Co se to děje s úroky?!
Možná si říkáte, proč taková obsese úrokovými sazbami? Když stejně jejich snížení je většinou tak malé, že „se to skoro ani nepozná“. Nu, podle vzoru „malý krok člověka, velký skok pro lidstvo“, i úprava úrokových sazeb centrálních bank má na ekonomiku mnohem zásadnější dopady, než by se na první pohled mohlo zdát.
Začněme tím, že centrální banka má ještě větší vliv na ekonomiku než vláda, jakkoliv většina lidí se domnívá opak. (A rozhodně dokáže ekonomiku ovlivňovat rychleji než vláda; stačí jí k tomu jedno hlasování bankovní rady. Naproti tomu vláda, která chce prosadit nějaký zákon, je odkázána na zdlouhavý legislativní proces, než zákon projde parlamentem.) A centrální banka má v podstatě tři možnosti, jak ekonomiku ovlivňovat. První je změna úrokových sazeb, druhou je ovlivňování devizového kurzu (třeba intervencemi) a třetí možností je tisk peněz třeba skrze tzv. kvantitativní uvolňování. (Tady musím poznamenat, že všechny tyto tři nástroje jsou provázané a částečně se překrývají a například změna úrokových sazeb současně také ovlivňuje kurz a současně množství peněz v oběhu.)
Když řekneme, že to bylo právě především navýšení množství peněz v poběhu, co u nás vyvolalo v jednu chvíli až 18procentní inflaci, začne být jasné, jak mocné tyto nástroje jsou. Po nějakou dobu centrální banka zařadila zpětný chod, úrokové sazby zvyšovala a peníze z oběhu zase stahovala, aby tím inflaci snižovala. Ale toto období už skočilo a teď už zase jsme v „klasickém“ režimu snižování úrokových sazeb – a tedy v podstatě pouštění peněz zpět do oběhu. A nyní se hraje o to, jak tento mocný nástroj správně nadávkovat.
Pokud bychom úrokové sazby snižovali příliš pomalu, dlužníci by brzy začali mít velké problémy své úvěry splácet, průmysl by brzdil ještě rychleji, než brzdí dosud, a došlo by dříve či později k propadu ekonomiky. Pokud bychom naopak úrokové sazby snižovali moc rychle, inflace by se mohla vrátit s novou silou.
A to není strašení, to je tvrdý fakt. Ukazuje se totiž, že cena elektřiny u nás je korelovaná ani ne tak s množstvím vyprodukované elektřiny, jako spíš s množstvím spotřebované elektřiny. A poptávka po elektřině u nás v posledním roce výrazně poklesla, protože zpomalil průmysl v Česku i v Německu. Ale pokud bychom například rapidně snížili úrokové sazby, ulevili podnikům, podniky by začaly více vyrábět a průmysl by se opět rozjel, okamžitě by vzrostla poptávka po energii, zejména elektřině. Jenomže provozovat uhelné a plynové elektrárny se ekonomicky (krom jiného i kvůli nesmyslné ceně emisních povolenek) přestává vyplácet, tedy nabídka elektřiny nestoupne, protože jí víc nemá kdo vyrobit. A tak by opět došlo k nedostatku elektřiny a rychle by stoupla její cena – a s tím i inflace!
A tady vidíte, že situace je do značné míry neřešitelná. Buď budou vysoké úroky dusit dlužníky a průmysl, bude nízká poptávka po elektřině, a bude tedy cenová hladina jakžtakž pod kontrolou, anebo pojede průmysl, k tomu budou nízké úrokové sazby, bude vysoká poptávka po elektřině – a opět bude vysoká inflace.
Tak proto jsou všichni tolik nervózní z toho, jak tento týden ČNB rozhodne.
Markéta Šichtařová
Vláda se rozhodla akcionáře ČEZu trestat za vlastní neschopnost
Zabavování vydělaných peněz lidem je označováno všelijak: Většinou tak, aby označení zamaskovalo pravý stav věci. Válečná daň. Daň z nadměrných zisků.
Markéta Šichtařová
Indoktrinace postupuje
Pokud máte alespoň mírný sklon ke konzervativismu, nejspíš jste se už v posledních letech setkali s tím, že vás někdo označil za extrémistu. Anebo vám někdo řekl, že se radikalizujete.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Rodinný dům Nová Ves u Plzně, okr. Plzeň-jih
Nová Ves, okres Plzeň-Jih
3 990 000 Kč
- Počet článků 686
- Celková karma 42,73
- Průměrná čtenost 20154x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.