To už je lepší ten váš ekonomický populismus, než politologie

Správněji politologický populismus.

Obrovský kladný ohlas na tento blog výrazně zmírnil můj dosud skeptický názor na politickou (ne)vyspělost českého národa.

Jen tak dál!

To myslíte vysokou karmu?? Ta ukazuje ledacos ale rozhodně ne kvalitu blogu ani vyspělost karmujících

Článku Karma!

Představuji si jak by to vypadalo v Číně, kdyby se v Pekingu instalovalo něco obdobného jako byl Kijevský Majdan nebo tam propuklo nějaké " Čínské jaro" Vím, že je to fantazie a tamní společnost nejsou ani arabští flákači ve vlivu imámů a nejsou tam fašisté Jaceňukova typu, ale i tak. Pod vlivem totálního rozvratu by se jich vydalo do světa hledat lepší podmínky k životu v prvním kole tak 150 milionů těch bohatších a pak další a další. To by byla teprve sranda!

Vy se moc neorientujete v novodobé historii, co?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Nebesk%C3%A9ho_klidu

Poněkud naivní. Pro Čínu nejsme natolik důležití, aby nám dala nějaké exkluzivní podmínky. Zeman sice rád tvrdí, že razí cestu našemu byznysu, jenže ve skutečnosti se to týká hlavně velkých hráčů typu Kellnera nebo Tkáče. Stejně tak nevím, co si kdo slibuje od těch slavných čínských investic. Číňani tady rádi skoupí to, co bude mít nějakou hodnotu, a pak půjdou dál. Přínos to bude mít spíš iluzorní.

Doporučuji pro srovnání názory jiných dvou ekonomů:

Luděk Niedermayer:

Do Číny jsme v roce 2015 vyvezli zboží za 42 miliard, což je něco přes 1% našeho vývozu. Není to ani desetina nevelkého podílu vývozu mimo země EU (ten je kolem 16%). Pohled do struktury našich exportů (2013) ukazuje, že "do Číny" šlo zhruba stejně zboží jako do Turecka nebo Rumunska a přibližně polovina objemu vyvezeného do Belgie, Maďarska nebo Holandska.

Na celkovém objemu zahraničních investic (v roce 2014 stav 2 774 miliard) se čínské firmy podílejí ani ne 0,5%. A ty nové, které president Zeman presentuje jako výsledek své politiky, jsou (pokud něco, tak) v drtivé většině nákupy akcií existujících firem, což samo o sobě růstu ekonomiky nepřispívá a zaměstnanost, dnes klíčovou kategorii ekonomické politiky, nezvyšuje.

Což mne vede ke dvěma důležitým závěrům:

První je domácí: Vláda (a president) by měli usilovat o to, aby se firmám v naší zemi dařilo a bylo atraktivní zde investovat (což vede k více pracovním místům a lepším platům). Pro všechny. Konání presidenta naznačuje, že investor z Číny je důležitější než třeba ze Slovenska, Německa nebo Koreje. Což je podivné. A úplně zapomínáme, jak důležité je, aby se dařilo stovkám domácích ponikatelů a firem, u kterých je navíc větší šance, že přinejmenším část zisků "využijí" doma. Většina "normáních" politiků toto ví.

Druhý směřuje na podporu "businessu" s Čínu. To, co by našim firmám při obchodech s touto ekonomickou supervelmocí nejvíce pomohlo, by bylo zlepšení tamních podmínek pro podnikání. Odstranění překážek pro zahraniční investory (které asymetricky a trochu nelogicky Číňanům u nás nestavíme), férová pravidla, vynucení práva, snížení korupce a mnoho dalších, by představovaly agendu, která by obchod pomohla rozhýbat a pomohla zároveň Číně vymanit se z dnešních ekonomických problémů.

Tomáš Sedláček: http://archiv.ihned.cz/c1-65228100-cesko-cinsko-ruska-unie

Oba dva tito citovaní pánové na mě ovšem již jistou dobu působí mnohem víc jako ideologové, než jako ekonomové.

To je ale pitomoučký blog, paní Šichtařová. Není to náhodou spíš takhle ?

Devótní kroky českého prezidenta a vlády z posledních zhruba dvou let zatím nemají na úspěšnost našich firem na čínském trhu žádný hmatatelný vliv.Vezměme si takový rok 2009. Česká republika tehdy ještě byla zjevně v zajetí „dalajlámismu“, řečeno s expremiérem Nečasem. V září toho roku dalajlámu přijal při jeho návštěvě ČR jak premiér Fischer, tak pražský primátor Bém. A pochopitelně také exprezident Havel. Náš vývoz do Číny přitom v roce 2009 vzrostl o impozantních 20,6 procenta. Navzdory všeobecně slabé poptávce způsobené vrcholící globální finanční krizí. Českému vývozu do Číny se dobře dařilo i v letech 2010 až 2013. Přitom v prosinci 2011 do Česka opět zavítal dalajláma, pár dní před Havlovou smrtí. Vývoz do Číny ale až do roku 2013 rostl mnohem rychleji než export zboží z ČR celkem. Od nástupu prezidenta Zemana a posléze i Sobotkovy vlády se však tuzemskému exportu do Číny přestává dařit. Navzdory usilovné snaze Číňany zaujmout. Třeba se vše začne měnit k lepšímu, nyní po návštěvě prezidenta Siho, avšak čísla jsou neúprosná. V roce 2014 se vývoz České republiky do Číny zvýšil o 8,7 procenta, a loni dokonce jenom o 4,4 procenta. V obou případech se jednalo o růst podprůměrný – v porovnání s růstem našeho celkového vývozu. Velevstřícné kroky českého prezidenta a vlády tedy, jak říkám, nemají na úspěšnost našich firem na čínském trhu žádný hmatatelný vliv.

P.S.: Jenom dvě fotografie ? Já bych dala aspoň tři !

co jste vlastně svým příspěvkem chtěla říci?

Já jsem taká nebyl nadšený s Čínských vlajek na kandelábrech v Evropské ul. ale byť poučen s historie dávné i nedávné vím, že ekonomická spolupráce s těmito šikmookými potentáty je možná pouze, když se k ním budeme chovat nepatrně podlézavě, nepatrně je obdivovat a neustále se usmívat stejně přiblble jako se usmívají oni, když se toto povede nechají se udělat kšefty o kterých se nám ani nezdálo. Ani nedomýšlím, kdyby policajti nezasáhli proti vlajkonošům Tibetských vlajek jaký by měla návštěva Čínského prezidenta efekt.

... měla by efekt úplně stejný. Nedělejte si iluze, že obchod s Čínou závisí na nějakých tanečcích a úklonách. Asiati jsou velmi pragmatičtí a tvrdí vyjednávači. Buď je obchod výhodný nebo není. Nějaká vlajka na tom nemůže nic změnit. Protesty a demonstrace se odehrávaly prakticky ve všech zemích, kam čínský potentát přijede. A přesto se obchoduje dál.

Nezbývá než souhlasit. Máte to v hlavě srovnáno.

Klíčové je, myslím, toto: „A to, že býti jakoukoliv mocností je svého druhu diagnózou.“ Libovolný stát, který se stane mocností, má neodolatelnou touhu expandovat, nejlépe do celého světa.

Nechci to tvrdit nějak nekompromisně, ale řekl bych, že kritika návštěvy čínského pohlavára nespočívala ani tak v odporu k návštěvě jako takové, jako spíš ve znechucení nad přístupem, se kterým k této věci přistoupil hradní ansámbl a zejména jeho principál.

A jak k němu přistoupil hradní ansábl?