Je to moc krásně napsáno, opravdu. Dle mne v tom však je určitá nepřesnost - "...jakoby kdyby v nemocnici byla pravděpodobnost problému menší." Ona pravděpodobnost je opravdu zřejmě stejná, ovšem v nemocnici by mělo být vyřešení problému snazší. Pozor, vůbec tím nenaznačuji které místo porodu preferuji.

Články paní autorky čtu pravidelně a často i souhlasím. Zde si dovolím jiný názor, nikoli nesouhlas, aby autor nenabyl dojmu, že si moc dovoluji. Pan Pikora se staví do role, že on dokáže přijmout zodpovědnost nejvyšší a Ti co se rozhodnou pro porod v porodnici nikoli. To je dost odvážné tvrzení, nebojím se říct spíš vytahování. Měl jen štěstí, že nemusel tu svou proklamovanou statečnost nijak dokazovat. Jeho partnerka porodila vždy bez problémů. Já mám pouze dceru a všechna vyšetření ukazovala na to, že bychom byli "kandidáti na domácí porod", žádné komplikace vše ok. I tak jsme prokázali pohledem autora malou zodpovědnost a zvolil "tradiční" porod. Dodnes jsem za to rád. Situace se v jednom okamžiku zhoršila natolik, že rodit doma, dcera by zemřela a stav manželky by byl značně nejistý. Domácí porod není o zodpovědnosti, je z mého pohledu o neuvědomění si, že neriskuju jen život svůj ale i jiný. Pravdou je, že většina porodů by proběhla i doma v pořádku a ano prostředí porodnice nezajistí, že nedojde ke komplikacím a nějakým následkům.. Otázkou je jestli vědomě riskovat musím, či chci.

Myslím si, že jak pan Pikora, tak i Vy mát právo na svůj postoj. Nějak jsem nenabyl dojmu, že by pan Pikora dával najevo, že ten kdo si zvolí porod v porodnici je méně zopdpovědný. Spíše se pozastavuje nad tím, když někdo říká, že by to nedovolil. Vy jste se rozhodnul svobodně a pan Pikora taky. Ne vždy je člověk postaven před nesnadnou volbu, ale pokud má zodpovědnost, pak musí nést následky jaké jsou a tím nelze říct, že by ve špitále nehrozilo riziko. Ve statistikách je dost pochybení i ve špitále...

Z mého pohledu zde vidím jeden zásadní rozdíl a tím je vyváženost pravomocí a zodpovědnosti. Manžel a manželka mají v tomto případě tyto věci v rovnováze. V nemocnici toho nikdy nedosáhnete... Nikdo cizí na sebe nevezme takovou zodpovědnost jako rodič. Naneštěstí v tomto státě jsou tyhle svobody dosti omezeny...

Přítomnost otce u porodu je dnes běžná věc, stříhání pupeční šňůry rovněž. Přeji pí.Š a panu P., že se jim vše vydařilo. Neriskla bych to ani náhodou. Moje babička rodila po šesté (moji matku) a nakonec ji museli vézt do 30km vzdáleného města. Naštěstí tehdy děda rozhodl rázně a včas o převozu do nemocnice, císařský řez dopadl dobře.

Moje švagrová porodila 6dětí, vše probíhalo hladce kromě třetího porodu, kdy byla placenta přirostlá, byla u toho velká ztráta krve a bylo nutno nasadit krevní infuzi. Předem ale nikdo nic netušil. On je každý chytrý, dokud se daří a nic se nestane. Pokud ano, tak bych nechtěla být v kůži toho, kdo se nebál převzít odpovědnost.

V té poslední větě jste to vystihla... Pokud má někdo jen ramena, tak je jasné, že zodpovědnost nemá. Pokud ale domýšlí vše a přesto rodí doma, tak zodpovědnost přijal a v případě, že se to zvrtne, tak s tím dokáže žít. Neříkám, že je to jednoduché, ale je to jeho volba. Takto volili naši předkové a to nejen u porodu. Jak si myslíte, že před 100 léty dopadlo slepé střevo 5 hodin cesty od nemocnice, když se nediagnostikovalo dost včas? Končilo to smrtí. Tohl epatří k životu. Koukněte se, jak máme dnes moderní špitály a kolik se děje přehmatů zcela zbytečných? Nemocnice není zárukou, že vše proběhne O.K. Je to hodně o lidech a přístupu k pacientovi... U nás máme lobby proti domácím porodům a tak i nálada ve společnosti tomu moc nefandí. Trochu pokory u porodníků by mohlo umožnit více domácích porodů a větší pohodu pro matky. Těhotenství není nemoc a nemusí se léčit...

... no a teď už nám jen chybí blog o tom,jak došlo k početí,zezadu či zepředu a jak je to podle Vás nejlepší pro dítě...

Tak ho napište, když vás tyto věci evidentně fascinují.

Blahopřeji k pěti zdravým dětem i porodům bez následků pro ženu. Respektuji vaši partnerskou volbu a kvituji to, že hovoříte o vaší odpovědnosti. ALE. Váš postup nemohu doporučit naprosto nikomu. S mnohaletou praxí anesteziologa upozorňuji, že porod je nejen jeden z nejkrásnějších okamžiků života, ale významně často i boj o zdraví či život některého z účastníků porodu. A ujištění, že jste se na porod teoreticky připravili mi připadá velmi troufalé. Nemohu o sobě tvrdit, že jsem ekonom v situaci, kdy s pomocí daňového úředníka vyplním daňové přiznání.

Nakonec lidem stejně nezbyde nic jiného, než rodit doma, když se vesele zavírají porodnice (poslední třeba v Rumburku). Jeďte rodit někam 60 kilometrů s vědomím, že budete rodit v autě:-/

Máte můj obdiv.

PS: To o té odpovědnosti někteří lidé nikdy nepochopí. Je to pro ně svět vzhůru nohama.

Ono se snadno píše: "Není pro každého. Je jen pro člověka, který umí nést tu největší odpovědnost, a to je za život.", když už je hotovo a všechno naštěstí dopadlo dobře. Jedná se tedy jen o silná slova. Dokud člověk "největší zodpovědnosti" reálně čelit nemusí, vůbec neví, o čem píše.

"Myslíte si, že toho (Markéta) málo nastudovala a neví, do čeho jde?" Ono je moc pěkné všechno si nastudovat. Jenomže když dojde na láméní chleba, rodička sama si život nezachrání . DE facto spoléhá, že půjde-li do tuhého, zodpovědnost za konečný výsledek deleguje na záchranáře, kterým se však může jaksi nedostávat času a případně i prostředků (sanitka není připravená na složité operační zásahy). Fakt je, že ve velkém městě RZ stíhá lépe než na vesnici.

Způsob, jakým autor/ka v článku zachází se statistikou je vysloveně zarážející. Svědčí o řadě neznalostí ukazujících na naprosté diletanství..

Speciálně u paní Šichtařové (p.Pikory) mě to dost mrzí.

ZÁVĚR: každý by se měl držet své parkety, tedy psát o tom, čemu rozumí. JInak své předchozí dílo devalvuje (někdy dost tragicky).

Porod je vždycky riziková věc.Mám tři děti,rodila jsem v nemocnici a stejně jsem před každým porodem muži řekla,co kde je a co má dělat,kdyby to nedopadlo.I v nemocnici můžete mít "štěstí" na nezkušeného doktora nebo méně obvyklou komplikaci.

Tenhle článek nepsal muž jak je nám tvrzeno, ale žena. Protože v článku je několikrát psáno udělala, dělala. Tohle by muž nikdy nenapsal. Takže i popisované informace můžou být lživé.

tomu bych se ani nedivila, hlavně že má karmu..

Čtu jen perex /dál to v příp. pí. Š. nezvládnu/, a souhlas, jak může dnes žena chtít rodit doma ? Nechápu, ale snad mi "trochu pomůže" nedávný případ, kdy matku, tzv. "domácí" odvezli lékaři do nemocnice, ale bez dítěte, novorozence /!/, jelikož se prý MAMINKA bála, že by jí dítě vzali ! Tohle celé je bez diskuze - vážně na léčení. Ale dívky jako pí. Š. to nechápou, slušná hrůza !

To vůbec není. Lékaři, zvláště pokud s domácími porody intenzivně nesouhlasí, mohou dojít k závěru, že je třeba provést komplet diagnostiku dítěte. My po porodech v nemocnici na "vrácení" dítěte po porodu čekali vždy nejméně hodinu, pak mi ruply nervy a vydal jsem se ho hledat. Dokážu si celkem snadno představit, že u domácího porodu někdo dojde k závěru, že je třeba "extra důkladné vyšetření") - přitom pro domarodičky je zásadní nepřerušení kontaktu mezi dítětem a rodiči.

Respektuji svobodnou volbu. Pokud nekdo uprednostnuje svoje pohodli, nad lekarskym zazemim porodnice, tak je to jeho volba. Prijde mi to osobne velmi sobecke, ale maji na to pravo.

Co je na tom sobeckého?