Na konci socialismu už soudruhům nestačil paragraf Pobuřování. Přidali i Příprava pobuřování. V jaké podobě to zažijeme znovu???

Zmiňujete zákony proti *hanobení* rasy/národa/přesvědčení s tím, že by měla platit svoboda *názoru*? Hanobení a názor je pro vás to samé? Vraťte se do středověku.

Definujte laskavě přesný rozdíl mezi hanobením a názorem. Samozřejmě nemáte ani tušení. V tom vašem milovaném středověku byla svoboda slova přesně na té úrovni, jaká se vám evidentně líbí.

měla jsem tu možnost, cennou příležitost v životě, poznat starého pana právníka, kterému se víceméně říkalo rytíř morálky. Jako právník opravdu vždycky naplňoval onu pravdu, která stojí začasto v koutě: nad zákonem psaným a daným vysoko převysoko vždycky ční morálka... Když umřel, na jeho pohřbu se sešlo tolik právníků, co jinak umí brousit a hledat a ohýbat psaný zákon a ... je to prostě"tak", že se do síně nevešli. Jakoby cítili, že něco činí, ale že by to šlo i jinak... šli se uznale poklonit.

A potom, jako po zpovědi, šli brousit a ohýbat?

Každá cenzura je krátkozraká. Z historického hlediska to lze dokázat na dvou příkladech: rakousko-uherské válečné cenzury a prvorepublikové cenzury článků Julia Fučíka.

A taky komunistická cenzura "Reportáže, psané na oprátce"

Podle mého názoru, po r. 1989 naše nastupující elity totálně "potratily" morálku. Používání sprostých a hrubých výrazů, zesměšňování a osočování oponentů, rozvody a následné sňatky nabyly nebývalých rozměrů. A naše mládež měla vzor.

Souhlas a karma.

Spd hlavně řeší předražený výkup. Stanovisko spd:

K diskuzi o táboru v Letech

Tábor, kde tolik českých Romů zemřelo, je smutnou připomínkou smutné doby. Byli to čeští Romové, naši spoluobčané a jejich podíl na obětech okupace je obrovský. Podmínky v Letech byly sice jiné, než ve vyhlazovacích táborech jako Sobibor, ale to není podstatné. Nikdo z SPD nezpochybňuje utrpení ani umírání lidí, kteří tam byli zavření, bez rozdílu národnosti nebo víry. Naopak. Mrtví zaslouží úctu a vzpomínku bez rozdílu.

Co je ale podstatné a co je umně zakrýváno právě rozvířenou aférou kolem tohoto tábora je fakt, že stát za vepřín v Letech zaplatil dvoj (podle některých odhadů dokonce až troj-) násobek odhadní ceny vepřína.

Mne, jako občana, proto velice zajímá odpověď na otázky: Do čí kapsy šel ten přeplatek? Proč žádná veřejnoprávní media, která tak usilovně řeší proč SPD platilo některé faktury (i když podle mne se faktury platí podle splatnosti a ta může klidně být i 180 dní), po tom nepátrají? Jak je možné, že státní instituce zašantročí skoro 300 milionů a nikoho z nich to nezajímá? Co dělá NKÚ? Jak to, že to nezaujalo nikoho z tolik oslavovaných „investigativců“ a novinářů bez bázně a hany? Že nemají čas? Že by se hledání jakékoliv skvrnky na SPD vyplatilo více než šťourat se v kavárenských kostlivcích? Nepřijde vám to pokrytecké? Mně tedy ano a to pořádně!

Takže co bude následovat dále? Vykoupí stát také Petchkův palác (nejméně za miliardu), kde bylo ubito mnoho českých vlastenců? Vykoupí Kounicovy koleje a střelnici v Kobylisích? Všechna tato místa jsou pamětníky neslýchaných hrůz, kterých se na našich občanech dopouštěli němečtí okupanti by se mohla stát prostředkem k neslýchanému zbohatnutí. pokračování na : https://www.facebook.com/jirka.kobza

Vepřín nestojí v místě tábora v Letech. Jenom malá část zasahuje do místa, kde byly adiministrativní budovy. Tam, kde prokazatelně tábor stál dnes roste lebeda. Táborů jako Lety bylo na našem území 600 a z toho 60 pobočných koncetračních táborů. Kdo o nic ví? V Kounicových koleji bylo zastřeleno 1 300 lidí. Dnes tam bydlí a veselí se studenti. Na domě je pouze deska upozorňující na tuto událost. Nikdo kvůli utrpení lidí v Kounicových kolejí nežádá jejich zbourání a vystavení památníku

Lety byly typ pracovního tábora, k němuž dala podnět rovněž Beranova vláda svým nařízením ze 2. března 1939. Tyto pracovní tábory neměly za účel likvidovat nezaměstnanost, ale internovat a „převychovávat“ k návykům trvalé práce „osoby práce se štítící“, tj. tuláky (dnešní terminologií bezdomovce), žebráky, kočovníky, podvodné podomní prodejce, nikdy nepracující kriminálně závadové osoby z povolání. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943. V táboře byly soustředěny celé cikánské rodiny bez stálé práce, odděleně muži, ženy a děti. Vězňové byli ubytováni v nevhodných, nepodsklepených a kapacitně přeplněných letních dřevěných Během několika měsíců téměř všichni internovaní onemocněli následkem těžké fyzické práce, nedostatečné ubohé stravy. Z 1 300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí na následky tyfu 60 lidí a zemřelo 30 zde narozených dětí. V květnu 1943 bylo propuštěno cca. 200 vězňů a to ti, co neutekli, byli odesláni do moravského cikánského tábora v Hodoníně nebo do donucovacích pracoven v Praze-Ruzyni či Pardubicích. Tábor byl spálen a prostor byl desinfikován. Režim v táboře v Letech byl poměrně odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl střežen ostnatým drátem či pod proudem, nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Tábor byl oplocen plaňkovým plotem a docházelo zde k častým útěkům. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven či jinak násilně usmrcen. Odjely odtud dva hromadné transporty: v prvním odjelo 3. prosince 1942 94 vězňů, především žen, s označením „asociál“ do koncentračního tábora Osvětim I, ve druhém transportu bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II.

Pramen : Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu, historici z Historického ústavu Akademie věd (Historikové a kauza Lety, Praha 1999) Dr. Nečas.

Tak nějak mi to popisoval pamětník tábora, pracovník našeho provozu v Zalužanech, což je ves na dohled od tábora. Pokud někdo řekne pseudokoncentrák, tak se nemýlí, pokud reaguje na výroky lidí nazývající Lety stejně jako Osvětim. V takovém spojení se pseudo hodí. Od toho pamětníka vím, že si sedláci mohli vyžádat internonované na práci na polích. Doslova řekl, že se nepředřeli a to bych mu i věřil. Říkal, že v táboře lidé hodně umírali, protože neměli hygienické návyky - on to řekl hruběji.

Naprosto souhlasím. Pokud se budeme spoléhat na zákony, pak v budoucnosti nebudeme schopni rozeznet blábol od pravdy, naše schopnost v tomhle směru zakrní. Je třeba nechat hlupáky žvanit, ovšem nebát se vystoupit proti jejich nesmylům, jen tak se zachová zdravá kritičnost myšlení. Časem se tací žvanilové sami odešlou na slepou kolej. Naopak zakazováním, trestáním, zejména vzhledem k hostorické paměti národa - a že to zakazování a trestání bylo za minulého režmu v módě - dáváme prostor uvahám, ono na tom něco je, něco o čem režim nechce mluvit, není to ono trocu jinak? A dává se tím taková pečeť mučedníka hlásajícího něco, co je politikům nepjhodlné, nepříjemné. Nechat každého, nechť plácá sebevětší ptomosti, lidé nejsou hloupí a umí sam poznat, kdo žvaní a kdo ne. Hlavně by se pak nebáli vystoupit i historikové, kteří mají znalosti podpořené důkazy o tom, jak a co ve skutečnosti v Letech proběhlo. Osobně si myslím na základě některých dostupných údajů, že pravdu nemají ani ti, kteří tábor v Letech zlehčují a ani ti, kteří z něho dělají druhou Osvětim. Ano, bylo to strašné, nemělo to být, ale hlavní slovo mají mít hstorici a ne okamurovci a už vůbec ne nějací aktivité z kterékoliv strany.