Tak dík, zase se budou peníze schovávat do slamníku jako za časů babiček, až na to, že slamníky už nejsou.... Záporné úroky se zavádějí v bohatých zemích, že by Česko při jeho zadluženosti bylo bohaté se tvrdit nedá. Bankéři chtějí lidi donutit, aby investovali - kupovali s blbiny a fabriky mohly chrlit zboží. Zvláštní druh stupidity. Možná je to tím, že ekonomové mají matematické mozky...a když někdo rád počítá, unikají mu jiné souvislosti.

Problém s deflací je v tom, že mizí peněžní zásoba. Během velké krize v USA ve 30tych letech zmizelo více jak 56% měnové zásoby, což podstatně přispělo ke zhoršení krize - zabavování majetku atd. Problém s deflací je totiž u půjček s pevnou úrok.sazbou. uvedu příklad. Mám příjem dejme tomu 20 tis. Na hypotece zaplatím dejme tomu 8000, zhruba stejnou částku dám za jídlo, dopravu, kulturu, energie atd.. Pokud by podle příkladů došlo k poklesu o 56% tj čistý příjem by klesl na 8800 , pak mám vážný ekonomický problém, který skončí zabavením nemovitosti a životem na ulici. Při deflaci totiž neklesají jen ceny. S nimi jdou ruku v ruce i mzdy. Krugman přirovnává deflací k černé díře, která spolkne vše, co se dostane do jejího dodahu - živí se sama na sobě a tak podstatnou měrou zhoršuje průběh krize.

Státy se bojí deflace protože nechtějí min na ulicích statisíce lidí. Ato nemluvímo tom, že reálně hrozí ,že 1 -2% nejbohatších lidí by mohlo vyloupit zbývající majetek.

Perfektní článek, leč, obávám se že pánoví Singer a další si stejně budou dělat co ve své bohorovnosti chtějí.

Paní Šichtařová, jste mistr slova, nedivím se, že jste blogerkou roku.

Ale hovoříte natolik plamenně, že se v záři Vašeho ohně ztrácí zásadní důvod strachu z deflace.

Deflace s sebou přináší nebezpečí nahromadění obrovské kupní síly, která - pokud se uvolní naráz - může těžce poškodit ekonomiku. Úplně stejně a na stejném stádním principu jako splasknutí akciové bubliny na burze.

Deflace, tedy zjednodušeně "zhodnocování peněz", s sebou nese psychologický efekt odkladu spotřeby. Pokud je inflace, každý si radši půjčí a utrácí, než aby spořil, protože peníze ztrácejí hodnotu. Za deflace je to naopak. Lidé si radši spoří a spekulují na to, že stejné peníze budou mít za nějaký čas větší kupní sílu. V čemž je ještě utvrzuje fakt, že sklady se plní, ceny se snižují, aby se prodalo.

Nebezpečí je v tom, že v okamžiku, kdy se tahle lavina peněz uvolní a lidé začnou nakupovat, rychle se vyprodají zásoby, ceny vyletí nahoru a roztočí se inflační spirála, která se krotí mnohem hůř, než deflační.

Záporné úroky tak mají za úkol nutit lidi nespořit, utrácet, mají fungovat jako "horská služba", která když vidí nad údolím převis, řízeně ho odstřelí, dokud je malý a nehrozí velké škody.

Poznámky o teplých místečcích v ČNB pro kamarády politiků, to je ubohé a Vás nehodné. To přenechte agentu Burešovi a jeho nohsledům Vy jste snad vzdělaná a chytrá dáma. Nebo se pletu?

Jste naprosto mimo. Úspory drobných střadatelů rozhodně nemohou spustit nezvladatelnou lavinu. Strach z deflace je v něčem úplně jiném. Straší totiž politiky, kteří zadlužují své země deficitními rozpočty. Zatím co inflace tyto deficity milosrdně zmenšuje, deflace je zvětšuje a tlačí až k neschopnosti je splácet. Strach z toho, že by střadatelé neměli možnost své peníze za co utratit, je opravdu to poslední, co odpovědné trápí.

Zejména spoření na budoucnost (penzijní fondy) by dostaly zavedením záporných úroků pořádnou ránu. Jednak velký objem jejich investic, jsou investice do státních dluhopisů. Ty už dnes mohou generovat záporný výnos při zpětném odkupu (a občas i generují). Jednak samy fondy by musely "odepisovat" z finanční hotovosti momentálně ležící na účtech bank hodnotu z poplatků za záporný úrok, atd. Samozřejmě, že ve "hře" jsou i úvahy o chování spotřebitelů-střadatelů, zda si "peníze" neuložit do slamníku, nekoupit si raději starožitnost, nebo peníze nepřevést do ciziny,... Rozhodně nikdo nebude ve strachu kupovat zbytečnosti, jak si asi centrální bankéři myslí. Prostě ekonomika tzv "ekonomicky vyspělého světa" se dostala za bod zvratu. Trh a spotřeba jsou přesaturovány, zisky velkých monopolů a nadnárodních korporací klesají a hledají spolu s bankéři, kteří svět živili svými půjčkami a úrokovými sazbami v době, kdy saturace ještě nebyla, kdy svět bank USA a eurozóny netrpěl tzv kvantitativním uvolňováním (každý si natiskne tolik "papírků" kolik potřebuje. Byla potřeba likvidita uložených peněz). Čili novodobé problémy se snažíme "léčit" zastaralými léky na zcela jiné nemoci....

Dobrý den, perfektní článek. Jen na kousku předpřaháte vůz před koně. ČNB chce rozpoutávat inflaci s cílem vyvolat u lidí co největší strach z budoucích znehodnocení úspor a zmanipulovat je k masivnímu utrácení. Plánovači očekávají od tohoto kroku rozhýbání hospodářství, tedy rychlejší hospodářský růstu. Jak perverzní a odporné, když sama centrální banka provokuje inflaci (růst cen, tj. znehodnocení našich peněz) a naopak se snaží zvrátit deflaci (pokles cen, zvýšení hodnoty našich peněz). K tomu podotýkám, že Anglie rostla v 19. století v prostředí deflace, k tématu doporučuji článek Pavla Kohouta, Nastává éra deflace?

Na začátku roku 2016 můžeme konstatovat, že české hospodářství také rostlo v roce 2015 tempem 4,3 procenta (HDP) v prostředí deflace, resp. nulové inflace (hospodářský růst nevyvolala ČNB). Jaký je dnes cíl inflace? Jenom ta inflace sama o sobě? A k čemu má jako sloužit? To byli centrální bankéři někde v agentuře Lojza & Tonda na školení "Jak předstírat, že jsem ekonom"?

Zdroj: http://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=457943

Kromě toho, že většinu "papíroové" deflace tvoří zásadní pokles cen paliv a energií, které domácnosti ani firmy fakt nemají šanci ovlivnit, ono to psychologicky funguje úplně opačně. Lidi v očekávání ukončení intervencí odkládají investice na dobu, až ČNB těchto blbin nechá a koruna se vrátí zpátky tam, kam tržně patří, tedy nahoru. No magoři ...

Banky se bojí deflace protože se pohybují ve finančně našponovaném režimu (high leverage), ve kterém i malá ztráta (např. způsobená poklesem ceny aktiv) může zcela rozmetat hospodaření dané instituce. Tady leží podle mne zakopaný pes.

Pro banky je takový režim výhodný, protože stejným způsobem zvětšuje i zisky, ale když to pak jednou za čas rupne, tak nezbývá než banky sanovat z peněz daňových poplatníků.

Ja neviém, čo je na tem také něpochópitělné ???

Predsáj za všetké je trebárs platíť.

Keď iďéte do dívadlá, či biográfa a dátě si kabáť, budnú či kožúch do šatně tak predsáj zaplatítě, stejnák ako za úschovňu batožíny... no a keď si schovátě peniážky u tej bánky či iného finančného inštitúta ták sa Vam má o nich snád staráť zadármo ???

jakým jazykem hovoří tvůj kmen Martinec? Už to nepij.

Před 80 lety vyšla kniha Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Je překvapivé, že dodnes třeba německý ministr financí nepochopil paradox spořivosti, který k úsporám nevede a který J.M.Keynes popsal už v téhle knize z roku 1936.

A až letos se objevila výzva OECD ke zvýšení vládních výdajů http://www.wsj.com/articles/oecd-calls-for-urgent-increase-in-government-spending-1455789632 jejichž multiplikační efekt Keynes popsal.

Uvedený zakladatel moderní makroekonomie popsal i tzv. past likvidity (situace naprosté neúčinnosti jakékoliv monetární politiky), kterou zdá se nikdy nedokáže pochopit Mario Draghi.

A že z občanů nesmyslný a neúčinný krok ČNB udělal v rámci EU žebráky?

Komu na tom záleží? Výsledkem je, že část zboží a služeb vyvážíme zdarma (celý rozdíl mezi směnným kurzem a paritou kupní síly), což je strategie rozvojové země.

A že není možné dosáhnout inflačního cíle v celosvětově deflačním prostředí? To asi Singrovi nevysvětlí nikdo.

Mimochodem - kdo vymyslel, že inflace má být 2 % ?

Proč ne 1,4 % nebo 3,16 %?

Někdo někdy vypustil do světa ničím nepodložený nesmysl a "erudovaní ekonomové" se tím teď ohánějí stejně jako Singer.

Je to tak jednoduché. Účetní se snaží řídit život společnosti výhradně pomocí manipulací s penězi, protože ničemu jinému nerozumí. Celé je to jedna velká tragédie a to nejen v ekonomice, ale také v demografii. Právě ekonomové ve svém šíleném diletantském přístupu k sociální a daňové legislativě připravili Německo od r. 1957 o 17 milionů dětí. V Česku se díky řízení státu ekonomy nenarodilo od r. 1993 jen milion dětí do vyrovnané populační bilance. Více zde: http://slideplayer.cz/slide/2825793/