Parametricky dle známých hodnot byly důchody dávno vyčísleny. Nejméně únosné to bude kolem let 2030–2050, kdy bude poměr pracujících vs důchodci nejhorší. Tohle jsou fakta a není to projekce do zásadní budoucnosti. Je to projekce 12–32 let dopředu, to není ani GENERACE. V podstatě je dnes jasné, že aby bylo možné důchody udržet ve výši 40 % průměrné mzdy, bude se muset do důchodu odcházet v 70 letech.

Důchody zcela jistě porostou.

Souhlasim, myslim, ze az my pujdeme do duchodu, tak prumerny duchod bude kolem 50 000 Kc.

Jen se tak nejak obavam toho, ze v te dobe zaroven bude stat napr bochnik chleba 400 Kc.

Slepota ekonomů se projevila i v rodině paní Šichtařové. Sama dělá maximum pro to aby průběžně financovaný státní důchodový systém přežil. Porodila houf dětí a hodlá je nepochybně řádně vychovat. Přitom s manželem tvrdí, že jsou jen tři možnosti řešení (zvýšit daně, zvýšit věk odchodu do důchodu, nebo snížit důchody). Jediné skutečné řešení je dostatek dětí v domácí pracující populaci. Dětí jako budoucích plátců sociálního "pojištění", ze kterého jsou přímo financovány starobní důchody.

Jste jen hlupák, který ještě nepochopil, že mít děti není rozhodnutí vlády, zatímco článek se zabývá tím, co by mohli udělat politici. Jestli si myslíte, že politik přes nějaké sociální inženýrství dokáže zvýšit porodnost, tak jen potvrzujeme tvrzení z první věty. Nejsou 70. léta, jestli jste si nevšiml, a lidi mají i jiné způsoby vyžití. Což je ostatně důvod, proč se nerodi děti.

Ale my už jsme dávno v problému. Podíl obyvatel v produktivním věku klesá s tím, jak odchází do důchodu silné poválečné ročníky. Jakýkoliv ekonomický pokles bude znamenat odliv pracujících z ciziny a deficit důchodového systému. Jediná možnost, jak to do budoucna zvrátit, je razantní nárůst porodnosti, který by za 20 let vyvážil silné ročníky ze 70. let. To znamená ASPOŇ 130 tis. narozených za rok. Jenže tolik se tu od roku 1990, 1991 nenarodilo. Dále je otázka, jak by takový nápor zvládly porodnice a později školy, které prošly výraznou redukcí.

Tolik dětí, abychom nevymírali, se nenarodilo od roku 1981 (minimum deseti milionové populace je porodnost 154 000 živě narozených dětí ročně, za podmínky nízké dětské úmrtnosti). Od roku 1994, díky daňové a sociální válce vyhlášené státem rodinám v podobě zákonů o dani fyzických osob a o sociálním pojištění, vymíráme hromadně.

Demografická projekce na 50 let je stejně důvěryhodná jako přepověď ČHMÚ na 10 dní. Ovšem jako nástroj sociálního inženýrství je to dokonalé.

Já to říkám pořád. Neplánujme! A na základě toho nic nebudujme (třeba další byty - bůhví co bude za 30 let), rychle se zadlužujme a asi ani ty děti nemějme - co když bude válka, nebo i u nás zemětřesení a erupce.

Mimochodem: demografická projekce plátci daně/důchodci je na pětadvacet až třicet let prakticky přesná, takže určitá nejistota je až těch posledních dvacet let. A když tvrdíme, že chceme udržet poměr důchod/mzda, tak tu rozpočtovou katastrofu není až tak těžké odhadnout.

Já vím, přijde mor a neštovice a všechno bude jinak.

Vy doma plánujete tak na půl roku dopředu. Neboť dál by to bylo jak prognóza počasí? To snad byste si neměl ani kupovat kanape, o nové televizi nemluvě.

Na okraj: Stejné řeči měli chytří, když bylo navrhováno prodloužení odchodu věku do důchodu. Kdybychom ty chytráky poslechli, měli bychom dnes o cca 420 tisíc důchodců víc a schodek rok co rok o 60 mld. vyšší! (Ale schodek nevadí, stejně nevíme, co bude, že?)

Podle mě je zbytečné takto "strašit". Nikdo neví, co nás čeká. Neustále se omýlá, jak roste střední délka života, přitom v zemích, kde je nejvyšší, v posledních letech stagnuje - tzn. je možné, že pomalu v tomto směru narážíme na limit.

Osobně preferuji průběžný systém jako nejbezpečnější a nejstabilnější - v případě problémů ho lze parametricky upravovat (průběžný systém je "cílem útoků" různých odborníků, přitom důvod je jediný - nezajišťuje zisky penzijním fondům).

Souhlasím přitom s autorkou v tom, že nejlepší důchodová reforma je podpora rodin s dětmi - tím, že se stát bude snažit zajistit "servis" v podobě školek, možností pro sportovní a vzdělávací aktivity atd.

Ale ten problém přece není především v rostoucí délc dožití. Je v demografickém vývoji. A ten je pro nejbližších 30 let zcela jasný, pro čtyřicet let poměrně přesně odhadnutelný. (Pomiňme nečekané katastrofy či války.)

Jednoduchá matematika.

Důchodci nechtějí snížit důchody.

Sociálně slabí a nízkopříjmové skupiny zaměstnanců nechtějí jít do důchodu později a nechtějí snížit důchody.

Stále se zmenšující a chudnoucí střední třída nechce zvýšit daně a možná by akceptovala snížení důchodu, protože si šetří sami na důchod.

Takže, kde je nejvíc voličů. Důchodci, sociálně slabí a stále se rozšiřující skupina zaměstnanců s nízkými příjmy. Takže je průchozí maximálně navýšení daní, které jsou už nyní vysoké.

Pak ještě hrozí, že si střední třída zajistí práci na živnostenský list nebo bude pobírat výhody, které nahradí velkou část mzdy a bude odvádět nízké sociální a zdravotní pojištění. A to se děje už nyní.

Víte, že průměrný starobní důchod žen je více jako o 1000 Kč nižší než je hranice příjmové chudoby? Co jim ještě chcete snižovat? Kupní síla důchodců se od r. 1989 zvedla jen asi o 7 %, tj. 10x méně, než kupní síla průměrné mzdy. Důchodci se nemají tak skvěle, jak jste možná přesvědčen.

Paní ekonomka nemůže pochopit,že vývoj lidské společnosti jde dál a nějaké ekonomické poučky jsou pro kočku. Přichází další průmyslová revoluce 4.0. a Evropa to musí respektovat. Jde o technologie a potvrzení názorů Karla Marxe. Důchod nemusíme mít vůbec,když bude zaveden minimální zaručený nepodmíněný příjem a změněna daňová soustava. Samozřejmě se sníží zaměstnanost v mnoha odvětvích. Například ve Státní správě,v bankovnictví, v soudnictví a právních službách a dokonce i ve zdravotnictví. Ale produkt se bude vytvářet i nadále a cena energie bude klesat se záváděním nových technologií. Paní Šichtařová jen píše nesmysly podložené svými domněnkami a výpočty.

Důchod nebude? Takže takový člověk, který si nenašetří, se nechá chcípnout? Asi ne, že? Takže takový člověk bude žít z dávek, příspěvku na bydlení, atd atd. Jen se tomu nebude říkat důchod, ale pomoc v nouzi.

Až se vyskytnou politici, jejichž horizont uvažování jde dál, než je délka jejich volebního období, možná začnou uvažovat i o tom, že je nutno dělat i nepopulární rozhodnutí. A jedním z nich je ukončit fungování letadla eufemisticky nazývaného průběžný důchodový systém a nahradit ho ekonomicky reálnějším systémem. Jelikož takoví politici jsou chimérou, nečeká budoucí důchodce spoléhající na rentu od státu nijak světlá budoucnost.

Jako všechny systémy pracující na bázi "Ponziho schematu" dřív nebo později zkrachovaly, ten náš zkrachuje, jakmile poklesnou příjmy státu pod kritickou mez, kdy bude problém pokrýt mandatorní výdaje (dnes 80%rozpočtu) , zejména sociální transfery.

Špidlův aforismus "Na důchody vždy zdroje budou" už může brát vážně jen ignorant faktů.

PS. Nechceme-li být jako Řekové, či Italové, tak zvyšovat zadlužení už nebude možné, neb náklady na správu našeho státního dluhu začínají růst skokově a ochota investorů dotovat stát nákupy dluhopisů s nízkými úrokovými sazbami pomine velmi rychle se stagnací, či poklesem růstu HDP.

V souvislosti s tím, jsem zvědav, kdy Babiš opráší Kalouskův nápad, aby si stát půjčoval od vlastních občanů. Vsadil bych se, že to bude v roce 2020.

Tento týden už jsem četl, že se uvažuje, možná již připravuje emise státních korunových dluhopisů pro občany. Prý stát vyjdou levněji než stávající půjčky státu. Snad už o rok dříve než v roce 2020. Přesně podle Babišem nenáviděného Kalouska.

Stačí oprášit druhý pilíř a nechat lidi spořit proporcionalne ke svým příjmům. To více než vyrovná snížovani výplat z prvního pilíře. Nevím, o čem se kdo chce bavit. Tohle je jediná cesta. Navíc reflektuje zasluhovost.

Tak, jak byl II. pilíř nastaven, byl špatný. Proč nezachovat průběžný systém, který tolik nepodléhá inflaci a v zásluhové části zohlednit nejen výši odvodů, ale i počet vychovaných dětí. K němu přidat DOBROVOLNÉ doplňkové spoření ve II. pilíři. Do něj ať si každý dá, co chce a může.

U nás chybí zaměstnanecké důchodové fondy, tu vidím také rezervu.