me by spis zjimala jina věc proc dneska matky i otcove tak tezce sve věci prozivaji nejlepe verejne... vždycky si vzpomenu na zabery vybombardovanych drazdan, londyna, na ty chudáky u stalingradu... většina z nas hladem netrpi, většina z nas ma kde spat a docela poklidne, většina z nas ma nejakou lékařskou peci... a delame s komaru velbloudy v zjeti svých opravnenych pocitu... myslime ze mame pravo chtit všechno (zdravi, bohatsvi, krasu, vzdelani a td..) a staveme se timto otroky

Markéto, prosím Vás, už to nehulte!!! Nebo alespoň vyměňte dealera...

jenom jestli spis nehulite vy a zdegenerovany mozek nezvladl pochopit myslenky z textu co?

Pokud se ptáte, proč jsme se nechali zblbnout - je dobré se podívat zpátky do historie: chudý lid rodil doma v chalupách ještě poměrně nedávno, pak přišel pokrok, vědecko-technický, socialismus a matky a děti byly nahlíženy jako nemocní a nemocnice se staly jakýmisi velkochovy, kde vládnou doktoři. Dokud se nezmění mentalita lidí, nezmění se postoje, hodnoty, nezmění se ani nahlížení na práva člověka být sám sebou.

V těch chalupách se také "přírodně" umíralo na věci, které jsou díky tomu pokroku řešitelné. Ano, došlo to, díky době, bohužel tak daleko, že se miminka po porodu odvážela a vozila se jen na kojení - nevím o tom, že by toto někdo obhajoval... Nicméně porodnice (nikoliv nemocnice) se nám už dost změnily (jistě je ještě leckde co zlepšovat, zřejmě je to dost otázka financí) a jít tam na pár dnů s tím, že je tam sice x maminek s x miminky, ale školený personál a vybavený sál za zadkem mi nepřijde jako krok zpět. Rozhodně to tak nepřijde nikomu, kdo měl tu smůlu a zažil nějakou komplikaci. Nakonec kde skončí maminka, která chce mermomocí "zpět chalupu", když zjistí, že si o svém těle sice bezva rozhodla sama, ale příroda to holt zařídila jinak i když měla u sebe nejsluníčkovější PA a dvě profi-duly?

Lze se na netu dočíst, jak za komplikace můžou ČASTO doktoři. Nevím... Jak často se nikdy nedozvíme, protože lékař nemůže jít napsat blog ve stylu "takto to nebylo", je vázán lékařským tajemstvím a stejně "všichni přece ví, že doktoři se navzájem neshodí a chybu nepřiznají", že?... Osobně jsem byla přítomná situaci, kdy rodička komplikaci měla, bez císaře se to neobešlo, (vysvětlení od lékaře dostala!) ale dotyčná se nechala zblbnout aktivistkou / bez zdrav. vzdělání, samozřejmě/, která jí navrčela, že to zbytečné bylo a dotyčná na lékaře, kteří jí i dítěti zachránili život od té doby nadává jako na ty, kteří jí ukradli přirozený porod. I v mnoha diskusích jsem narazila na dámy, které o své komplikaci řekly více než chtěly a někdo z oboru jim nutnost zákroku polopaticky vysvětlil. Od té doby beru příběhy z porodnic, zejména od matek tíhnoucím k "alternativnu" s rezervou - pozor to ale NEznamená, že nevěřím tomu, že lékař může chybovat! Tolik k porodům.

A proc si myslite, ze lekari oddelili matku a jeji dite ? Protoze je to bavi ? Myslite, ze maji radost z toho, jak oba psychicky trpi ?

jo fakt to utrpeni musí byt silene, vždycky si vzpomenu na film valecnici jak se ten vojak na konci filmu rozkřikne na to dite které si chce vydupat nejaky ten uplatek... mas ruce mas nohy nikdo mame neustrelil hlavu tak proc rves...

Ono tu 'hubu' jen tak otevřít nepůjde, když má člověk v sobě od mala ordinováno jak ji držet . A kdybych ji kolikrát otevřel dřív, mohl jsem si uštřit takového trápení...

A tím nemíním, začit hned řvát a hádat se, ale třeba se jen zeptat 'Proč ?'.

Vůbec jsem nepochopil o čem píšete. 

Nekarma. Před nedávnou dobou by na (nespecifikované) problémy třeba zemřela. Ale dnešní (zlí) doktoři ji zachránili život. Protože nezažíváme opravdové problémy (války, hladomory apod.), hledáme problémy v malichernostech. A odloučení od mimina, byť to určitě je nepříjemné, není přece fatální, životohrožující problém. Ano, určitě je dobré, že existují skupiny bojujícíc za domácí porody, alternativní medicínu apod. jako protiváha proti mainstreemovému systému fungujícímu jen na bázi zisku. Ale zároveň všeho moc škodí. I té alterny...

Troufám si říct, že jste nerodil a nikdy nemohl prožít trauma ženy bez děcka a trauma děcka bez matky....

Nevím, ale myslím si že na základě institucionalizace spočívá naprostá většina civilizací. Předně právo je pojímáno a prosazováno jinak než ve společnostech vskutku anarchistických. Koneckonců institucionalismus jsme si zvolili jako jednu z forem ochrany práv a svobod. Tedy nějaká doktrína či zákon nám specifikuje hranice odkud a kam až lze zajít. A elementární respekt k autoritám nám toto prosazování práva nejen usnadňuje, ale hlavně zjednodušuje.

Ano, existuje právo osobní, vzepřít se diktátu některé takové autority proti neoprávněnému jednání, ale nezevšeobecňoval bych to na takto jednoduché závěry, že celek je vlastně špatný. Mylná je i varianta přisuzovat tuto přizpůsobivost jen minulému komunistickému režimu. Musel bych pak připomenout stejnou autoritativní fixaci na náboženské osobnosti, politické trendy nebo feudální vládce. A tak bych mohl pokračovat až do počátku věků. Tento princip nadřazené autority navíc používáme i v rodinné výchově, tedy za předpokladu zda chceme aby se naše děti ke svým rodičům chovali s úctou a respektem. Opak přináší jen chaos.

Jedna věc je respekt a druhá věc je bát se vůbec zeptat...

Základní pravidlo pro posuzování obsahu je znát podstatné informace,což níkdo z nás nesplňuje. Pokud to byla čistá lékařská svévole, tak má pravdu, pokud pro oddělení maminky od dítěte měli lékaři dobrý důvod, tak je to  kategorie jako Ordinace v růžové zahradě, eventuelně sladkobolný příběh  Manuela a Chosé.

Tak tohle ma byt nejctenejsi a nejpozoruhodnejsi blog ?? Co se vlastne stalo? Ze maminka byla v dusledku nedostatku luzek oddelena od sveho ditete? To jako ma byt skandal? Mnohem dulezitejsi je brzke a bezproblemove uzdraveni !!

Hm, a to je právě omyl...