Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebezpečný socialistický experiment, jehož čas teprve přijde

18. 05. 2018 8:00:00
V květnu si připomínáme jeden zvláštní milník: uplynuto už padesát let od okamžiku, kdy byl zavedený pětidenní pracovní týden. Do té doby se pracovalo i v sobotu.

A jak už to tak bývá, výročí se stalo „výbornou“ příležitostí k tomu, aby se ukrojilo další kolečko salámu a začalo se volat po dalším zkrácení pracovního týdne na pouhé čtyři dny. Dokonce se vyrojila i série článků, podle nichž údajně psychologové tvrdí, jak je pro lidi „nezdravé“ pracovat pět dnů v týdnu...

Cožpak o to, mně by to osobně docela vyhovovalo. Mezi námi, úplně nejvíc by mě bavilo, kdybychom si to obrátili: Dva dny pracovat, pět dnů se flákat - no kdo by to nebral? Ale nechť k A je řečeno i B.

Osobně si skutečně myslím, že k dalšímu zkrácení pracovního týdne ještě časem dojde. Ale současně si taky myslím, že to minimálně v našich končinách rozhodně nebude otázka nejbližších deseti let. Dá se však čekat, že v rozvinutých zemích, kde si v současnosti nebezpečně pohrávají s myšlenkami socialismu, takové pokusy budou co nevidět. Prvními vlaštovkami jsou už pokusy o zavedení nepodmíněného příjmu. Těmi zeměmi, kde se začne s dalším zkrácením pracovního týdne experimentovat, nejspíš bude Skandinávie.

K čemu to povede? Závěr může na první pohled vypadat fantasmagoricky. Ale jen na první pohled.

Řekněme, že hypoteticky u nás zítra zavedeme volný pátek. V tu chvíli dojde k prudkému poklesu produktivity a zpomalování hospodářského růstu. Můžete namítnout, že nemusí být hned tak zle, protože klíčové profese, jako jsou lékaři, piloti či policisté, samozřejmě budou o volný pátek v práci zrovna tak, jako jsou dnes v práci v neděli. A za ty ostatní, jako jsou dělníci u pásu, udělají práci roboty. To je i není pravda - tahle úvaha má totiž háček. Jakmile se stanoví, že jedna profese dostane stejně peněz za méně hodin v práci, automaticky se také stanoví stejné pravidlo pro všechny profese. Takže ti, kdo budou muset být v práci o volném pátku, tak vlastně budou dostávat příplatky stejně, jako když dneska pracují v neděli či ve státní svátek. A to už je jiná: Najednou to znamená, že prakticky pro každého v ekonomice platí „stejně peněz za méně práce“.

To bude do značné míry nevratné, protože lidé se odnaučí pracovat a zleniví. Jakmile si zvyknou, že dostávají stejně peněz za méně práce (což si zvyknou hned), začnou pracovat méně skoro všichni, což nutně musí vést ke snížení výkonnosti ekonomiky. Jenomže budou tu jiné země, které si svůj výkon tahle uměle snižovat rozhodně nebudou a porostou pořád dál. Budou to dynamické země jako třeba Čína.

A jestliže my zpomalíme a Čína poroste pořád dál? Pak nás samozřejmě ekonomicky předežene. A ekonomické předhonění znamená také riziko jakési ekonomické kolonizace. Nemusí jít o kolonizaci takovou, jakou jsme viděli v předminulém století – může jít o kolonizaci takovou, jaká se aktuálně odehrává třeba v Africe, která je opět Čínou ekonomicky kolonizována. A ekonomická kolonizace znamená i podřízenost kulturní.

Ano, může se to na první pohled zdát jako podivná a fantasmagorická souvislost, ale je to tak: Zkrátíme pracovní dobu – snížíme si produktivitu – necháme se ekonomicky předhonit jinými zeměmi – budeme jimi ekonomicky ovládnuti - bude nám do jisté míry vnucena i jejich kultura. Chceme to? Stojí nám takové ovládnutí za další den volna? To si musí každý odpovědět sám, odpověď pro každého jednotlivce jistě není černobílá.

Samozřejmě lze namítnout, že zavedení volné soboty před padesáti lety jsme také přežili a že zavedení volného pátku tedy jistě také přežijeme. A je to technicky vzato pravda – i třetí volný den lze zavést, ekonomika se nezhroutí. Akorát musíme vzít v úvahu pár věcí: Tak například tehdy před padesáti lety Evropa a Severní Amerika byly s přehledem nejrozvinutějšími oblastmi světa. Něco jako „předhonění“ Čínou, Ruskem, Arabskými Emiráty... nepřicházelo v úvahu, i kdyby už tehdy před padesáti lety byly zavedeny hned tři dny volna.

Čím víc robotizace, automatizace a digitalizace, tím snadněji se bude třetí volný den zavádět. Neboli musí k tomu nazrát čas. A to se ještě nestalo. Přesně naopak – u nás nám třetí průmyslová revoluce dost ujíždí. Namísto toho, abychom se snažili konkurovat technologií, snažíme se konkurovat levnou pracovní silou. (Mimochodem, hodně negativně k tomu přispělo i tříleté období intervencí ČNB.) A když někdo staví svou ekonomiku na levné pracovní síle, těžko může uvažovat o tom, že téhle levné pracovní síle dá další den volna. Takové úvahy si mohou dovolit země stavící svůj růst na technologii a digitalizaci, jako je třeba Německo.

Abychom si další volný den mohli dovolit, museli bychom zaprvé být technologicky mnohem dál a zadruhé by i přechod musel být plynulý. Tedy nejprve třeba jeden volný pátek do měsíce, později dva volné pátky... a tak dál. Zkrátka takové socialistické experimenty jsou v zemi, jako je ta naše, a při stávajícím mizerném stupni digitalizace velmi nebezpečné

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 18.5.2018 8:00 | karma článku: 47.34 | přečteno: 22914x


Další články blogera

Markéta Šichtařová

Prožrané daně

Ministerstvo financí opakovaně – už roky, a to bez ohledu na stranu, která mu zrovna vládne – podléhá nebezpečné iluzi. Má dojem, že jak se ekonomice dařilo letos, tak se jí taky bude dařit v roce příštím.

14.9.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.71 | Přečteno: 14267 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Když vaše noční můra se zhmotní a ukradnou vám dítě

Možná jste zaznamenali kauzu, která před dvěma třemi týdny prošuměla českým prostorem. Šlo pedofila, jinak ovšem elitního psychiatra pracující pro norskou sociální službu Barnavernet.

8.9.2018 v 10:12 | Karma článku: 48.12 | Přečteno: 15893 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Černý Harry Potter, bílý Nelson Mandela

Může být dospělá Hermiona z Harryho Pottera v chystané divadelní hře černoška? No jasně, že může, co by nemohla. Dokonce i sama autorka Harryho Pottera, J. K. Rowlingová, je prý pro.

30.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.69 | Přečteno: 17574 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co Čech, to otrok!

Většina lidí si myslí, že fake news vytváří vlády. Někdo z toho viní ruskou propagandu. Někdo americkou. A někdo zase bruselskou. No - podle mě je vytvářejí i neziskovky. Vážně!

24.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.04 | Přečteno: 18308 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ondřej Stejskal

6 nejdůležitějších finančních kroků, které můžete podniknout když je vám 20 let

Když je vám dvacet, je to ideální čas k položení základů vaší finanční budoucnosti. Rozhodnutí, která uděláte nyní ovlivní, v jaké situaci se budete nacházet ve svých 30 a dále.

19.9.2018 v 16:50 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jakub Janata

Evropský a americký protekcionismus.

Zle je, když Trump uvalí dovozní cla na zahraniční zboží. A zle je, když se to má týkat Evropy. Zarytí fandové volného obchodu křičí, brečí a ječí. Bojují za svět bez cel. Proč ale aplikujeme opačný postoj, jedná-li se o EU?

18.9.2018 v 10:48 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 304 | Diskuse

Marie Svátková

Jak se mne pokoušelo okrást Kellnerovo 02

Jsem rozvedená matka. Nijak se za to, že jsem samoživitelka, nestydím. Vždy jsem si uměla poradit jak s financemi, tak starostí o dceru a nikdy mi to nevadilo, ba spíše naopak.

17.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1828 | Diskuse

Josef Šoltes

Bohatství mileniálů a babyboomers

Poslední století s drobnými výjimkami platilo, že následující generace se má vždy lépe, než ta předchozí. Poslední dobou se ovšem zdá, že toto pravidlo přestává platit.

17.9.2018 v 21:54 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Ferenc

Investice bez vidiny zisku je nesmysl

Podle Andreje Babiše by zahraniční investoři měli ze svých zisků vice reinvestovat v ČR. Nebo by mohli „sumami o mnoha nulách“ každoročně přispívat do fondu národního vzdělání. Proč ne? Pokud jsou někteří z nich padlí na hlavu...

17.9.2018 v 4:24 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 337 | Diskuse
VIP
Počet článků 392 Celková karma 48.36 Průměrná čtenost 20489

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více




Najdete na iDNES.cz