Není nic důležitějšího, než dostat děti pod kontrolu státu. V rodině není totiž ta správná ideologická výchova zaručena.

V některých rodinách dokonce ještě povinně nepouštějí Zprávičky na Déčku.

S tou bonzáckou kulturou jděte k šípku... teď jich je všude plno. Také jsem v paneláku bonzovala. Ne sociálce, ale matce těch dětí, které jejich nevlastní otec vychovával tak, že jim strkal hlavu pod vodu ve vaně. Ona si to pak vyřešila, rozvedli se. Jenže vy víte všechno nejlíp.

jenže na jeden takový případ skutečného týrání je několik případů bezpředmětného udání - starým sousedům šlo na nervy, že dítě asi 10 dní proplakalo noci (mělo totiž opakovaný a bolestivý zánět středního ucha), udání rozvádějící se matky, aby nebyla šance na střídavou péči nebo obyčjená pomsta sousedů za něco jiného - jen ať si užijí šikanu od sociálky (vše se ksutečně stalo v mém blízkém okolí)

článek se snaží vytvořit dojem... jednoduše řečeno se přehání a vytváří se uměle horor. Samozřejmě, že to naprosto samé platí i o všelijakých ekonomických a různých jiných takových článcích:) Hezké

Mě informace o tom, že je u nás ročně hlášeno devět tisíc případů týraných a zneužívaných dětí, přičemž to z největší části potkává děti ve věku od tří do šesti let, rozhodně nenechává chladnou. Jsem si jistá, že oficiálně uváděné číslo je jen špičkou ledovce.

Chtěla bych vidět autorku, jestli by vypouštěla takové pindy mindy, kdyby viděla to, čeho jsem musela být svědkem. Třeba kdyby na vlastní oči viděla devatenáctikilového prvňáka s kůží na zádech prosekanou vojenským opaskem s kovovou sponou, jenž kvůli poznámce, že neměl na hodinu TV cvičky, dostal návdavkem k výprasku měsíc o chlebu a vodě a spát musel na holé podlaze. Přišlo se na to jen díky všímavé družinářce...

O dalších případech, ke kterým jsem chodila k výslechům policejních specialistů dětí za školu, nemůžu mluvit ani po těch dlouhých letech... A to byla ona "poklidná" osmdesátá léta, a v žádném případě nešlo o rodiny asociálů.

Zlehčovat dětské utrpení a ještě si na něm zvyšovat karmu považuji za mimořádně odporné.

Proč se sakra tohle téma víří právě teď? Tak kdykoliv je "právě teď" ne?

Úmluva vede boj proti stávajícímu světu, který se dělí na muže a ženy? A důkaz je "mezi řádky" jo?

Začínám si říkat, jestli se taky nemám dát na výrobu populismu. V nejčtenějších autorech jeden manipulátor vedle druhého, křtí se knihy... to může být solidní živobytíčko.

Můžete to zkusit. A my vám budeme závidět jak hezky si žijete.

..........Tuto Istambulskou smlouvu zmínil exministr školství, kněz Piťha ve svém kázaní, přesně, jako Vy, pojmenoval důsledky a od některých blogerů se proti němu strhla bouře, samozřejmě i někteří z diskutérů ho vinili z šíření poplašné zprávy.

Salámová metoda funguje, jak to bude takhle pokračovat budeme říkat....zlatí komunisté!

Dost těžko si dovedu představit, že bych někdy říkal, zlatí komunisté.

A asi bych nikdy nenapsal ''Istambul.''

Dozor státu nad dětmi by měl být především v prevenci. Konkrétně v tom aby se děti narodily ve šťastných rodinách daňových poplatníků a ne za účelem bezpracné obživy.

Co to berete? To musí být super matroš!!!

Rozhodně souhlas. Taky sem si té zprávy všiml, ale hned na první dobrou jsem identifikoval podraz, noviny jsou toho plný, takže se člověk časem vycvičí. Media v podstatě záměrně šiří extremistické názory, jde to na jejich vrub. Je to podobný jako kdyby šířily myšlenky Hitlera, akorát tohle je sofistikovanější a nějak jsem si nevšiml, že by nějaký novinář měl schopnost kriticky myslet, jsou to jen stroje. Záludnost budoucí totality je v tom, že probíhá na pozadí, nenápadně, ale přisluhovači jsou stejní jako za komunismu a nacismu, mimo jiné tomu věří, což je asi nejhorší. Udělají vše ve jménu jedné pravdy.

Karma...

Děkuju za výborný článek. Dozor státu nad rodinou je začarovaný kruh, ze kterého by se společnost mohla dostat jedině návratem ke křesťanským morálním hodnotám - nerozlučitelnému manželství a zavedení systému, kde na rodiče - muže a ženu - kteří žijí v takovém manželství a nemají jiné než společné děti, by úřady měli páky jedině v případě pravomocného soudního výroku o spáchaném trestném činu rodičem na dítěti. Ale i v takovém případě by samozřejmě zůstávala zásada: dělat vše pro udržení kontaktu mezi rodiči a dítětem.

Omlouvám se, mělo být plus. S tímto plně souhlasím.