Šlo po bance Silvergate už o druhou banku v řadě. Silicon Valley Bank potřebovala sehnat kapitál, a to prodejem akcií. Už v pátek se ukázalo, že se Silicon Valley bank nepodařilo udržet nad vodou. Kalifornské bankovní regulační orgány uzavřely SVB Financial Group, mateřskou společnost Silicon Valley Bank. Krach SVB je největším bankrotem banky v USA od roku 2008, kdy vrcholila finanční krize.
Jakékoliv zprávy o problémech amerických bank jsou hodně varovné. Všem je jasné, že problémy jedné banky se mohou rychle přelít napříč bankovním trhem. Na důkaz jsme nemuseli čekat dlouho. Americké úřady totiž uzavřely také newyorskou Signature Bank – třetí banku v pořadí v krátké době.
K návratu optimismu na trhy nepomohlo ani to, že se američtí regulátoři o víkendu snažili uchlácholit trhy zprávou, že se zaručí za veškeré vklady obou krachujících amerických bank SVB a Signature Bank. O některých věcech se totiž ve financích nemluví. Jsou natolik samozřejmé, že není třeba je zmiňovat. Jako například to, že peníze v bankách jsou bezpečné. Jakmile tedy někdo začne ujišťovat o tom, že ráno vyjde slunce a že peníze v bankách jsou bezpečné, veřejnost okamžitě znejistí.
Do toho britská HSBC oznámila, že za symbolickou 1 GBP převezme britskou pobočku SVB U.K. Ani to náladě nepřidalo. Ihned se objevily úvahy: Proč jen jedna libra: To má bilance britské SVB tak nízkou hodnotu...? Co v ní asi bude za kostlivce...? Nejde o to, zda jsou takové strachy opodstatněné, nebo ne, jde o to, že strach a bankovnictví nejdou dohromady.
Dost na to, aby mnozí začali panikařit.
A tak se v dalších dnech bude hrát o to, zda kolapsy tří amerických bank budou izolovanými událostmi, nebo se problém přelije dál.
Je pravdou, že Silicon Valley Bank byla specifickou bankou, která se zaměřovala na financování startupů, které jsou pro tradiční věřitele považovány za příliš rizikové. Dalším specifikem Silicon Valley Bank byl vysoký podíl nepojištěných vkladů. Logicky tedy byla zranitelnější než jiné banky. Jenže na druhé straně jen o tom to není.
Na celý bankovní průmysl budou stále silněji dopadat vyšší úrokové sazby. Americký Fed i Evropská centrální banka se totiž netají plány dál zvyšovat úrokové sazby ve snaze porazit zvýšenou inflaci. Jenže poslední události jsou jasným důkazem, že se část trhu za poslední roky stála závislá na ultra-nízkých úrokových sazbách. Pro všechny je najednou složité financovat se dráž.
A bankovní sektor bude pod tlakem také v Evropě, protože jednotlivé banky mají často pobočky po celém světě. A nejen to, že matky mohou být americké. Jde i o to, že v Evropě byly v uplynulých letech úrokové sazby mnohem nižší než v USA a nyní je vyšší inflace než v USA. Podmínky pro dlužníky jsou tedy extrémnější. Logicky proto nemusí zvládnout vyšší splátky úvěrů. A to jsme ještě nezmínili, že na ně bude dopadat nejen zvýšení úrokových sazeb, ale také prudké zdražení energií.
Když to sečteme, rozbuška příchodu dalších dluhových trablů je tady. Zda vybuchne, bude záležet na tom, zda investoři nepodlehnou panice. Jak ale víme, panika se dokáže šířit napříč světem mimořádně rychle.
