Opravdu to musel být zajímavý experiment (pokud to nebylo týrání živých bytostí - to by museli rozhodnout v The World Organisation for Animal Health ).

Ale není mi jasný ten eden - každá myška určitě považuje za optimální určitý počet decimetrů krychlových na jedince - když je to moc, cítí se opuštěná a smutná, když je to málo, pociťuje dyskomfort z úbytku lébensraumu - no a k tomuto muselo jistě docházet. Tudíž předpoklad ideálních podmínek pro bezstarostný život myšiček splněn nebyl. Anebo tu zlatou klícku stále zvětšovali ?

Lidstvo prostě potřebuje problémy. Pokud nemá ty existenciální, spokojí se s čímkoli. Ve velké oblibě je fňukani nad nedostatkem respektu vůči konkrétní sněhové vločce.

Dobrý den paní Šichtařová, Jmenuji se Khol a vaše úvahy a knihy se mi moc líbí, i když s nimi občas nesouhlasím.

A to je i tento uvedený článek, který vychází z našich evropských nebo spíše středně evropských podmínek, kde musíme každý den něco vyrobit, prodat, odvést daně a za zbytek si koupit rohlík. Důvodem je, že naše republika - poměrně studená část Země - díky nadmořské výšce a severní šířce plodí daleko méně potravin než kupříkladu středomoří. Proto denně chodíme do práce a procento lidí zaměstnaných v průmyslu je 38%, zatímco v Německu 34% a ve Španělsku jen 17%.

Díky tomu máme pocit, že bez práce nejsou koláče. To ovšem neplatí v tropických zemích, kde vám veškeré potraviny rostou u chýše a lidé jsou baculatí a čas utrácí lelkováním. Viz nepřeberné množství dokumentů z Afriky a Indonézie a Jižní Ameriky.

Oni tedy určitě mají návod na život v hojnosti a nehrozí jim vyhynutí.

Poohlédneme se tedy, jak se to dělá a snadno přežijeme.

Mějte se krásně. S pozdravem JK.

Kdybyste pani Sichtarova misto foceni sve osoby, venovala cast one teorii, zjistila byste, jak nesmyslne zavery zde sepisujete. Divim se, ze vam neni stydno.

Nebo vam opravdu jde o to, do kazdeho, byt nesmyslneho clanku, vlozit vase foto ? Pak by bylo pochopitelne to mnozstvi clanku.

Jsem zvedava, kdy prijdou na radu ona zminovana "selfie" :-)

Že by závist?

Efekt migrace na růst HDP může být různý, nevím, jak důkladnou studii autorka provedla, když dospěla k názoru, že hospodářský růst dlouhodobě migrace spíše zpomaluje, ale studie např. z OECD tvrdí spíše opak. Migrace je výhodná např. v rámci zemí EU pro ty státy, kde jsou vyšší platy. Do západních zemí přichází z postkomunistických států, kde je inteligentní obyvatelstvo, mladí, snaživí a pracovití lidé, kteří nechtějí žít na sociálních dávkách. Především to hodně prospělo UK anebo Německu. V Německu je nyní velký hlad po jakékoli kvalifikované pracovní síle, především ale po lidech vyučených v některých řemeslech, stejně tak v UK. Anglánům ani Němcům se nechce příliš pracovat, a tak tam pracují Češi, Poláci, a Pobalťané. V Německu to nikomu nevadí, protože tam mají velký pracovní trh. V UK to vadit začalo, protože lidem začaly klesat mírně platy a nemohli najít dobré místo. Ale hospodářskému růstu to rozhodně prospívalo. Pokud v UK vyrazí v rámci Brexitu vyrazí řemeslníky a budou si tam zvát jen vysokoškoláky, tak nevím, jestli budou vůbec lidi narození v UK schopni naplno manuálně pracovat. Patrně to dopadne tak, že už se tam pracovat skoro vůbec nebude a všechno si budou vyrábět u nás ve východní Evropě anebo v Číně a to někam přeprodávat. Sami bychom se měli na migraci do UK vykašlat, když nás tam nyní nechtějí, dokonce po Brexitu začali i napadat Poláky, tak se mají všichni sbalit, jít pracovat domů anebo do jiných zemí EU, kde o ně stojí, ať si v UK poradí bez nás, když jsou tak chytří.

Primárním zájmem Calhouna bylo prozkoumat efekt přemnožení myší, jež by teoreticky mohlo mít paralely s přelidněním v rámci velkých měst atp. Tento experiment se snažil aplikovat Jonathan Friedman na lidech. Nahustil studenty do malého prostoru a řešit otázku stresu, nepohodlí, nespokojenosti, agresivity, soutěživosti a studenti se chovali zcela jinak, nežli myši. Autorka si všímá, že máme na rozdíl od myší IQ. Ale povaha myší je zcela jiná, nežli lidí, myš je naprogramována, aby odchovala rychle mláďata a už se o ně nestarala, aby sháněla potravu, pářila a prokusovala zdi, orientovala se v prostoru a bránila se před predátory. Lidé jsou naprogramováni k tomu, aby se o děti starali po delší dobu, žili spíše monogamně, pomalu si osvojovali základní dovednosti a mentálně zráli. Dále je jim dán, kromě sobeckých vlastností, smysl pro moralitu, soucit, altruismus, schopnost života v kolektivu. Myš brání maximálně sebe a svá mláďata, ne už celé stádo. Myši jsou pořád stejné, nikam se ve vývoji neposunuly. Lidé naopak. V průběhu dlouhých set tisíc let přestali primárně bránit jen své kmeny, ale začali spolupracovat na mezinárodní úrovni, protože je to to ně výhodné. To že úzké procento rodin, díky nahromaděnému majetku, protože sociální nůžky se dle veškerých studií rozevírají, žije v blahobytu, ještě neznamená, že by se právě tyto finanční elity méně množily anebo byly méně ostražité, příliš hýčkaly své děti anebo se poddávali kanibalismu. Většinou ty bohaté klany z nahromaděného majetku dávají něco na charitu a snaží se celosvětově uplatnit svůj politický vliv, investují do výchovy svých dětí, a snaží se je vychovávat často přísně, aby nezvlčily. Myši neumí číst ani psát, nepoužívají sociální sítě, nemají pocit své vlastní důstojnosti a soucitu s myšáky na druhé straně planety, a tak ani nemohou řešit podobné problémy jako sexuální zneužívání žen či mužů svými nadřízenými v rámci hnutí meeto, jež autorka označuje za hloupost.

velmi dobře..paní Šichtařová jen ukazuje jak je lehké jistou velikou část naší populace ohloupnout rohlíkem..........

a to samé i její manžel............

Paní Šichtařová,

děkuji za Váš příspěvek. Velká karma, uhodila jste hřebíček přímo na hlavičku.

Hezký nový rok 2018 přeje Jedlička

Napíšu narovinu, že se mi nechtělo (zatím) studovat důkladně design onoho pokusu s hlodavci. Chápu-li text autorky, jde o to, že pokud se poskytne blahobyt, nulové starosti, nulový stres, dostatek potravy atd. (to vše dle interpretace autorky), tak to postupně vede k fragmentaci spolku takových bytostí a ty se začnou chovat anomálně (viz třeba zmínka o skupině agresivních myší nebo naopak plachých myší)....? Jednak mám výhrady už jen k tomu predikovat z onoho experimentu a chování hlodavců v něm jak by se chovali za podobných podmínek lidé. K hlodavcům a jejich etologii máme opravdu hodně daleko. A druhak - nevím, zda oni hlodavci žili skutečně v blahobytu... Nejdříve se množili extrémně, nicméně přestože jsou hlodavci sociabilní, tak ne do té míry, aby se jim dařilo dobře ve společnosti mnoha set dalších jedinců. Takže takový experiment ve mně spíše evokuje dojem, že ony subjekty se dostaly do negativních změn chování (viz agrese, strach, úpadek množení) nikoli z blahobytu, ale naopak ze stresu. Pokud jsem vše pochopila nějak nesprávně, tak pardon. Je Silvestr, sice jsem střízlivá, ale teď jsem blog plus onen experiment prošla spíše zběžně.

Jinými slovy: je to, v čem žijeme skutečně možno označit za blahobyt? Je materiální dostatek, ba až nadbytek dostačující pro to, abychom to mohli označit za život v blahobytu?

Dle mého názoru jsou potřeba 2 základní věci:

1) je třeba zvýšit náročnost vzdělávacího procesu - žáci/studenti se musí naučit uznávat autority. Dnes žáci/studenti mají obvykle minimální motivaci o něco se snažit - vždyť míst na středních školách s maturitou je více než kolik je dětí v populačním ročníku, a rovněž na VŠ je příliš studentů - VŠ studuje i podprůměr, který způsobuje znatelný pokles úrovně vzdělávání. Navíc třeba na soukromých školách mají žáci/studenti zafixováno, že si to "platí" (platí jim to samozřejmě rodiče) a tím pádem mají nárok na absolvování/titul. Nemusíme ale "vynalézat kolo" - stačí si vzít to dobré ze školního systému za socialismu.

2) druhá důležitá věc v boji proti degeneraci společnosti musí být snaha o zajištění co nejvyšší zaměstnanosti. Heslo "práce šlechtí" je ve své podstatě pravdivé - pracovní návyky udržují člověka civilizovaného. V tomto směru je také důležité udržovat minimální mzdu na nějaké rozumné výši - podporovat "pracující chudbu" nízkou minimální mzdou (jak to dělaly vlády ODS) není dobré.

trefa do černého

V článku "Banka bank má strach" píše paní Šichtařová s naprostou jistotou o budoucí finanční katastrofě, která dřív nebo později čeká celý svět a která prý způsobí jakési hluboké změny ekonomik, s jasným poukazem na moře bídy, kterou to přinese. A v tomhle článku zase napsala, že například lidi kolem neziskovek (což není zrovna bohatá vrstva obyvatelstva), čeká po pár generacích vyhynutí v důsledku jakési příliš bezpracné bezstarostnosti a života v nadbytku.

Lidé drazí, copak nevidíte, že paní Šichtařová mele páté přes deváté jenom aby se zalíbila?

velmi správný odhad práce a výroků paní Šichtařové..........