Smysl manželství:

1) Dávám okolí jasně najevo, s kým budu zbytek života

2) Svatbou se mi zdvojnásobí příbuzenstvo (ano považuji to za výhodu)

Kamarád také dával najevo s kým bude do konce života, dokonce i před Bohem v kostele,...svatba veliká minimálně za 100tis. Do roka byli rozvedení, kolik stál rozvod nevím, naštěstí si nestihli udělat děti....

Dokud tu nebude jako v Německu, že svobodní budou mít vyšší daně, tak s tímto trendem nehneme. Mělo by to něco do sebe a značnou úsporu pro stát na sociálních dávkách. Dnes platí, že každý druhý rodič, je podvodník. Na sociálce se vyskytují skoro samé samoživitelky, že žijí ve společné domácnosti s chlapem, mnohdy otcem jejích dětí, jaksi nehlásí. Jen on si na ně obvykle nezapomene nahlásit odpočet na daně. Je třeba lidem sáhnout na to, co mají nejraději - tedy na prachy.

Nechci hodnotit manželství ano - ne, ale je zajímavé, tedy pokud to chápu, že autoři jsou manželé. Proč tedy nemají stejné jméno? Jistě, je to taky jen "papír", ale nemělo by to být samozřejmé u manželů?

Nemělo.

ať už manželství ano nebo ne, tak každé dítě má snad svého otce, takže nedivím důvod existence samoživitelek (mimo vdov). To, že je žena sama s dítětem je trochu její problém, ale hlavně je to problém otce. Tak ať se stará.

Co když je to taková megera, že se s ní nedá vydržet? Je to stále hlavně problém otce? Váš příspěvek mi přijde lehce naivní - každé dítě má otce a matku, jsou v tom oba, ale otec se musí starat za každou cenu, ať jsou matka s dítětem jakýkoliv. Dost omezený pohled. Některým ženským po porodu naprosto hrábne a chlap opravdu nemá důvod zůstávat. Některé vztahy dojdou i do okamžiku, kdy ti dva lidi spolu prostě nemůžou být dále, nemají si co dát a dohodnou se rozejít - a opět je tady existence samoživitelky

"Dnešní pokřivený svět produkuje tolik slabých, zženštilých mužů, kteří se bojí odpovědnosti a odmítají samostatně živit rodinu, že ženám mnohdy nezbývá, než se o sebe a svou rodinu začít starat samy a zmužnět. Vzniká začarovaný kruh, společenská nemoc. Všichni preferují kariéru a peníze, a proto nemají čas na lásku a na rodinu. Ani na děti." ... Tak tohle je naprosto přesné!!!!!

To je úžasná logika. Když je to pro někoho "jen papír" a proto ho nechce, tak to znamená že se toho "jen papíru" bojí.

Hm, aha. A co třeba takový detail, že lidé se kvůli zbytečnému papíru nechtějí obtěžovat s chození po úřadech (navíc s sebou potřebují táhnout aspoň ty dva svědky)? Nehledě na to, že většina lidí by byla pod tlakem aby "uspořádali svatbu", což jsou peníze vyhozené z okna.

Za sebe osobně bych řekla, že manželství je neflexibilní, např. nemůžu si stanovit že majetek bude oddělený (tzn. že případné půjčky, dluhy apod. partnera se mě netýkají) - tím nemyslím že bych si brala nějakého grázla který "naseká dluhy", spíš mám obavy z toho jak se chlapi dokážou nadchnout pro podnikání a získají představu že vymysleli super byznys a že to bude sypat.

Zejména třeba v případě kdy on přijde o práci a nebude chtít "sedět doma a nechat se ode mě živit" a tak radši začne "něco" dělat na OSVČ. Zároveň ale nejsem taková semetrika, abych si vydupala že bez mého souhlasu a kontroly si manžel nesmí nic koupit, uzavřít smlouvu atd.

Řešení je jasné, nebrat se.

Kápla jste nato, manželství je neflexibilní. A s novým občanským zákoníkem, kdy uzavíráte bianko šek partnerovi i na dluhy, které udělal předtím, než jste se vzali, je to ještě horší. Jsem ženatý a je to v pohodě, ale chápu lidi, co se neberou. Krom pocitu to nic moc nepřináší a jsou s tím spojená i rizika.

Pricina muze byt i jinde. Dnesni emancipace zen a boj za rovnopravnost v podstate znicil puvodni model,kde se zena starala o rodinu a muz vydelaval. Dnes ma zena sve penize,je tudiz samostatna a sobestacna at uz jako manzelka nebo pritelkyne a kdyz ji nevo nastve,tak proste sbali sve prachy a jde. A o zbytek se pak soudi,resp. o podil na domacnosti napr. Uz z toho duvodu nemuze tradicni model rodiny fungovat. Krome toho naroky zen se zvysuji s tim,jak se osamostatnuji. Pak se samy stavaji tim muzem a silnou osobnosti na urovni muze a tim degraduji puvodni system.

Možná, že jsme vyjímkou, ale my s manželkou nemáme dvojí účty a jde to úspěšné také.

Dobré mravy jsou nebo nejsou. Prostě se o nich nediskutuje, nemedituje co mi přinese, že nebudu smrkat do rukávu, plivat na ulici, proč se mám na nedělní slavnost vhodně oblíci a nemít kraťase a tričko s nápisem....... Věci mají být jak mají být. Samozřejmě jde ouřadovi na radnici říci, ať si nechá hloupé poučování a splní pouze zákonnou povinost. K dlouhodobému vztahu patří manželství.

Známý měl 2 děti, nebyly napsané na něho, aby družka měla vyšší dávky atd. Když našeho společného kamarádá v 50-ti při sportu kleplo, začal uvažovat o tom, že jeho syn by nic nemusel dostat. Nevíte, jak se k partnerovi postaví pozůstalá rodina atd. Věci mají by, jak mají byt.

Komentáře paní Šichtařové rezonují s výbornou knihou Stanislava Komárka Evropa na rozcestí, velice doporučuji.

http://www.academia.cz/evropa-na-rozcesti.html

Dobré mravy sloužily k tomu aby se aristokracie mohla dívat skrz prsty na spodinu a zbohatlíky.

Ano, jak píšete: ti, co nemají pro samou práci čas na svou rodinu, budou vytlačeni druhými, kteří nepracují a "přirozeně" se množí.

"Rodina je základ státu". Ano souhlas. Ale dobrá rodina není automaticky manželství. Manželství k fungování vztahu potřeba není. Pokud to nefunguje partnersky, nebude to fungovat ani v manželství.

Já jsem ze skupiny, která má dlouhodobou známost (brzy 16 let) a nijak po svatbě netoužím. Partnerka nebrala žádné speciální vykořisťovací dávky, jak uvádíte. Dítě jsem v daních uváděl já. Máme společný účet. Tahanice o majetek nepřipadá v úvahu, jelikož téměř všechno vlastníme každý 50% (v hypotéce ošetřeno). Nemáme žádné tajné účty. Máme vlastní dům, který jsme si vybudovali a každý jsme na něm odvedl kus práce, takže k němu máme citový vztah. Máme na sebe vzájemně všechna pojištění pro případ smrti. Já ani ona se nebojíme nějakého uvázání, protože si nemyslíme, že nás něco rozdělí. Alespoň to prozatím nevypadá, že by mělo. I když jsme se párkrát hodně pohádali, nikdy se nestalo, že by někdo z nás opustil dům (což je, jak vidím ve svém sezdaném okolí, celkem běžné - ryby, rodiče, hospoda atd.) nebo že by to byla nějaká Itálie s rozbíjením nádobí a rvačkou. Většina chlapů si na své ženy stěžuje, že kdyby nebyly děti, tak už s ní dávno nejsou. K těm já ale nepatřím.

Prostě nevidím v manželství žádnou přidanou hodnotu. Je to pro mě opravdu jen a pouze cár papíru + hromada obíhání úřadů a změn všech smluv. + výdaje na obřad samozřejmě. Třeba se tomu jednou poddám, až budeme mít zbytečných 50.000,-, ale zatím je hromada jiných věcí a aktivit, do kterých budeme peníze investovat účelněji.

Ačkoliv obvykle většinu Vašich článků "oplusuji", dnes tomu tak nebude. Hodila jste mě do pytle "s nálepkou" neprávem.

Víte dobré mravy jsou nebo nejsou. Prostě se o nich nediskutuje, nemedituje co mi přinese, že nebudu smrkat do rukávu, plivat na ulici, proč se mám na nedělní slavnost vhodně oblíci a nemít kraťase a tričko s nápisem....... Věci mají být jak mají být. Samozřejmě jde ouřadovi na radnici říci, ať si nechá hloupé poučování a splní pouze zákonnou povinost. K dlouhodobému vztahu patří manželství.

Známý měl 2 děti, nebyly napsané na něho, aby družka měla vyšší dávky atd. Když našeho společného kamarádá v 50-ti při sportu kleplo, začal uvažovat o tom, že jeho syn by nic nemusel dostat. Nevíte, jak se k partnerovi postaví pozůstalá rodina atd. Věci mají by, jak mají byt.