Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Máme tu staré známé ropné šoky v bledě modrém

21. 09. 2022 8:00:00
Poté, co minulé pondělí 12. 9. vláda vyhlásila zastropování cen energie pro maloodběratele, ve středu 14. 9. následovala další informace o tom, jak vláda „pomůže“ firmám. Krátce zrekapitulujme:

(1) Na maloodběratele (tj. domácnosti a živnostníky) se vztahuje strop u silové elektřiny ve výši 6 Kč včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu 3 Kč za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu. Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi 7 a 9 korunami za kWh.

(2) Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Tomu budou muset výrobci nad určitou velikost prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena bude zahrnovat výrobní náklady plus dosud blíže nespecifikovaný „přiměřený zisk“.

(3) Tím zásahy státu do cenotvorby nekončí. Pro podniky nebude stanoven cenový strop, ale vláda bude poskytovat dotace velkým podnikům s odběrem energie nad 630 MWh za rok. Tyto dotace budou moci být čerpány od 1. listopadu a tato část pomoci vyjde na 30 miliard Kč. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun.

(4) Čtvrtá složka vládních intervencí do energetického trhu by se měla týkat malých a středních podniků bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Tyto podniky nejspíš podle dosud nepotvrzených informací budou mít nárok na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Podmínkou ale je, aby toto opatření bylo schváleno na úrovni celé EU, teprve potom jej převezme národní vláda.

Vláda odhaduje dopad těchto opatření pro rozpočet ve výši 130 miliard Kč v oblasti stropu pro maloodběratele a 30 miliard Kč v oblasti podpory pro velkoodběratele. Já ale předpokládám, že celkový dopad převýší 200 miliard Kč. Tudíž je jasné, že dojde k dalšímu navýšení schodku veřejných financí, který rozhodně jakékoliv dodatečné zdroje (typu daň z „nadměrných“ zisků) nestačí pokrýt. Negativa jsou tři zásadní a pak řada vedlejších:

Zaprvé toto drastické narušení cenové tvorby povede k výraznému převisu poptávky po energiích nad nabídkou, což dlouhodobě potlačí velkoobchodní cenu nad úroveň, na které by se cena spontánně stabilizovala, kdyby se do cenotvorby nezasahovalo. Jinak řečeno, velkoobchodní cena bude vyšší než bez zásahů, a vláda proto bude dlouhodobě dotovat větší rozdíl mezi stropem a touto velkoobchodní cenou.

Zadruhé navýšený schodek rozpočtu o (řekněme) 200 miliard korun bude mít další proinflační vliv. Tedy krátkodobě se částečně srazí cena energií, dlouhodobě spotřebitelská inflace zůstane zvýšená víc, než by byla, kdyby se do cenotvorby nezasahovalo. Bude to mít velmi podobný efekt jako program „antivirus“ v letech 2020 a 2021, jehož plody si v podobě inflace vysoko nad průměrem eurozóny užíváme nyní.

Zatřetí dojde k překrytí a zamaskování pravé příčiny energetické krize, totiž vypnutí tradičních a stabilních zdrojů energie na evropské úrovni. Protože tato příčina bude maskována dotacemi, nebude existovat motivace tuto příčinu řešit a drahé energie se zakonzervují na roky.

Ve své podstatě dnes vidíme analogii situace, jak americká vláda svými regulačními kroky ještě výrazně zhoršila takzvanou ropnou krizi v 70. letech, o které se dnes píše v učebnicích ekonomie jako o typickém příkladu chybné hospodářské politiky. Tehdy těžařské země utáhly ropné kohouty a situaci výrazně zhoršila vláda USA nedomyšlenými regulacemi. Ropná krize potencovaná chybnými státními regulacemi v roce 1979 způsobila v USA totální nedostatek benzinu a symbolem té doby se staly zablokované benzínky kvůli dlouhým frontám na benzin. Jedním z výsledků ropného šoku v USA pak byly politické změny.

Podtrženo a sečteno – období zvýšené inflace i drahých energií bude dost dlouhé, protože pravá příčina je jen překrývána a maskována. A samozřejmě spojenou nádobou s tím je další nadcházející recese, o které už není pochyb. Přesto - nastupující recese má i některé pozitivní důsledky.

Tak například klesá ta složka inflace, která souvisí s poptávkou. Anebo zlevňují pohonné hmoty, protože se předpokládá v průběhu recese nižší poptávka po nich. V tomto bodě jistě můžete namítnout, že tohle tvrzení není tak docela pravda, protože ceny pohonných hmot se chovají v jednom ohledu nestandardně: Řidiči totiž platí za litr nafty zhruba o pět korun víc než majitelé automobilů na benzin. A to samozřejmě je situace dosti výjimečná, která přináší například otázky typu, zda již definitivně zlomit hůl nad dieselovými motory. Ve skutečnosti v tom ale žádná magie není.

Důvod je v tom, že produkty ropné destilace mají pevně dané poměry. Přestože poptávka po benzinu kvůli vysoké ceně klesá, nemůžeme z barelu ropy vyrobit méně benzínu a víc nafty. Pokročilé metody rafinace sice přidávají jistou míru variability, ale ne moc velkou. A teď co se změnilo: V Německu zprostředkovaně topí topným olejem třetina domácností a v Rakousku jen o trochu méně, a tyto domácnosti a firmy se v předtuše drahých energií během zimy předzásobují topným olejem na zimu podobně jako domácnosti v Česku topným dřevem, peletkami nebo uhlím.

LTO jsou chemicky víc podobné naftě než benzínu. Takže když roste poptávka po LTO, tak už nemůžeme vyrobit tolik nafty, i když benzínu vyrábíme pořád stejně. Tedy u nafty je nižší nabídka než u benzínu, ale poptávka se nezměnila. Proto cena vzrostla. Dokud se budou domácnosti a firmy předzásobovat LTO, nafta bude zřejmě dražší než benzín. Jakmile se zazásobí na 100 %, zase se začne nafty produkovat stejné množství jako v minulosti a cena se sníží na známý poměr vůči benzínu. To může být otázka týdnů až měsíců.

Autor: Markéta Šichtařová | středa 21.9.2022 8:00 | karma článku: 45.44 | přečteno: 10610x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Energetickou krizi náramně potřebujeme

Tak jen houšť a větší kapky: V době energetické v Evropě dnes švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.

28.9.2022 v 8:00 | Karma článku: 46.16 | Přečteno: 9736 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Vysvětlení všeho.

Americká centrální banka včera zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů do pásma 3,0 – 3,25 %. Úrokové sazby v USA jsou tedy nejvýš od krizového roku 2008.

22.9.2022 v 11:42 | Karma článku: 43.37 | Přečteno: 4648 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Za drahé energie může ideologie, strop nic neřeší

Jednoznačně nejvýznamnější událostí posledních 24 hodin je fakt, že česká vláda včera večer zveřejnila základní informace k zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky.

13.9.2022 v 14:36 | Karma článku: 48.31 | Přečteno: 20146 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Smutný

Za vysokou cenu energie v ČR mohou obchodníci, nikoli výrobci

Ve veřejném prostoru pokračují spekulace ohledně rekordních cen energie, které po skončení fixace doženou všechny spotřebitele. I vládou draze zastropované ceny budou zničující a navrhované zdanění výrobců je z principu špatně.

4.10.2022 v 3:37 | Karma článku: 42.74 | Přečteno: 5270 | Diskuse

Lucia Žárska

Přiláká rozdělení akcií společnosti Nintendo další investory?

Větší dostupnost, to byl hlavní cíl a motivace pro rozdělení akcií společnosti Nintendo. Oblíbený gigant v herní oblasti provedl své poslední dlouho očekávané rozdělení akcií v poměru 10:1

3.10.2022 v 17:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Námořní dohoda mezi Izraelem a Libanonem finišuje

V neděli 2. října 2022 přinesly izraelské servery velice důležitou zprávu, která může mít dalekosáhlý význam pro lepší ekonomickou budoucnost blízkovýchodního regionu a přispěje ke snížení napětí mezi Izraelem a Libanonem.

3.10.2022 v 0:06 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 174 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 39. týdne

Panika na britských státních dluhopisech nánm připoměla, jak je náš finanční systém křehký. OECD vydala zprávu upozorňující na očekávaný pokles ekonomik. Jak se dařilo akciím poslední 3 kvartály? To vše a více v tomto článku

2.10.2022 v 22:44 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 89 | Diskuse

Lucia Žárska

Rostoucí úrokové sazby v České republice a na Slovensku.

Nepříznivá hospodářská situace a prudký růst cen nutí Evropskou centrální banku (ECB) měnit měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby v celé EU. Situace v USA se neliší.

29.9.2022 v 15:28 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 194 | Diskuse
VIP
Počet článků 604 Celková karma 43.91 Průměrná čtenost 21426

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz