Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Politické neziskovky: skryté nebezpečí

6. 12. 2019 8:00:00
Environmentalismus, genderismus, multikulturalismus, alarmismus... Hromada -ismů, které mají jedno společné: Ještě před dvaceti lety zněla jak z cizí planety, dneska hrozí ovládnout a překopat náš svět.

Některým lidem už nevoní nejpraktičtější forma vlády, totiž demokracie. Místo ní se vzhlédli v něčem, čemu začali říkat „liberální demokracie“, a co se v jejich pojetí vyznačuje tím, že hlasitá menšina uřve svůj názor na úkor většiny.

Na první pohled se to jeví jako technicky nemožné. Jak by mohla menšina uřvat většinu? Ale pohled na evropsko-americkou civilizaci ukazuje, že to nejen možné je, ale že se to dokonce i děje. Jistá část „progresívních menšin“ totiž vynalezla velmi efektivní nástroje, jak toho docílit.

Oblíbenými nástroji jsou citové vydírání („když naši loď s ilegálními imigranty nepustíte do přístavu, umřou hlady“), strašení („když budete létat, kvůli CO2 se uškvaříme“), vyhrožování („How dare you?!“), či třeba vzbuzování pocitů provinilosti („historicky jsme kolonialisté a musíme se vykoupit pozitivní diskriminací“). A aby takový nátlak dobře fungoval, musí být organizovaný. Podobně jako jeden zaměstnanec si prosadí málo, proto se sdružuje do odborů, podobně jako jeden podnik si prosadí na vládě málo, protože se sdružuje do komor a najímají si lobbyisty, tak taky jeden progresívní liberál si prosadí málo, a tak se zakládají... politické neziskovky.

Politická neziskovka je něco zcela jiného než „prostá“ neziskovka. To právě politické neziskovky jsou výkonným nástrojem k tomu, aby se vláda většiny změnila ve vládu menšin. A aby si to ona většina, dostatečně postrašená a cítící se provinile, dokonce ještě zaplatila ze svých vlastních daní. Protože nenechme se mýlit, politické neziskovky čerpají peníze z našich daní. A o to tu běží.

Protože jsem byla politickým hnutím Trikolora požádána o vypracování makroekonomické části jejího programu, na otázku politických neziskovek jsem nutně musela v rámci téhle práce narazit a nadefinovat do programu nějaký postoj. Jenomže ukázalo se vzápětí, že v českém prostředí legislativa označení „politická nezisková organizace“ vlastně ani nezná, takže jsou tyto organizace poměrně slušně zakamuflované mezi ostatními neziskovkami, které mají k těm politickým na hony daleko. To se však dá poměrně snadno napravit. Není totiž zase tak těžké politickou neziskovku definovat*).

Chcete příklady? Tady jsou: Evropské hodnoty, Člověk v tísni, Prague Pride, Alternativa 50+, Open Society Fund Praha, Agentura pro sociální začleňování, IQ Roma servis, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Transitions, Sdružení pro integraci a migraci, Fond NNO a další.

Vnímám velmi nelibě, že z veřejných peněz je prostřednictvím politických neziskovek placena propagace ideologií. Považuji to za nebezpečí pro systém zastupitelské demokracie. Propagovaná témata totiž mají nápadně často – troufám si říct téměř vždy - charakter neomarxistických, progresivistických či alespoň krajně liberálních témat, jako jsou podpora „pozitivní diskriminace“ LGBT, podpora imigrace a multikulturalismu, témata označovaná jako „gender“, environmentalismus a podobně.

Sami si z daní platíme umělé vnucování progresivistických témat české společnosti za cenu vytěsňování témat jiných. Voliči tolerují vynakládání veřejných peněz tímto způsobem v domnění, že jde o „správnou“ agendu, a nevědomky tak financují změnu demokracie v „liberální demokracii“, tedy vládu většiny ve vládu menšin. Voliči si mnohdy neuvědomují, že nevolené politické neziskovky tím získávají značný vliv na ovlivňování veřejného mínění, na umělé vytváření témat ve společnosti, a tedy zprostředkovaně i na výsledky voleb.

Navíc tyto neziskovky tím, že využívají veřejné peníze, vytváří zdání, že jednají ve veřejném zájmu; v realitě ovšem o žádný veřejný zájem nejde. Aby totiž nějakou činnost bylo možné označit za veřejný zájem, musela by se na něm společnost shodnout ve volbách, tedy podporou politických stran, které téma prosazují. V realitě však politické neziskovky pouze uměle vytvářejí za použití píárových postupů a veřejných peněz dojem, že na jejich -ismu existuje celospolečenská shoda.

Další nebezpečí politických neziskovek spočívá v tom, že jsou mnohdy financovány ze zahraničí, čímž cizí státní občané, cizí komerční společnosti i cizí vlády prosazují cizí zájmy na české půdě, aniž by ovšem toto prosazování cizích zájmů bylo vystaveno domácí politické soutěži. Příklad? Třeba nadace Open Society Fund Praha coby součást mezinárodní sítě nadací Open Society Foundations, kterou založil americký investor G. Soros a která ve více než 70 zemích světa aktivně podporuje progresivistická témata – aniž by se o to voliči ve volbách prosili. Nevidím důvod, proč bychom se měli nechat korumpovat výměnou za to, že u nás dovolíme propagovat cizí ideologie a zájmy.

Ze všech těchto důvodů chci zákaz financování politických neziskovek z veřejných peněz a ze zahraničních zdrojů. Chci STOP Norským fondům, chci stop politickým projektům z rozpočtů EU, a to i mimo neziskovky!

Je mi jasné, že o stávající neziskovky se bude pokoušet psotník, až si tohle přečtou. Budou argumentovat veřejnou potřebností. Jenomže já nemám nic proti tomu, aby veřejné peníze dostal třeba domov důchodců, u něhož se drtivá většina společnosti shodne, že si přeje jeho existenci. Nemám dokonce ani nic proti tomu, aby soukromé organizace obhajovaly různé politické postoje. Ať si Milion chvilek dál sbírá příspěvky od soukromých dárců. Odmítám ale, aby politické neziskovky získávaly peníze z daní, peníze od cizích vlád či od cizích občanů bez volebního práva u nás. Kdo u nás nevolí, nemá co ovlivňovat chod českého státu!

------------------------

*) Pojem „politické neziskovky“ lze definovat jako právnické osoby splňující současně tato kritéria:

  • jsou založené jako soukromoprávní instituce
  • mají právní formu spolky a pobočné spolky, nebo nadace a nadační fondy, nebo obecně prospěšné společnosti
  • mají funkce tzv. advokační nebo filantropické.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 6.12.2019 8:00 | karma článku: 49.12 | přečteno: 27369x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Energetickou krizi náramně potřebujeme

Tak jen houšť a větší kapky: V době energetické v Evropě dnes švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.

28.9.2022 v 8:00 | Karma článku: 46.16 | Přečteno: 9737 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Vysvětlení všeho.

Americká centrální banka včera zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů do pásma 3,0 – 3,25 %. Úrokové sazby v USA jsou tedy nejvýš od krizového roku 2008.

22.9.2022 v 11:42 | Karma článku: 43.37 | Přečteno: 4648 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Máme tu staré známé ropné šoky v bledě modrém

Poté, co minulé pondělí 12. 9. vláda vyhlásila zastropování cen energie pro maloodběratele, ve středu 14. 9. následovala další informace o tom, jak vláda „pomůže“ firmám. Krátce zrekapitulujme:

21.9.2022 v 8:00 | Karma článku: 45.44 | Přečteno: 10610 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Za drahé energie může ideologie, strop nic neřeší

Jednoznačně nejvýznamnější událostí posledních 24 hodin je fakt, že česká vláda včera večer zveřejnila základní informace k zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky.

13.9.2022 v 14:36 | Karma článku: 48.31 | Přečteno: 20146 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Milan Smutný

Za vysokou cenu energie v ČR mohou obchodníci, nikoli výrobci

Ve veřejném prostoru pokračují spekulace ohledně rekordních cen energie, které po skončení fixace doženou všechny spotřebitele. I vládou draze zastropované ceny budou zničující a navrhované zdanění výrobců je z principu špatně.

4.10.2022 v 3:37 | Karma článku: 42.75 | Přečteno: 5272 | Diskuse

Lucia Žárska

Přiláká rozdělení akcií společnosti Nintendo další investory?

Větší dostupnost, to byl hlavní cíl a motivace pro rozdělení akcií společnosti Nintendo. Oblíbený gigant v herní oblasti provedl své poslední dlouho očekávané rozdělení akcií v poměru 10:1

3.10.2022 v 17:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Námořní dohoda mezi Izraelem a Libanonem finišuje

V neděli 2. října 2022 přinesly izraelské servery velice důležitou zprávu, která může mít dalekosáhlý význam pro lepší ekonomickou budoucnost blízkovýchodního regionu a přispěje ke snížení napětí mezi Izraelem a Libanonem.

3.10.2022 v 0:06 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 174 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 39. týdne

Panika na britských státních dluhopisech nánm připoměla, jak je náš finanční systém křehký. OECD vydala zprávu upozorňující na očekávaný pokles ekonomik. Jak se dařilo akciím poslední 3 kvartály? To vše a více v tomto článku

2.10.2022 v 22:44 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 89 | Diskuse

Lucia Žárska

Rostoucí úrokové sazby v České republice a na Slovensku.

Nepříznivá hospodářská situace a prudký růst cen nutí Evropskou centrální banku (ECB) měnit měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby v celé EU. Situace v USA se neliší.

29.9.2022 v 15:28 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 194 | Diskuse
VIP
Počet článků 604 Celková karma 43.91 Průměrná čtenost 21426

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz