Naše školství je taková dokonalá bouře. Založená na zastaralém konceptu biflování všeho, celé se to ještě zjednoduší pro blbce a okoření absolutním nezájmem o nadané děti.

Žijeme v době ohromné inflace hodnoty znalostí. Potřebujeme učit dovednosti hlavně ve vztahu k informacím. Potřebujeme učit programování aby se děti učily myslet strukturovaně a analyzovat složité problémy, potřebujeme aby chápaly rozdíl mezi validitou a platností výroku. Měly by umět obstojně alespoň tu blbou angličtinu, to je snad dneska u lidí pod 30 samozřejmost.

Na jedné straně je koncept "kecacího vzdělání" pro dobu marketingovou kde člověk v zásadě neumí nic ale zato kolem toho umí hodně namluvit. Na druhé pak biflovací koncept ve stylu "vše vím ale ničemu nerozumím" - pak zas končímu u toho že si děti zbytečně pamatují kdy začala první světová válka, ale nemají ponětí o jejich příčinách a důsledcích. Ještě si pamatuju učebnici literatury na gymplu kde byly dvě stránky plků o Máchovi (a nic proti němu, mám ho rád) a asi tak dva řádky o Bobu Dylanovi - to mi eklovalo už tehdy.

"No kde to jsme? Co je to za zemi..." vítejte zpátky, jen doba, lidi na jednotlivých pozicích a datum se změnili. A ano něco z toho co se nemohlo, se dnes smí. Naproti tomu spousta nového se musí anebo nesmí.

Skuteční odborníci již řeší systém školství 4.0. Na spadnutí je totiž revoluce v inteligenci strojů, což má změnit od základu náš současný žebříček hodnot. Jako vždy několik jedinců to odstartuje a výhodu budou mít ti, co budou připraveni.

Od 1. třídy ZŠ má začínat řešení projektů A.I., například vývoj jednoduché aplikace pod názvem "ABECEDA", na kterých se lze celkem nenásilně naučit číst, psát i počítat, ale hlavně rozvíjet logiku, souvislosti a návaznosti. V době revoluce 4.0 nejenže A.I. umí vše co člověk již vymyslel, ale nachází nová řešení a převádí je do praxe. Nutností bude zcela nový pohled na morálku zákony i ústavu. Co si všechno může A.I. dovolit? Nebudou stačit 3 zákony robotiky Isaaca Asimova.

Jakkoliv je inkluze bolestivá, je podružná, neřeší se základní problém koncepce školství. Biflování pouček a vzorců jako za Marie Terezie podporují i jednotné zkoušky, přitom jednoznačně má být kladen důraz na individualitu, specializaci a tvorbu "vědeckých" týmů už na základních školách.

Máte v mnohém pravdu. Ale jednotné přijímačky ani jednotné maturity bych nezatracoval. Naopak. Je to jakýsi etalon univerzálně platný, a podle výsledků přijímaček si tak lze (a nebo by alespoň mělo být lze) udělat obrázek o úrovni a zaměření jednotlivých škol. Není nic špatného na tom vědět, že na škole A musíš mít nejméně 80 % bodů z ČJ, resp. 60 % z matematiky, jinde je to třeba obráceně.

A u těch maturit by to mělo být podobné. S tím, že maturitu můžeš dělat jenom jednou, žádné opakování, a na vysvědčení si odneseš nějaké procentní nebo bodové hodnocení. ČJ 100 bodů, AJ 80 %, matematika 10 %. Co je z toho plyne? Jaderný fyzik ze mě nebude, ale lingvista, učitel, editor - obecně humanitně zaměřený člověk - proč ne? Pro mě je opakování ročníku jen proto, že člověk neudělal maturitu nebo učňovské zkoušky plýtvání státními penězi.

Nemoznost opakovat je nesmysl. Tim jen dostanete maturanty pod tlak. Znam jednoho tak silneho tremistu, ze kdyz se dostane pod tlak zapomene i mluvit, Pri nemoznosti opakovat maturitu (nebo jakoukoli zkousku) pak bude 80% vysledku odolnost proti stresu. Ale vy nechcete testovat odolnot proti stresu, ale cestinu, matiku atd.

Pani autorko,

casto mam vytky k Vasi bulvarni argumentaci,ale dnes se musim pridat k jedne casti-testovani zaku na vsech urovnich.

Naprosto souhlasim a z vlastnich zkusenosti mam overene,ze testovani diskriminuje.Nejvetsi rozdil,ktery jsem videl,z naprosto prumerneho,nepripraveneho a tudiz neuspesneho uchazece o vs (percentil 50-60),behem dvou let zkouseni a osvojeni si mechaniky testu percentil 95+ a prijeti na elitni VS.

Vážená paní Šichtářová, velmi rád čtu Vaše blogy, ale dnes, ač s většinou souhlasím, tak musím reagovat na Vaší kritiku biflování reagovat. Mozek se rozvíjí nejvíce v dětství a stejně tak se musí rozvinout schopnost ukládat informace do dlouhodobé paměti a k tomu je právě určené biflování. Dnešní mládež má obrovský problém s uměním pamatovat si a z toho plyne také úpadek analytického myšlení, protože pokud si nepamatuji nemám co analyzovat a porovnávat.

Smutný je pohled na mladé lidi, kteří bez přístupu k internetu nejsou schopni mít názor, protože nemají všeobecné znalosti.

Máte pravdu! Velmi rád koukám na různé TV soutěže -a musím konstatovat, že často si vzpomenu na znalosti ze ZŠ, v mnohem menší míře na znalosti ze SPŠ a znalosti z VŠ už jsou nejspíš úplně zapomenuty..

Z článku:

"Znám hodně rodičů, kterým systém školství leží natolik v žaludku, že žádná námaha, žádné peníze, žádné legislativní obstrukce jim nebudou dost velkou překážkou, aby se ji nepokusili obejít. A nejsou to žádní asociálové. Naopak. Nejčastěji jde o vysokoškolsky vzdělané lidi. Vlastně právě čím vyšší vzdělání rodičů, tím obvykle vyšší snaha ochránit své děti před... oficiálním vzděláváním."

Tady se přesně jeden takový hlásí. Moje dítě nikdy, opakuji nikdy, nepůjde do státního školství. I za cenu, že bych měl být o chlebu a vodě.

To je hezké odhodlání, ale musíte dát také pozor, aby po Vašem vzdělávacím procesu nebylo o chlebu a vodě i to dítě.

Netvrdím, že náš vzdělávací systém je bůhvíco, ale když vidím "odhodlané rodiče" vzdělávat děti doma, běhá mi mráz po zádech. Většinou totiž mají pocit, že spolkli veškerou moudrost a taky se podle toho k dětem chovají. Ano, i v klasické škole takové najdeme, ale jednak nejsou všichni takoví, druhak děti mají v kolektivu daleko větší šanci "mentálního úniku", tedy odreagování, a třeťak děti z klasické školy po obědě odejdou domů, do jiného prostředí, povětšinou laskavějšího, než je škola. Doma vzdělávané děti tuto možnost nemají, rozvíjejí se jednostranně a mívají docela problémy začlenit se do kolektivu. A domácí vzdělávání počínaje druhým stupněm ZŠ vyžaduje už hodně široké a hluboké spektrum znalostí. Spíše je schůdnější od páté šesté třídy posílat děti do soukromé školy. Tedy pokud ještě po řádění madam Valachové nějaké zbudou...

to není jen škola.. to jsou desitky a stovky pitomosti které cloveku otravuji život od rana do vecera.. mila pi sichtarova stále vice lidi uvazuje o tom ze tento kocourkov vyresi radikalne - seberou deti a prestehuji se do normalni zeme

Naprosto přesně a pravdivě paní Šichtařová popsala současný stav na jedné ze ZŠ v okrese Brno venkov, kam nyní chodím můj syn do 6 třídy a dříve ji navšťěvovala moje dcera, která se z uvedeného důvodu po páté třídě rozhodla pro osmileté gymnázium.

Proto jsme nuceni s manželkou nyní řešit přestup mého syna na jinou ZŠ, protože jsme nespokojeni s přístupem třídní učitelky (vedení školy) a syn sám od sebe přišel s návrhem, že by rád přešel někam jinam - do normální třídy, školy. Poslední rodičovská schůzka v délce přes tři hodiny na téma chování dětí a vzájemné vztahy ve třídě, za přítomnosti psycholožky, mě utvrdily o nutnosti změny (argumenty paní třídní učitelky, že 12-té dítě by mělo vědět co je pro jeho život dobré, domácí úkoly rozvrací rodinu a další)

Bohužel je to tak, A nejsem první ani poslední kdo uvažuje o přehlášení dítěte z uvedené ZŠ na jinou ZŠ.

Problém je, že aj úroveň učiteľov, ich vzťahy k žiakom, nároky a teda aj úrovne výuky sú rôzne. Povedal by som, že všeobecne nároky klesajú nielen na žiakov, ale aj učiteľov - štát si nemôže vyberať, pretože kvalitu nie je ochotný platiť. Čiže jednotné skúšky sú viac ako v poriadku.

Jadrový fyzik, alebo inžinier by mali perfektne ovládať materinský jazyk. To sa od úspešného absolventa VŠ tak akosi očakáva. Nehovoriac o tom, že súčasťou práce tých ľudí je zrozumiteľné a presné vyjadrovanie.

Každý, kto má ambície študovať školu na vyššej úrovni, by mal mať aj logické myslenie na vyššej úrovni a s ním by matematika nemala byť problém. Mala by byť filtrom, ktorý pustí len schopných. K čomu je právnik, historik, alebo sociológ, ktorému to v hlave "nezapaľuje"? K ničomu, hodí sa na pomocné stavebné práce, alebo na obsluhu stánku s občerstvením.

Jaderný fyzik by měl zvládat rodný jazyk, ale nevím, nakolik mu k tomu dopomůže znalost básnických spolků 19. století nebo podrobné větné rozbory. A takový historik by ve své budoucí profesi jistě více upotřebil znalost latiny, filozofie, němčiny..."Pálit" mu to bude i s gymnaziální (avšak nematuritní) znalostí matematiky.