Mám nárok na bezstarostný život
Jenomže zapomnělo se na jednu věc. V lidské přirozenosti je chovat se jako jezinka z pohádky o Smolíčkovi Pacholíčkovi. Lidé jsou naprogramováni tak, aby neustále testovali mantinely, které jsou jim dány.
Když lidé dostali základní důstojnost při ztrátě práce v podobě podpory v nezaměstnanosti, začali volat, že mají nárok práci vůbec neztratit. Když dostali zdravotní pojištění, začali volat, že mají nárok riskovat při adrenalinových sportech a v případě úrazu jim stát má dorovnat všechen ušlý výdělek. Když ženy dostaly jakous takous zdravotní péči při přivádění potomků na svět a přestaly při porodech umírat na horečku omladnic, začaly tvrdit, že mají nárok na porod bezbolestný a nejlépe zaspaný. A začaly se lavinovitě šířit císařské řezy na přání, ačkoliv představovaly pro matku i dítě nesrovnatelně vyšší riziko.
Úplně stejně ale na počátku vytyčené mantinely začali posouvat i státní úředníci a politici. Aby všechny ty nároky byly ufinancovatelné, musely se zvýšit daně. Muselo se přibrat víc státních zaměstnanců. A zvýšit jejich platy. Aby ta lidská čeládka dostatečně pilně využívala všech výhod, které jim politici začali nabízet, musely se založit komise a regulační orgány a dohledy, které začaly kontrolovat, zda jsou všechny výdobytky státu blahobytu dostatečně intenzívně využívány.
Běda, aby se zbloudilá ovečka chtěla vzdát svých sociálních práv a starat se o sebe sama! Takové podvracení morálky nebudeme tolerovat!
Zodpovědnost jednotlivce se tváří v tvář stále silnějšímu rozhodování státu začala vytrácet. A nejen to. Když lidé nebyli stavěni před zkoušky, nemohli si dokazovat, že se zvládnou sami o sebe postarat. Přestali si věřit.
Přestali věřit, že bez pomoci státu přežijí při ztrátě zaměstnání. Cesta mnohých lidí ihned po ztrátě práce mířila na úřad práce, namísto toho, aby se byť jen pokusili o nějaké drobné podnikání. Přestali věřit, že jsou schopni se o své zdraví postarat sami, že bez nepřetržitého dozoru padesáti lékařů za zadkem, permanentního dopování syntetickými vitamíny a důsledně dodržovaného očkovacího kalendáře přežijí byť jediný rok. Přestali věřit, že věci jako pohyb, rozmanitá a čerstvá strava bez chemie a dobrá nálada jsou mnohem lepší prevencí zdraví. Ženy ztratily víru ve své ženství a přestaly věřit, že dokáží dítě přivést na svět svými vlastními silami. Představa, že z nich dítě není vyoperováno mužem v bílém plášti, se pro ně stala noční můrou.
Na to, že původně slibovaná důstojnost, která stála u kolébky státu blahobytu, přitom zůstala kdesi za dveřmi, se už nehrálo. Už dávno nešlo o důstojné přežití obtížných životních období. Začalo jít o to, zda stádečko daňových poplatníků zlobí či nezlobí. Kdo se nechal chytit do zlaté klece a přijal myšlenku, že má práva na všechno, byl hodný. Ten, kdo odmítal „vymoženosti“ státu blahobytu a dál se chtěl starat sám o sebe, vybočoval, byl zlý a kazil to těm ostatním.
A spolu s pocitem, že máme právo na všechno, někam vysublimoval i smysl pro povinnosti. Nemyslím teď povinnost danou zákonem. Já mám na mysli „povinnost“ danou vlastním pocitem. Zmizel pocit, že bychom něco „měli dělat“.
Už nemáme povinnost vychovat děti, které jsme si zplodili. Od výchovy tu přeci jsou jesle a školky. Dokonale to zapadá do konceptu sociálních inženýrů, kteří se nám snaží namluvit, že dítě nepotřebuje kontakt s rodičem, že ho lze nahradit prestižní školkou a drahými hračkami. Že příroda ženám nadělila prsa k tomu, aby je vycpaly silikonem, a dítěti strčily dudlík. Že muž s plochou hrudí může ženy nahradit na mateřské a krmit dítě hypoalergenní kaší. Že dítě nepotřebuje obejmout před poledním spaním od maminky, ale že mu postačí cizí paní ve školce. Že miminka brečí, protože zlobí.
Primitivní indiánské civilizace při výchově dětí jednají intuitivně. My, rozvinutá společnost, intuici vytěsňujeme a nahrazujeme technikou: elektrickou kolébkou, dudlíkem, hypoalergenním mlékem a jeslemi pro kojence. Celá společnost se tedy pomalu posouvá k vykonstruovaným představám a přestává rozumět své vlastní přirozenosti. A tím se mění i charakter společnosti – a ekonomiky.
Najednou nemáme povinnost starat se o své zdraví a přehnaně neriskovat, protože úraz by nás vyřadil z možnosti pracovat. Od starání se o zdraví je tu přeci státní zdravotnictví.
Dříve lidé měli pocit, že nejprve musí pracovat, aby pak měli za co žít. Dnes lidé věří, že nemusí vůbec nic, ale že mají právo dostat od státu peníze na všechno, co chtějí.
Stává se z toho začarovaný kruh, kdy regulace plodí stále větší regulaci. Ztráta povinností plodí stále větší pochybnosti o vlastních schopnostech, stále větší závislost na státu a stále větší pocit nároků. A neschopnost dokázat sám sobě, že jsme svobodní a schopní přežít bez závislosti na státu, plodí větší a větší vnitřní prázdnotu a frustraci.
Dalo by se to všechno shrnout jediným slovem: Sobectví. Ano, stát blahobytu, který se vymkl kontrole, vypěstoval ve společnosti neuvěřitelné sobectví.
Každá mince má dvě strany. Někdy mi lidé říkají: Proč tolik nasazuješ na Evropskou unii a její výdobytky? Vždyť jsme se nikdy od války neměli tak dobře…? Já ale stát, který se vymkl kontrole a plodí jen sobectví a nároky, za až tak slavný výdobytek nepovažuju.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
Markéta Šichtařová
Má to všechny znaky nového náboženství
Když jsem tu posledně psala o agendě ESG, dostala jsem větší než malé a rozhodně větší než obvyklé množství emailů. A tak se mi zdá namístě ještě pár dalších věcí objasnit.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 683
- Celková karma 44,31
- Průměrná čtenost 20243x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.