Výborný článek 

Jediný argument - osobní zkušenost.

Mám 4letého syna a u porodu jsem byl - tedy ze začátku.

Všechno bylo OK, bez problémů, rodilo se klasicky v nemocnici. A jak tak porod "v klidu" probíhal, nějaký přístroj začal naznačovat problém. K jednomu doktorovi se přidal druhý, nějaký další přístroj a problém byl na světě, odhalen - při kontrakcích začínal mít malý problém s dýcháním, pupeční šňůra se mu obtočila okolo krku.

A bylo po normálním porodu - malý se narodil zdravý, císařským řezem. Nebýt přístroje a doktorů, asi bych syna nyní neměl, přestože vše vypadalo na normální, přirozený porod.

Jak by jste dopadla v tuto chvíli Vy a Vaše dítě doma, bez přístroje a operačního sálu?

jen malá poznámka: žádné dítě při porodu nedýchá. nemá co. nadechne se poprvé, až je venku, tudíž těžko mohlo mít při kontrakcích "problém s dýcháním".

První porod před 20 lety, předčasný, takže nějaké "zvláštní podmínky" nešly naplánovat vůbec. Přesto všichni v porodnici byli úžasní a moc mi pomohli. Druhý porod před 17 lety, v menší porodnici. Nevzpomínám, že by mě k něčemu nutili, když jsem chtěla chodit, chodila jsem, když jsem chtěla ležet, ležela jsem. Manžel u porodu. Lékař i sestřičky  komunikovali, vše se mnou probírali. Miminko mi hned po porodu položili na břicho. Všude byl klid. Prostě nádhera.

Možná jsem měla štěstí. Ale jednalo se o dvě různé  porodnice, jiné sestry, jiné lékaře. Já prostě nechápu, proč se z porodů dnes dělá takový humbuk. Co se pořád řeší.  Pokud jsou v porodnici nepříjemné sestry nebo lékaři, určitě se to dá dopředu zjistit (dnešní matky rády sdělí v diskuzi) a tak si vyberu jinou. A pokud chci rodit doma a riskovat, tak ať si riskuji, ale nečekám servis v podobě sanitky a lékaře za rohem. Ať si každý dělá co chce. Já se přiznávám, že mě poněkud uniká, z čeho pramení ten odpor někoho k porodům v nemocnici. O nic mě přece neochuzuje. Hlavně, že se narodí zdravé miminko. A jestli se u toho na mě sestra zamračila, no a co? Ten pocit štěstí mi to přece nemůže zkazit. Jen jestli nejsme už trochu rozmazlení a nevíme roupama co dělat.

Odpor? Jediný odpor, který v ČR reálně co se toho týká ve společnosti existuje je odpor proti porodům doma. A že vám uniká odpor (jestli dobře chápu, máte na mysli jen některých lidí) proti porodům v nemocnici? Pravděpodobně z toho, že každá žena je jiná a cití věci jinak, než vy. A nemocniční prostředí ji jednak vadí a jednak má dost informací aby věděla, že rodit doma vyjde víceméně nastejno. Překvapivě.

Škoda že nejsou fotky - táta ukousl pupeční šňůru, máma obědvá placentu a tak ...

No tak myslím, že tenhle komentář už nic od zdejších fanatiků nepřebije.

Paní Šichtařová, děkuji Vám za článek, který mi umožnil pochopit hodně věcí. Porodila jsem celkem tři děti, všechny tři jsem rodila v porodnici. Všechny tři jsem porodila prakticky bez bolesti, přesněji řečeno přímo před porodem jsem měla asi tři bolestivé stahy a většinu času před porodem jsem prospala. To všechno za řevu nemocničních porodních asistentek, které na mě řvaly, že nesmím spát, protože budu rodit a druhým dechem řvaly, jak často mám stahy, já na to, že nevím, že žádné nemám. Asistentky řvaly, že mám, protože jim to jejich přístroje naměřily a ať se koukám přiznat. Celkem tolerantní byly ještě u prvního porodu, u druhého už řičely, že nerodím poprvé a že to musím znát a bla bla a jejich řev se postupně vzdaloval, protože jsem upadala do neovladatelného spánku. Tak jsem to konzultovala s kamarádkami a ty se také hrozně divily, protože měly podle jejich názoru šílené bolesti u porodu a naopak šití pro ně byla procházka růžovým sadem. Pro mě byl porod pohodový a šití šílené, protože pálilo jako čert. Postupně jsem o tom přestala mluvit, protože jediná, která to chápala byla moje matka. Ta rodila nějak podobně, jen rodila brzo ráno u otevřeného okna do parku a vnímala, jak se probouzí den, zpívají ptáci . .

Domácí porod bych si asi nevybrala, přesto souhlasím s tím, že by žádné ženě nikdo neměl diktovat, kde a jak bude rodit. Není to politická záležitost, není to ani žádná veřejná záležitost, jde o velmi významný okamžik v životě každé ženy a současně je to velmi intimní záležitost a tak bychom k tomu měli přistupovat. Ať si každá žena rozhodne sama, jak ho chce prožít a politici i úředníci by měli sklapnout krovky, protože to není jejich věc. A až se pan Svoboda rozhodne rodit, tak ať si klidně rodí ve státní porodnici, když se mu to tak líbí.

Taky na mně řvaly jak na vraha, bolesti jsem nijak velké neměla, takže nemohu říct, že je porod bolestivý. To je pro mně žlučníkový záchvat.....A přesně jak píšete, to šití, to byla hrůza, to si budu pamatovat do konce mého života.

Moje sestra v Kanadě šitá nebyla a druhé dítě měla větší než já, ale tam je to prostě jiné, tam si řvát nikdo nedovolí...

Tak samozřejmě blahopřejeme k miminu. Ale o táboru odpůrců přirozených porodů teda slyším poprvé. Kdo to je? Nějaké oddělení v Bohnicích?

Zřejmě.

Jako chlap této problematice nemůžu rozumět. Přesto si dovolím vyslovit svůj názor. Jen a pouze dotyčná žena má právo rozhodnout kde a jak bude rodit. Otec dítěte má právo poradní a povinnost se o ty dva postarat podle svých možností. A ještě jedna věc : pokud mají "domácí" rodičky nést odpovědnost za případné komplikace, tak stejně by měli lékaři nést tutéž odpovědnost za své činy v průběhu porodu v nemocnici.

Co pořád všichni máte? Vždyť všichni tu odpovědnost nesou. Za zpackaný domácí porod nese odpovědnost dula, resp. rodina, za zpackaný porod v porodnici zase zdravotnický personál... teda někdy... občas... možná.

Paní Šichtařová, děkuju za článek; díky.

Markétko, blahopřeji. Neznám problematiku porodů krom toho, že jsem se narodil doma v pekárně, ale to si nepamatuji. Problém je v rozdělení společnosti, ať již v oblasti porodů, tak v oblastech politických je naše společnost rozeštvaná do krve na dva tábory a ani jeden nehodlá ze svých stanovisek jakkoliv ustoupit nebo zvážit argumenty oponenta. Setkáváme se s tím naprosto všude a mám pocit, že to je záměrně řízeno aby bylo snazší té smečce blbců vládnout . Je smutné, že u nás nelze získat skutečně objektivní informaci, aniž by byla podprahově podbarvena ve prospěch moderních ideologií jako je socialismus, multikulturalismus, genderismus, paternalismus a démon moderní doby - bezpečnost. Pod to se dají schovat veškerá svinstva a veřejnost jim nadšeně tleská. Ti, kteří přece jen fígl prohlédnou a dají svůj názor  najevo jsou nálepkováni jako zpátečníci, ne-li nepřátelé státu a demokracie, mnohdy bolševiky a příznivci zločinců. Pan stát, místo aby sloužil, vládne a své obyvatele uzurpuje a vykořisťuje na všech frontách.

Původně jsem skončil, protože psát jen kvůli p.Krákorovi je samozřejmě nesmysl. Ale kolega Vodvářka mne přiměl také k jistému resume.

Můj vzkaz pro ty, kteří hledají v tomto složitém problému svůj postoj. Stojí za to si přečíst umanuté příspěvky p.Krákory, velkého podporovatele domácích porodů. Odmítá statistiky, nevadí mu ani případný průkaz vyššího rizika domácích porodů, plete do toho svou defekaci, horolezectví a tenisáky ve vagíně. Nezná právní rámec v ČR a proto odkazuje na údajný Matrix. Protože musí reagovat vždy a všude, tak už neví přesně, co psal na předchozí straně. Poučné čtení o "argumentech" pro domácí porody. 

Pak můžete zaregistrovat řadu příspěvků, které se snaží doložit, že domácí porod má svá rizika a že jsou větší, než při institucionálním porodu.

Já jako pediatr osobně vůbec nebudu mít problém s domácím porodem, pokud se zřetelně prokáže, že je to pro dítě prospěšnější. Zatím pro takové tvrzení nejsou vědecká data, naopak se na velké studii ukazuje možnost zřetelně vyšších negativních následků pro dítě při domácím porodu. Samozřejmě vím, že existují studie s protichůdnými názory, ale to je normální. Studie, kterou uvádím je však mimořádně velká. Proto jsem ji chtěl poskytnout pí Šichtařové, aby mohla ve svém jinak velmi racionálním článku opravit základní a výchozí argument. A tím je - co je pro dítě podle současných poznatků vědy lepší?

A o tom to všechno je!

Finis.

Ale přesně o toto jde oběma stranám - co je lepší pro dítě. Odpůrci nezajištěných domácích porodů si myslí, že pro dítě je lepší nižší míra rizika v případě komplikací; zastánci domácích porodů zase argumentují, že porod v domácím prostředí je pro ženu méně stresující, a tím pádem i lepší pro dítě (samozřejmě pomíjím takové demagogické argumenty, jako že pohodlí při domácím porodu odstraní možnost vzniku porodních komplikací).