Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upracováni k smrti

27. 10. 2017 8:00:00
Znáte to: Den blbec. Ráno přivřete kocourovi ocas do dveří, ten vám za to pomstychtivě označkuje čerstvě vyprané prádlo. Manžel je v posledním tažení s rýmičkou a očekává, že ho budete konejšit.

Dítko užívající si podzimních prázdnin ze vší té euforie, že nemusí do školy, kypí energií a totálně ucpe vanu čímsi neidentifikovatelným, avšak nápadně připomínajícím cement. Během té chvíle, kdy se pokoušíte hrát si na instalatéra a současně aspoň slovně do vedlejšího pokoje konejšit manžela, se druhé dítko, dosud školou nepovinné, zmocní nůžek a vystřihne vám luxusní pěticípou hvězdu do podsedáku kožené sedačky. A do toho na vás zazvoní kurýr zásilkové služby XY.

Budiž poctivě řečeno, že v danou chvíli jsem už měla poměrně mizernou náladu, takže jsem jevila větší než obvyklé známky podrážděnosti. Proto když na mě slečna řidička do domácího telefonu vybafla, že si mám dojít pro dva balíky na silnici, opáčila jsem, že na silnici jaksi nebydlím a že ji očekávám tam, kde kurýry přijímám vždy, tedy u svých dveří, neb netoužím nechat ty malé neřízené střely, aby mi během mé nepřítomnosti vystřihly v sedačce k pěticípé hvězdě ještě turecký půlměsíc. Vskutku slečna se během chvíle u dveří objevila, ale jen proto, aby mi před nos strčila skenovací zařízení a následně – poté, co jsem se netuše ničeho neobvyklého nerozumně podepsala – mi oznámila, že dva balíky se povalují... na silnici. Na mou žádost o doručení mi slečna s nehraným úžasem nad mou drzostí klienta odsekla „to mě zdržuje“ a byla v tahu.

Naštěstí během následujících minut, kdy jsem se musela obléknout, dojít si pro balíky a dovléci je domů, se žádné další kalamity nepřihodily (banality, že nejmladší ratolest zkonzumovala kousek deky a stále trucující kocour si označkoval dvoumetrový fíkus, nepočítám), tudíž jsem měla čas se nad tím řádně zamyslet. Můj závěr zněl, že XY už nikdy, co kdyby pro něj ta podivná uživatelsky-nepřívětivá slečna-řidička stále ještě pracovala. V tu chvíli jsem si ovšem uvědomila, že můj seznam „nikdy-více činností“ se nějak povážlivě narůstá: To máme už nikdy-více jednoho dopravce, dva internetové prodejce, jednoho instalatéra, tři elektrikáře, jednoho prodejce zahradní techniky... a tak dál a dál. Jestli ono to náhodou nebude tím, že nezaměstnanost je u nás moc nízká?

Jakkoliv jsem si vědomá toho, že hodně lidí ucítí nutkání mě poslat do někam za tenhle názor, já si trvám na tom, že trh práce je u nás zatraceně přehřátý. Je tak přehřátý, že zaměstnavatelé prostě musí najímat na některé práce i takové asociální týpky, kteří by za normálních okolností neměli vůbec přijít do kontaktu s tak delikátní veličinou, jako je zákazník. Zaměstnavatelé jsou donuceni se o své zaměstnance doslova navzájem přetahovat a přeplácet si je. Ještě nikdy za celou historii, co se různé parametry trhu práce měří, u nás nebyl trh práce napjatější. Míra nezaměstnanosti se pohybuje už několik měsíců kolem 4 procent a o jedno pracovní místo se uchází kolem jednoho a půl zaměstnance! Třeba před čtyřmi lety to bylo více než 13 uchazečů.

Jasně, to je El Dorado pro zaměstnance. Ale peklo pro zaměstnavatele i pro zákazníky, kterých si mnozí prodavači, řemeslníci, obsluhující v restauracích a další profese neváží. Samozřejmě je to taky stav, který nemůže dlouho vydržet. Trh práce je na svém vrcholu a dál už musí přijít sešup.

A víte co? Když jako ekonom někde mluvím o hospodářských krizích, většinou se všichni tváří poplašeně, jako že „o takových nechutných věcech se nahlas nemluví“. Jenomže já to vidím úplně jinak: Už aby ta krize byla. Za posledních šest měsíců pozoruji kolem sebe ve svém oboru takový cvrkot, takové pracovní přetížení lidí, takovou neschopnost sehnat zaměstnance, takové našponování úvěrového trhu, takové přehřátí cen nemovitostí, takové nezvladatelné množství nejrůznějších zakázek, takovou míru stresu všech z nestíhání... že se už vyloženě těším, až se vše vrátí tak nějak do normálu. No ano – do normálu. Protože růst „za každou cenu“ postrádá smysl. Cena pak může být až moc vysoká.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 27.10.2017 8:00 | karma článku: 47.70 | přečteno: 25452x


Další články blogera

Markéta Šichtařová

Prožrané daně

Ministerstvo financí opakovaně – už roky, a to bez ohledu na stranu, která mu zrovna vládne – podléhá nebezpečné iluzi. Má dojem, že jak se ekonomice dařilo letos, tak se jí taky bude dařit v roce příštím.

14.9.2018 v 8:00 | Karma článku: 47.70 | Přečteno: 14218 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Když vaše noční můra se zhmotní a ukradnou vám dítě

Možná jste zaznamenali kauzu, která před dvěma třemi týdny prošuměla českým prostorem. Šlo pedofila, jinak ovšem elitního psychiatra pracující pro norskou sociální službu Barnavernet.

8.9.2018 v 10:12 | Karma článku: 48.12 | Přečteno: 15890 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Černý Harry Potter, bílý Nelson Mandela

Může být dospělá Hermiona z Harryho Pottera v chystané divadelní hře černoška? No jasně, že může, co by nemohla. Dokonce i sama autorka Harryho Pottera, J. K. Rowlingová, je prý pro.

30.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.69 | Přečteno: 17572 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co Čech, to otrok!

Většina lidí si myslí, že fake news vytváří vlády. Někdo z toho viní ruskou propagandu. Někdo americkou. A někdo zase bruselskou. No - podle mě je vytvářejí i neziskovky. Vážně!

24.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.03 | Přečteno: 18306 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ondřej Stejskal

6 nejdůležitějších finančních kroků, které můžete podniknout když je vám 20 let

Když je vám dvacet, je to ideální čas k položení základů vaší finanční budoucnosti. Rozhodnutí, která uděláte nyní ovlivní, v jaké situaci se budete nacházet ve svých 30 a dále.

19.9.2018 v 16:50 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 256 | Diskuse

Jakub Janata

Evropský a americký protekcionismus.

Zle je, když Trump uvalí dovozní cla na zahraniční zboží. A zle je, když se to má týkat Evropy. Zarytí fandové volného obchodu křičí, brečí a ječí. Bojují za svět bez cel. Proč ale aplikujeme opačný postoj, jedná-li se o EU?

18.9.2018 v 10:48 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 303 | Diskuse

Marie Svátková

Jak se mne pokoušelo okrást Kellnerovo 02

Jsem rozvedená matka. Nijak se za to, že jsem samoživitelka, nestydím. Vždy jsem si uměla poradit jak s financemi, tak starostí o dceru a nikdy mi to nevadilo, ba spíše naopak.

17.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1824 | Diskuse

Josef Šoltes

Bohatství mileniálů a babyboomers

Poslední století s drobnými výjimkami platilo, že následující generace se má vždy lépe, než ta předchozí. Poslední dobou se ovšem zdá, že toto pravidlo přestává platit.

17.9.2018 v 21:54 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Ferenc

Investice bez vidiny zisku je nesmysl

Podle Andreje Babiše by zahraniční investoři měli ze svých zisků vice reinvestovat v ČR. Nebo by mohli „sumami o mnoha nulách“ každoročně přispívat do fondu národního vzdělání. Proč ne? Pokud jsou někteří z nich padlí na hlavu...

17.9.2018 v 4:24 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 337 | Diskuse
VIP
Počet článků 392 Celková karma 48.36 Průměrná čtenost 20489

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více




Najdete na iDNES.cz