Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Czexit?!

16. 02. 2018 8:00:00
Aktuálně se u nás rozehrála taková hra: Uměle si vyrob a zastřel svého nepřítele. Tím nepřítelem se pro část společnosti stal Czexit. Tohle není text ani na podporu Czexitu, ani proti němu. Tohle je o uvádění mýtů na pravou míru.

Do určité míry má rozvíření tématu logiku v tom, že čtyři parlamentní strany hojně medializují své úvahy o zavedení obecného referenda, jelikož část politiků se zhlédla v představě přímé demokracie. (Podotýkám, že já jsem příznivcem parlamentní demokracie – ale o tom zas někdy jindy.) Zatím to sice nevypadá, že by zákon prošel v takové podobě, aby umožnil vyhlášení referenda o vystoupení z EU, ale přesto v tom už leckdo Czexit vidí. Takže ačkoliv celá diskuse zatím ještě o Czexitu není, už se jaksi preventivně rozjíždí kampaň proti němu. A v souvislosti s tím se rozvířilo množství otázek.

  • Proč mnozí po Czexitu volají?
  • A proč mnozí naopak proti Czexitu tolik brojí?
  • Byla by to katastrofa?
  • Bylo by to vysvobození?

Úvahy o Czexitu jsou natolik významné, že podle mého soudu jsou nebezpečné obě krajní polohy – jak nekritické volání po Czexitu, tak fanatické bránění se mu. Jako u všech otázek, které mají ekonomický rozměr, je totiž i otázka Czexitu především otázkou poměřování přínosů a nákladů a důkladného výčtu všech relevantních faktorů.

Snad jediná odpověď, která je asi všeobecně známa, je odpověď na otázku, proč mnozí chtějí Czexit. Shrňme to zjednodušeně tak, že Lisabonská smlouva omezila suverenitu členských států (možností přehlasovat je), takže po jejím přijetí je možné státům vnucovat proti jejich vůli různá pravidla. Dosaďte si libovolně – například kvóty pro imigranty, Dublin IV atd.

Ale proč naopak jiní vidí rudě, jakmile slovo Czexit zazní? Aniž bych jejich strach zlehčovala, konstatuji, že v tomto případě se nejčastěji opakují jen velmi vágní formulace typu „ekonomická sebevražda“ či „náruč Ruska“. Tedy jaké jsou skutečné hlavní argumenty proti Czexitu?

  1. MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST: Otázka vystoupení z EU není otázkou bezpečnosti. Bezpečnost řeší NATO, a mimochodem nejvýznamnějším členem NATO jsou USA. Argument o „ruské náruči“ tedy nemá nic společného s členstvím v EU.
  2. EURO: Otázka členství v EU není ani otázkou přijetí eura.
    • Technicky vzato členové EU jsou zavázáni euro přijmout, nemají-li vyjednánu výjimku. Ale zaprvé aktuálně v eurozóně nikdo o nového potížistu typu ČR nestojí, zadruhé v praxi lze přijetí protahovat tak dlouho, že k němu v horizontu generace nedojde – a kdoví, zda pak ještě bude euro existovat. Není tedy pravda, že členství v EU automaticky implikuje přijetí eura.
    • Neplatí to ani opačně, členství v EU není nutnou podmínkou pro přijetí eura. Existují případy dolarizace či eurizace ekonomiky bez dohody s emitentem dané měny. Existují i případy tzv. currency boardu – tedy měnového systému jednostranně udržujícího fixní směnný kurz se zvolenou cílovou měnou. Eurem platí například Černá Hora, která není členem EU.
  3. EUROFONDY: Czexit by znamenal konec evropských peněz. To však nemohu přijmout jako argument proti vystoupení z EU, protože jakékoliv dotace považuji principiálně za pomýlené a škodlivé. Dotace berou peníze těm, kteří jsou úspěšní a umějí je vygenerovat, a dávají je těm, kteří jsou neúspěšní a neumí si je sami vydělat. Neboli dotace vytváří ekonomickou neefektivitu, v průměru snižují životní úroveň. Navíc nutnost kofinancování vede k umělému navyšování zadlužení ČR.
  4. KATASTROFICKÝ SCÉNÁŘ: Brexit zatím neukázal, že by katastrofické scénáře byly pravdivé. Británie má aktuálně zdravější, tedy méně takzvaně expanzívní monetární politiku než eurozóna.
  • Je sice pravda, že Brexit dosud technicky neproběhl.
  • Na druhou stranu ale ekonomika (firmy, finanční trhy) reagují na očekávané události s předstihem, takže se chovají, jako by už dávno proběhl.

Jestliže tedy ani jeden z výše uvedených argumentů není relevantní, co relevantní je? Které jsou skutečné faktory rozhodující o ekonomickém vývoji po hypotetickém Czexitu? Jsou dvojího druhu: Makroekonomické ukazatele a kondice země a administrativní bariéry obchodu.

5. MAKROEKONOMCIKÉ UKAZATELE: Rozhodují o tom, zda budeme konkurenceschopní na zahraničních trzích, zda budeme schopni ufinancovat náš veřejný dluh, zda budeme schopni ufinancovat náš import a podobně. Sem patří faktory jako výše veřejného dluhu, produktivita práce, orientace na odvětví s vysokou či naopak nízkou přidanou hodnotou, devizový kurz a tak dál. Žádný z nich s členstvím v EU přímo nesouvisí s výjimkou jediného: totiž nehmatatelné důvěry spekulantů v budoucí vývoj země. Případná nedůvěra by vedla k oslabení kurzu koruny, což by zase fungovalo podobně jako intervence – s tím už zkušenost máme a přežili jsme ji.

6. ADMINISTRATIVNÍ BARIÉRY OBCHODU: Vedle makroekonomických faktorů záleží i na administrativních komplikacích, tedy na volném pohybu zboží, služeb, pracovních sil. Pokud existují obavy, že zahraniční investoři by rušili své stávající provozy u nás, pak tento argument ve skutečnosti míří právě na uvalení případných obchodních bariér, které by zahraniční investory mohly motivovat ke stahování jejich investic ze země. Ani tyto bariéry nejsou nutně důsledkem členství v EU – například Švýcarsko není členem EU ani Evropského hospodářského prostoru (EHP), ale to jej nijak neomezuje, protože přístup na jednotný evropský trh má řešeno skrze bilaterální smlouvy. Neboli vystoupení z EU nemusí automaticky znamenat ztrátu přístupu na jednotný evropský trh.

7. BILATERÁLNÍ DOHODY: Řekli jsme, že Czexit sice neznamená automaticky ztrátu přístupu na jednotný evropský trh, protože si na něj můžeme vyjednat přístup buď přímo jednáním s EU, anebo uzavřením bilaterálních dohod s jednotlivými členy EU po vzoru např. Švýcarska, ale abychom tyto dohody mohli uzavřít, vyžaduje to součinnost členských zemí EU. A tady je hlavní kámen úrazu.

8. SOUČINNOST EU: Tato součinnost je totiž podmíněna tím, že se EU nemstí zemi, která ji opustila. Bohužel zkušenost s Brexitem ukazuje, že EU se Británii mstí a na truc ji odmítá na svůj vnitřní trh pustit.

9. MSTA EU: Po výstupu z EU by nám EU nejspíš na truc zavřela svůj vnitřní trh a nedovolila nám vyjednat si bilaterální smlouvy. Ne, není to racionální. Je to jen a pouze mstivé a má to exemplárně odradit další zájemce o vystoupení z EU, nic víc. Nutno dodat, že obchodní bariéry poškozují OBĚ strany, tedy i samotnou EU.

Takže lze už teď kvantifikovat důsledky Czexitu? Nelze, protože neznáme odpovědi na některé klíčové otázky. Nevíme, jak přesně by se EU zachovala. Už teď ale některé věci víme jistě: Protože body 1-4 jsou irelevantní, jde pouze a jen o posouzení, co nakonec převáží: Na jedné misce vah leží slušná makroekonomická kondice naší země (podle bodu 5) a znovuzískání státní suverenity. Na druhé misce vah leží mstivost EU (podle bodu 9), která by na nás uvalila cla, obchodní kvóty, sankce a podobně.

A právě to, do jaké míry by se nám EU mstila, je to, co nevíme. A je to spíš otázkou diplomacie a práva, nikoliv ekonomiky. O ničem jiném analýza dopadů Czexitu vlastně není. A nezastírám, že možnosti msty jsou velké. Umím si klidně představit, že v krajním případě by na nás EU mohla uvalit sankce jako třeba na Rusko.

Ale pokud je skutečně posouzení důsledků Czexitu tak věcným kalkulem, zbývá ještě otázka, proč tolik lidí propadá takové hysterii, jakmile na Czexit přijde řeč. Důvodů je pět. Ti, kdo tolik brojí proti Czexitu, buď:

  • Ve svých úvahách přikládají malý význam makroekonomické kondici ČR (podle bodu 5) a domnívají se, že by došlo k prudkému odlivu investic a oslabení měny, což by bylo fatální.
  • Nebo ve svých úvahách přikládají velký význam mstě EU (podle bodu 9), tedy věří, že by nás EU sankcemi zničila.
  • Nebo se chybně domnívají, že členství v EU je otázkou bezpečnosti, společné měny, nemožnosti prosperovat bez eurofondů apod. (To jsme si však v bodech 1-4 označili za irelevantní.)
  • Nebo jsou emocionálně zaslepení a k EU mají příliš silný emotivní vztah, takže nedokáží situaci posoudit pragmaticky.
  • Nebo jsou osobně zaangažovaní, protože pracují pro instituce, pro které je výhodnější být členem EU. To mohou být banky vlastněné kapitálem ze členské země, organizace žijící z eurofondů a podobně.

Takže si to shrňme. Kdyby nám EU nedělala uražené naschvály a byla pragmatická, nebylo by co řešit, Czexit by neznamenal ekonomický problém ani ohrožení naší bezpečnosti. Protože se ale EU mstí, řešení není černobílé.

Osobně se mi zdá, že před vypsáním referenda má nejprve smysl pokusit se EU diplomatickou cestou rozdělit na „dvourychlostní“, alternativně bychom to také mohli nazývat „vyhození pomalejších zemí z tvrdého jádra“. Přitom v oné „pomalejší“ části EU by neplatila ve stávající podobě Lisabonská smlouva. To by byla pro celou střední Evropu ta nejvýhodnější varianta.

Současně ale dodávám, že to není moc pravděpodobná varianta. Ne že by to nešlo, ale překážkou je zase znova ona mstivost EU. Pokud se tato varianta nepodaří, má smysl počkat si ještě nějaký čas na důsledky Brexitu. Nejde ani tak o to, že bychom nemohli odhadnout, jak Brexit skončí – ale jde spíš o to, aby to i široká veřejnost důsledně pochopila, aby nehlasovala o zajíci v pytli. Teprve poté má smysl s důkladným předstihem vypsat referendum.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 16.2.2018 8:00 | karma článku: 48.62 | přečteno: 29665x


Další články blogera

Markéta Šichtařová

Nebezpečný socialistický experiment, jehož čas teprve přijde

V květnu si připomínáme jeden zvláštní milník: uplynuto už padesát let od okamžiku, kdy byl zavedený pětidenní pracovní týden. Do té doby se pracovalo i v sobotu.

18.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.38 | Přečteno: 11815 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Neměli by zpovykaní Pražáci chodit v neděli pěšky?

V úterý na státní svátek jsme se probudili do lehce potemnělého domu. Rychlé ohledání ukázalo, že světla nesvítí, z mrazáku crčí voda a jídlo v lednici vykazuje poněkud nezdravě vyhlížející odstín.

11.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.91 | Přečteno: 16738 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Žlutej sajrajt

Jsme zdravá země pečující o zdraví svých obyvatel. Naplňuje nás hrdostí, kolik zákazů a příkazů na ochranu zdraví zříme ve svém zorném poli.

4.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.27 | Přečteno: 19206 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zestátněné děti

Veřejné mínění zase jednou rozčísnul případ, který by dokázal vyždímat emoce i z žulové sochy. Jde o případ britského dvouletého chlapečka Alfieho, u kterého se objevila nediagnostikovaná neurologická nemoc.

26.4.2018 v 10:10 | Karma článku: 47.58 | Přečteno: 17120 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Nebezpečný socialistický experiment, jehož čas teprve přijde

V květnu si připomínáme jeden zvláštní milník: uplynuto už padesát let od okamžiku, kdy byl zavedený pětidenní pracovní týden. Do té doby se pracovalo i v sobotu.

18.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.38 | Přečteno: 11815 | Diskuse

Luboš Smrčka

Za chvíli bude třeba mít forenzní všechno

Existují oblíbené příklady podvodů s ekonomickými daty či statistikami, které vedly k problémům. Jedním z těch všeobecně známých je kreativní přístup Řecka k výsledkům vlastní země před vstupem do eurozóny.

18.5.2018 v 7:39 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 278 | Diskuse

Josef Barta

Bankovní byznys v ČR pochopili už i Číňané, jen česká vláda zatím nechápe...

Výhodnost bankovního byznysu v České republice pochopili už i v Číně a otevřeli zastoupení čínské banky ICBC v ČR. Šéf zastoupení čínské banky v ČR to okomentoval slovy :“ Chceme využít český potenciál“.

15.5.2018 v 13:30 | Karma článku: 28.77 | Přečteno: 1153 | Diskuse

Josef Koníček

Proč hodnota bitcoinu dlouhodobě poroste

V tomto článku se pokusím vysvětlit, proč dle mého názoru hodnota bitcoinu a jemu podobných kryptoměn v dlouhodobém horizontu výrazně poroste.

15.5.2018 v 6:18 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 957 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Nesplnitelné sliby Babiše a jeho ministryně Schillerové

V Otázkách Václava Moravce minulou neděli obhajovala, populistické sliby svého šéfa paní Alena Schillerová. Je zřejmé, že Babiš nestoudně lže a ministryně by potřebovala doplnit finanční gramotnost.

14.5.2018 v 11:06 | Karma článku: 35.14 | Přečteno: 4772 | Diskuse
VIP
Počet článků 375 Celková karma 47.64 Průměrná čtenost 20351

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.