Myslím, že za to může hlavně výchova. O lidi se sociální stát nějak stará. Ale najednou tu máme generaci čtyřicetiletých puberťáků. Holky a kluci co si skotačí na skateboardu, na koloběžce, na kolečkových bruslích. Zodpovědnost žádná. Touha něco dokázat nikde. Chtějí se jen bavit a všichni, tedy okolí, rodina, média, je v tom jen podporuje. Vždyť hrdinou není ten kdo něco vystudoval, objevil, je dobrý pracant. Ale někdo kdo někde udělal nějakou rutiku. Někdo, kdo se opil, porval, ... Holka co sice nic neumí a nezná, ale někde ukázala kalhotky, ...

taky skotačím na koloběžce, v tom to nebude :-)

Kdo za to může? Asi jsem špatně četl, ale v článku nevidím žádný argument, proč by na tom měl mít vinu sociální stát? Autorka sama uvádí "neberte mne za slovo ohledně Romů" - to já bych jí právě vzal za slovo, sama si našla protipříklad, který vědomě nebere v úvahu protože se jí nehodí do její teorie. Tak se věda nedělá. Ještě sociálnější stát byl za komunistů a tam problém s porodností nebyl. Takže kdo za to může? Moje hypotéza: Tlak společnosti: Mít děti v mladém věku není in. Nechat se zbouchnout v 16ti umí kdejaká Romka. Zato vystudovat, mít titul, procestovat svět, vystřídat x vztahů... a když potom táhne na 35 rok, už se do dětí tolik nechce, opouštět kariéru, pohodlný život a vstávat několikrát za noc... Další důvod možná je částečně i ten pečující stát, ale jinak - povinnost zabezpečit dítě dokud nevystuduje, důchodový systém, který zabezpečí a není vázaný na děti, které by se o rodiče postaraly jako za starých časů. Taky státní podpora samoživitelek neváže partnera morálně k matce svých dětí a vede to ke strachu matek mít jich více a současně povinnost otců platit alimenty vede k jejich strachu ...

Sociální stát za to nemůže. Může za to špatný politický systém, špatní politici, špatné zákony, emancipace.

Sociální stát je sám o sobě špatný politický systém.

Za socialismu jsme měli větší sociální jistoty než teď.Například já jsem platila za čtyř pokojový byt v centru Brna 400 korun nájem,energie byly za babku a za vodu se neplatilo vůbec.Navíc po mateřské vám zaměstnavatel opravdu držel původní místo.A přes to se rodilo hodně dětí.Nechci mluvit pozitivně o komunistech,nesnáším je a beru tento současný režim všemi deseti i s jeho negativy.Ostatně dnes mají hodně dětí hlavně tzv.socky.Nenapadlo vás,že to může mít i jiné příčiny?Je to naprosto přirozené.Lidstvo je přemnožené.Je obrovský tlak na environment.Zastavování orné půdy,ubývající zdroje.Ničení dosud nedotčené přírody kvůli produkci.A my lidé,kteří jsme na vrcholu vývojové řady nemáme žádné přirozené nepřátele kromě sebe samých.Pokud se objeví nějaká hrozba,lidstvo jako celek si s ní poradí.Není to,že lidé v rozvinutých společnostech mají málo dětí jen reakce na tento stav?Příroda vždy nějakým způsobem usměrňuje nerovnováhu .U nás se velmi vysoké procento dětí dožívá dospělosti.V zemích imigrantů je úmrtnost dětí mnohem vyšší.Tímhle vším jsme si také v minulosti prošli.Nemůžete kritizovat ty,kteří se chovají,i když často nevědomě,zodpovědně.Všechno není jen ekonomika.Věřím,že se teď nacházíme v čase velkých změn a jsem opravdu zvědavá,kam se to všechno posune.

Nemáme tolik přírodních zdrojů na skokový nárůst obyvatelstva.Existuje vůbec nějaká solidní studie našich vodních zdrojů s ohledem na počet obyvatel?Nebo kolik obyvatel na našem území ještě neohrozí udržitelnost života,jak ho známe dnes?

Je mnoho možností ,od přijetí a smíření se s miliony přistěhovalců a jejich kulturou nebo tvrdá obrana proti nim a přizpůsobení se ubývajícímu počtu obyvatel.A to jak ekonomicky tak sociálně.

Zcela zbytečný článek o ničem. Myslím, že jsou důležitější témata....

Pokud chce někdo z Vás místo koukání z okna získat jedinečný přehled o tématu popisovaném paní Šichtařovou, má možnost: Sociálně ekonomický audit vyspělého sociálního státu 7. ročník mezinárodní vědecké konference RELIK 2014, 24. a 25. listopad 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze. Dostupné na adrese: http://slideplayer.cz/slide/2825793/

I Marx- Leninismus byl vědecký systém. Alespoň se to o něm přednášelo.

Autorka popisuje nic menšího, než neperspektivní sobectví a soběstřednost. Dokud si singl užívá života, tak je to fajn. Horší je to pak v pozdějším středním věku a ještě horší v bezmocném stáří, když už vskutku není nikoho kdo by o něj alespoň zakopl. Není se kam ohlédnout, není, kdo by jej alespoň navštívil, nezbývá než čekat a nepřítomně vyhlížet ...

nedočetla jsem to, protože je to nesmysl na nesmysl. ženy, které nechtěly mít děti, nebo jich nechtěly mít tolik, kolik jich měly, se vyskytovaly průběžně po celou historii. jediné, co se změnilo, je, že dneska mají na vybranou, jestli je budou mít nebo ne. muslimské ženy na vybranou nemají - společenský tlak na mateřství je u nich ještě silnější. ve striktně muslimské společnosti, kde ženy často ani nepracují mimo domácnost, dokonce ani jinou úlohu než rození nemají, to se pak těžko nechce či lituje.

Váš článek mě donutil k zamyšlení, protože jsem si vlastně prožila něco podobného. Jsem z generace, kdy žena, která do dvaceti nebyla vdaná a neměla aspoň jedno dítě, byla "divná". Já divná nebyla, protože jsem v devatenácti jako řádně vdaná porodila své první dítě, ovšem, tak jako u spousty jiných holek, těhotenství nebylo plánované (nulová antikoncepce pro ženy) a tak jsem se vdávala, protože jsem "musela". Po porodu byl můj první silný pocit - bože, už mě nebolí záda, jaká úleva. Dítě jsem tenkrát ještě nechtěla, ale jít před komisi - než to, to radši to dítě. Nějak se to utřepalo, asi v 5. měsíci jsem se začala i těšit na mimino, jenže manželství uzavřené pod tlakem - no nic moc. I když k rozvodu došlo až za dlouhých 31 let, vlastně jsme většinu té doby žili spíš vedle sebe než spolu. A teprve teď, když jsem babička, užívám si lásky k vnučkám, tak jak jsem ji ke svým dětem vlastně nikdy necítila. Už to nemůžu změnit, čas se nedá vrátit zpět, ale...