Nechci tvou dotaci
Přednáška pak vždy končí diskusí. A diskuse bývá často dosti bouřlivá. Některé otázky už znám dopředu – hodně často na ně dojde. Tak třeba: Kdy se rozpadne EU? Pořád ještě má smysl investovat do nemovitostí? Jak dlouho může tahle potěmkinovská vesnice ještě vydržet, než se ekonomicky rozsype…? A tak dál. Ale jedna otázka – ta se opakuje nikoliv často, ta přichází vždy. A většinou přichází až mezi posledními na samý závěr diskuse. Ta otázka zní: A máte taky něco optimistického? Případně: Jak si v tom všem zachovat optimismus?
Dlouho jsem nevěděla, co na tu otázku odpovědět. Dlouho mi totiž nedocházel její celý rozměr. Dlouho jsem nějak automaticky předpokládala, že otázka směřuje k tomu, kdy už inflace klesne, kdy se zrychlí hospodářský růst, anebo do čeho se vyplatí investovat. Jenomže časem mi došlo, že v pozadí té otázky stojí něco víc, něco nevyřčené. Jakási celková frustrace a pocit, že štěstí je těžko polapitelná komodita, že stát na nás tlačí pořád víc, že už pod tím tlakem nejde rozumně podnikat, že nám státní mašinérie ukrajuje čím dál víc svobod a někteří z nás se v tom ovzduší, které čím dál víc začíná připomínat dobu normalizace či osmdesátá léta, začínají dusit. Že je to vlastně jakési volání po naději, že přijde analogie roku 1989 a politického uvolnění po něm.
Těžko se to verbalizuje, vysvětluje a předává – ale nedokážu tuhle frustraci procítit. Nedokážu vnímat svět jako slzavé údolí. Nedokážu žít v neustálém strachu z pohromy. Nedokážu cítit beznaděj a nedokážu rezignovat. Není pro mě přirozená sebelítost; je pro mě přirozený boj. Když mě někdo zraní, místo lítosti se ve mně probudí nevýslovné odhodlání hledat alternativní cestu k dosažení toho, o co jsem právě přišla.
Často si uvědomuju, že vše, co mám, vše, co jsem si z nuly vydobyla, mám ne proto, že bych měla nadpřirozené schopnosti krotit hmotu či používat intelekt, ale proto, že mám nadprůměrnou míru umíněnosti. Když něco chci, chci to a jdu za tím, dokud si to nevezmu. Nemám ve zvyku prohrávat války. Jen občas takticky obětuju některou bitvu. Když kolem sebe vidím rostoucí ceny, klesající míru úspor, šířící se frustraci z ekonomického marasmu, nedokážu cítit zmar a strach; vidím investiční a podnikatelské příležitosti.
A potom zaslechnu rádio, zahlídnu článek v novinách. Jak ta a ona politická strana chystá dotace na tohle a navyšuje podporu na tamto. A jak se potom život zlepší. A chce se mi smát.
Jak se ekonomická situace zlepší tím, že někomu stát sebere peníze a jinému je dá?
Co přesně ji zlepší?
Kdo přesně díky tomu vyrobí víc než před sebráním a znovurozdáním peněz?
Jak konkrétně stát učiní své ovečky bohatší a šťastnější tím, že nás dál přiměje spotřebovávat víc, než kolik vyrobíme?
Kde konkrétně se vezme naše bohatství, když se za něj nebudeme rvát a budeme čekat, až nám ho stát rozdá?
Jak přesně máme docílit štěstí v životě, když čekáme, až k nám přijde, a nepotíme za něj krev?
Jak si máme vážit toho, co máme, když jsme se o to nemuseli rvát?
„Soláry na domech nesmějí být výsadou bohatých. Na střechách jich bude jeden a půl milionu,“ říká ministr. Bohatství ale JE výsadou bohatých. Jak přesně si máme polepšit tím, že podnikatelům, kteří tvoří, peníze vezmeme a rozdáme je na soláry chudým?
„V žádostech o kotlíkovou dotaci proběhly dvě velké změny. Podmínky nikdy nebyly tak výhodné,“ říká ministryně. A pro koho nebyly podmínky nikdy tak výhodné? Pro ty, kteří si na ně nevydělali? A co ti, kteří kotlíkovou dotaci financují?
„Lepší nemocnice? Připravují se nákladné modernizace, kraj schválil dotaci,“, říká novinový titulek. Pro koho bude nemocnice lepší? Pro firmy, které dodávají dotované hypermoderní přístroje, které se budou bez užitku povalovat ve sklepě, a které nebude mít kdo obsluhovat, protože ve státním zdravotnictví nejsou lidé?
„Potravin bude dost, uklidňuje ministr a zvyšuje dotace a podporu malých farmářů,“ píše se v novinách. Jak přesně nám pomůže, že potravin je dost, když lidé kvůli inflaci navzdory rostoucím mzdám chudnou a nemohou si je dovolit? A jak přesně by lidé měli přestat chudnout, když inflace se šroubuje pořád výš? A jak přesně bychom měli inflaci zastavit, když ji pohání stát, který na dluh rozdal mezi lidi tolik peněz, že inflaci sám vyvolal?
Vím zcela bezpečně, že žádná dotace mi štěstí nepřinese. A ti, kdo se o nezasloužené dotace z práce jiných tolik hrdlí, skutečně ekonomiku, zemi, společnost nezachrání. Ti, kdo budou čekat s nataženou dlaní, až dostanou svůj společenský status, své bohatství, svůj díl štěstí, svůj vytoužený vztah a lásku, na které mají „nárok“ bez jakékoliv protihodnoty – ti se nedočkají.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,30
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.