Kterak kvůli koronáči a hysterii vlády nebude kde bydlet
Většina takových názorů vycházela buď z předpokladu, že když bude obrovský schodek rozpočtu „jednou“, nic se neděje, anebo z předpokladu, že veřejný dluh je vlastně jen nějaké fiktivní číslo, na kterém nesejde.
Oba předpoklady jsou chybné. Jakmile jednou pustíme veřejné finance z uzdy, těžko je už zkrotíme. Zadlužování se stane návykovým. A velký veřejný dluh rozhodně žádná legranda a pouhé číslo není. Pokud někoho dosud nepřesvědčil demonstrativní příklad Řecka, máme tu i příklady další. Zdaleka to totiž nebylo jen Řecko, kdo měl po roce 2008 nahnáno, jak hospodářskou situaci ustojí.
A už tu máme i první domácí statistiky. A vláda si za klobouk nedá, že jde hned o sérii nejhorších zápisů v historii samostatné ČR. Podle čerstvých údajů česká ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli karanténě mezičtvrtletně padala o 8,7 % a meziročně o 11,0 % - byl to nejdrtivější propad v historii samostatné ČR. A k tomu schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy korun. Loni ke konci srpna činil schodek „pouze“ 15,4 miliardy korun.
Byť slovo „pouze“ dávám do uvozovek, proti letošku těchto 15,4 miliardy působí doslova směšně. Letošní schodek rozpočtu za prvních 8 měsíců je natolik zbytnělý, že dosud rekordní zápis z roku 2009 (89,6 miliardy korun) působí jen jako nevinné zaškobrtnutí.
A teď to nejlepší: Paradoxně to stále není o tom, že by vyschly přítoky do státní kasy. Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly „jen“ o 40,4 miliardy korun, a to navzdory oné velmi hluboké recesi. V tom problém vůbec není. To jen na výdajové straně byla otevřena stavidla! Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy korun. Vláda se evidentně snaží ze všech sil, aby schodek letošního rozpočtu skutečně narostl až ke schváleným 500 mld. korun.
A ne, není to jedno, protože by šlo o mimořádné opatření v mimořádné situaci. Obecně se totiž dá shrnout: Výsledkem prudkého nárůstu veřejného dluhu během krátké doby je rychlý nárůst rizika, že se stát do desetiletí nebude schopen financovat. To zase vede k tomu, že dojde na krachy firem. Začne růst nezaměstnanost. Dojde k prudkému poklesu nejen úrokových sazeb, ale i výnosů u různých penzijních fondů, podílových fondů a podobně. Tedy úspory, které lidé vložili do těchto fondů, začnou mizet. Inflace a ztráty těchto fondů najednou požerou celoživotní úspory. Byty se stanou ještě dražšími a nedostupnějšími. To ještě zvýší sociální pnutí a rozevře nůžky ve společnosti… A na počátku byl jen prudký růst veřejného dluhu.
Jak je to možné? Snadno: Aby totiž byl předlužený, tedy nedůvěryhodný, stát schopen dál si půjčovat na dluh, jde mu centrální banka na ruku a uměle udržuje úrokové sazby záporné nebo nepřirozeně nízké. No a záporné úrokové sazby zase vedou i k takovým zvrácenostem, jako je třeba záporná hypotéka.
Tu začaly v Evropě některé banky nabízet už v roce 2019. Jyske Bank nabízí desetiletou fixaci při sazbě minus 0,5 %. Jinými slovy, když si půjčíte na nemovitost, budete splácet jako normálně, ale přestanete splácet o pár měsíců dřív, než by bylo normální, protože nebudete platit úroky. Naopak se vám kus jistiny jen tak „sám od sebe“ umoří.
To zní na první pohled lákavě. Na druhý pohled to ale zní hodně varovně, protože výsledkem této politiky je, že lidé budou ochotni se ještě víc zadlužit a již tak vysoké ceny nemovitostí ještě dál stoupnou! Již v roce 2019 byl trh s nemovitostmi v Evropě velmi přehřátý a zejména ve velkých městech jsme mohli jednoznačně mluvit o cenové bublině. Ta kvůli záporným úrokovým sazbám v dalších letech těžko splaskne. Banky jsou tím stále víc tlačeny do rostoucího rizika.
Banky tak vlastně musí – aby přežily – poskytovat úvěry i velmi rizikovým dlužníkům. Tím se ovšem jejich bilance zhoršují. A tím se banky stávají stále méně bezpečnými i pro ty, kdo si chtějí jednoduše uložit peníze.
Záporné hypotéky ještě víc zdražují bydlení a činí ho stále nedostupnějším. Na obzoru přitom není žádná změna. Neplatí, že když si počkáme, bydlení zase zlevní. Spíš z dlouhodobého pohledu platí, že čím déle budeme čekat, tím víc bydlení zdraží.
Dochází-li tedy k rychlému nárůstu dluhu státu, zpozorněte. Přesuňte peníze do co nejbezpečnějších investic. Dokonce ani jindy zatracované hotovostní peníze pod polštářem nejsou v takovou chvíli vůbec špatným nápadem. Obzvláště peníze prověřených zemí, tedy třeba americké dolary.
Tento text cituje pasáže z knihy Šichtařová & Pikora: Jak nepřijít o peníze (2020)
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,24
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.