Dluh nás už dostihuje
ECB svolala mimořádné zasedání Rady guvernérů, aby projednala výprodej na trzích státních dluhopisů z posledních dnů a zabránila takzvané fragmentaci tohoto trhu dluhopisů. Že vám to nic neříká? Že vás to nechává klidnými? Nedivím se. Právě tak, neslaně a nemastně, je tato událost podávána.
Jde o to, že když vznikala eurozóna, vycházelo se z myšlenky, že všechny země budou dodržovat i po přijetí eura tzv. Maastrichtská kritéria, jejichž splnění bylo nutné pro přijetí. Myslelo se, že tím se zabrání tomu, aby se některé země příliš zadlužovaly. A pokud se žádná země nebude příliš zadlužovat, pak všechny země eurozóny budou stejně bonitní, a tedy nebude důvod, aby se na některé z nich hledělo jako na rizikovější než na jiné. A proto výnosy státních dluhopisů budou stejné pro každou zemi eurozóny.
Nicméně politici se po přijetí eura vesele zadlužovali dál, neplnili dohody, takže některé země se zadlužovaly rychleji. A proto byly vnímány jako rizikovější. A protože byly rizikovější, musely (logicky) za své státní dluhy platit víc. Tedy došlo k oné tzv. fragmentaci trhu dluhopisů – tedy rozsypání fiktivního panevropského dluhového trhu, o kterém se věřilo, že vznikne, zpět na jednotlivé národní trhy.
Jenomže pokud se takto trh dluhopisů rozsype, fragmentuje, a u některých zemí dojde k prudkému nárůstu rizika bankrotu, je to jaksi nekompatibilní s existencí eura a eurozóny. A proto začala ECB fiktivně mazat rozdíly ve výnosech tím, že začala dluhopisy některých zemí vykupovat – vytvářela po nich fiktivní poptávku a tím uměle zvyšovala jejich ceny. Jenomže tím taky vlastně monetizovala státní dluh, což je historicky nejjistější cesta, jak vyrobit inflaci. (A někdy i hyperinflaci.) A to se také stalo.
ECB sice dlouho zatloukala a ještě loni tvrdila, že inflace je jen dočasná a víc neporoste, ale letos už musela s pravdou ven. Inflace se v eurozóně vymkla kontrole. Ze stejných důvodů, jako jinde ve světě – protože se tisklo příliš mnoho peněz. A ECB je „tiskla“ zcela doslovně právě onou monetizací dluhů předlužených zemí eurozóny. Takže i ECB musela se skřípáním zubů začít mluvit o boji proti inflaci a zvyšování úrokových sazeb.
Jenomže v ten okamžik, kdy ECB poprvé veřejně připustila, že bude muset skončit s umělým výkupem jihoevropských dluhopisů a s tím spojeným tiskem peněz, finanční trhy pochopily, že to znamená, že se jižní země ocitají bez pomoci a nebudou mít jak financovat své dluhy. Takže výnosy jihoevropských dluhopisů vystřelily prudce vzhůru. A demaskovalo se, že tyto země bez pomoci ECB nemají jak se vyhnout bankrotu.
ECB pochopila, že s tiskem peněz a výkupem jihoevropských dluhů to nejde (protože to vede k inflaci), a bez tisku peněz a výkupu jihoevropských dluhů to taky nejde (protože to vede k bankrotu těchto států). Bingo, to, co mnozí věděli roky, když mluvili o tom, že eurozóna by se raději měla dobrovolně sama rozdělit, nechce-li si bolestně rozpadnout, začali chápat už i státní úředníci. A podruhé hurá, co mnozí věděli, už když mluvili o tom, že evropské zadlužování a tisk peněz skončí průšvihem, a ten se nebude jmenovat „obyčejná cyklická hospodářská krize“, začali tušit i v ECB.
S tiskem to nejde, bez něj taky ne, tak co teď? Třetí cesta!, řekli si v ECB. Musíme nějakou třetí cestou zabránit fragmentaci trhu dluhopisů. Problémek ale je, že sice každý o třetí cestě mluví, ale nikdo ji neviděl, protože neexistuje. Cokoliv ECB vymyslí, bude jen variací na tisk peněz, monetizaci státních dluhů. Ať vymyslí jakékoliv úřední nařízení, vždy v pozadí bude totéž. Možná se ECB podaří ještě na nějaký čas finanční trh uchlácholit a přesvědčit, že třetí cesta existuje. Přesvědčuje ho ostatně už od roku 2008. Ale i finančnímu trhu už to začíná docházet: Třetí cesta není.
I když to ještě na pár měsíců zamaskujeme, eurozóna směřuje k jedné z následujících věcí: ještě vyšší inflace, nebo riziko bankrotu některých zemí. Nebo obojí.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,06
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.