70o70l27e77ž35a98l
Poznámka byla zřejmě přidána dodatečně.
V82l38a46d94i28m87í63r 22K44r90o56u88p49a
Mně se líbí, jak na jednu stranu EU Babiše vyšetřuje a dělá na něj ty ty ty, a na druhou stranu si ho doslova - pěstuje...
J82i87ř47í 15H31l51a52v47á40č
Souhlasím s paní Šichtařovou, že největší nepřítelem přírody jsou" ochránci životního prostředí"-např.biopaliva, bioplynové stanice, blokace dopravních staveb, atd.
Jinak ale článek si dost odporuje. Zemědělci jsou podnikatelé a proto pěstují to co nejlépe a nejvýhodněji prodají. Tak proč se jim to vyčítá. Proč se nevyčítá průmyslu, že vyrábějí hlavně auta? Dotace byly původně také výhodné pro obě strany, ale jako všechno se začali zneužívat a protože je v nich moc peněz, tak je vzájmu těch nejmocnějších je udržet- netýká se jen pana Babiše. A řepka na českých polích je také jenom zveličená- je to samozřejmě plodina zlepšující strukturu půdy a po sobě se pěstovat nedá.Bohužel její cena umožňuje maximální využití chemie!
- Počet článků 686
- Celková karma 42,73
- Průměrná čtenost 20154x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.