Zločincem proti své vůli, aneb Jak politicky korektně oloupat banán

31. 03. 2017 8:00:00
Když si naposledy příslušné oddělení ministerstva vnitra nechalo v roce 2010 udělat přehled všech právních norem aktuálně platných na území České republiky, dobralo se k impozantnímu číslu 1 milion 600 tisíc kousků.

Kolik máme platných právních norem dnes, to patrně nikdo přesně neví. Ovšem prostou extrapolací časové řady se dobereme někam plus mínus ke dvěma milionům: v roce 1948 jich bylo kolem 50 tisíc, v roce 1989 více než milion, v roce 2009 už milion a půl. Nejen počet právních norem se tedy zvyšuje; také se zvyšuje agilita poslanců, ministerských úředníků, zastupitelů obcí a dalších lidí, kteří mohou právní normy produkovat. A tudíž taky zrychluje tempo přibývání zákonů, vyhlášek ministerstev, nařízení vlády, vyhlášek obcí a dalších útvarů.

Že by to byl jen přirozený důsledek dlouhodobého nárůstu počtu státních úředníků, kteří tak mají k dispozici víc rukou, hlav i času na vymýšlení nových mantinelů, jak zregulovat naše chování? Že by všichni ti lidičkové byli puzeni neutuchající touhou vyladit nám naše zítřky všemi těmi návody k chování do dokonalosti? Nebo spíš potřebují vykazovat nějakou aktivitu, aby odůvodnili smysluplnost existence svých pracovních míst a mandátů? Anebo jednoduše svět – respektive Evropa – se jen nachází v dějinné epoše, která uvěřila, že detailní návod k tomu, jak si správně, politicky korektně a v souladu s předpisy o bezpečnosti práce oloupat banán, je přeci pro společnost mnohem přínosnější než nechat tak riskantní operaci na nás?

Každopádně sotva uvěřitelný počet právních norem má jeden zásadní důsledek: Při nejlepší vůli není možno žít za všech okolností v souladu se zákonem. Abychom totiž dodrželi zákon, předpokládá to, že jej také známe.

Jistě, existují právní normy, jejichž obsah je zcela intuitivní. Že není úplně v pořádku někoho zabít či okrást, asi povětšinou odhadne i dítě, jinak klidně s IQ houpacího koně. Takové právní normy se víceméně kryjí s tím, co je označováno za takzvané přirozené právo, a není problém je dodržovat, i když jejich znění neznáme do písmene. Jenomže takových je naprostá menšina.

Jenomže pak jsou tu i normy, které například popisují, co a kdy smíme jíst – viz takzvaná pamlsková vyhláška. Intuitivní na ní není vůbec nic, už proto ne, že názor na to, co je a není zdravé, se v čase neustále vyvíjí. Někdo vám bude zapáleně tvrdit, jak mléko a sója jsou zdravé, jiný – jako třeba já – je přesvědčen, že obojí je pro člověka velmi nezdravé, protože valná většina populace má jak na kravské mléko, tak na sóju sníženou toleranci. Intuitivnost či celospolečenská shoda veškerá žádná. Abychom se v tu chvíli chovali v souladu s právem, musíme příslušnou právní normu znát.

Samozřejmě můžete namítnout, že co neznám, musím si nastudovat. Ovšem tady vzniká logický problém. Jak si mohu nastudovat něco, o čem nevím, že to existuje? A při existence dvou milionů právních norem je zřejmé, že nikdo nemůže každou z nich znát... Nutným důsledkem tedy je, že pokud nikdo nemůže vědět o existenci všech platných právních norem, nemůže si dopředu zjistit, jak by se měl chovat, nemůže tedy zákony ani dodržovat. A jelikož podle platné právní zásady neznalost neomlouvá, automaticky se tak všichni musíme stát zločinci...

Řešení se zdá nasnadě: Při zavedení jednoho nového slova do právního řádu dvě jiná škrtnout. A při stejné agilitě státu jako za posledních 69 let budeme v roce 2086 tam, kde jsme byli v roce, v němž se chopili vlády komunisté. Je to ale mnohem hůř uskutečnitelné než vyslovitelné. Když jsem o tomhle pravidle už mluvila v minulosti, bylo mi právníkem namítnuto, že prý je to neuvěřitelně – s prominutím - pitomý nápad. A tím důvodem jeho infantilnosti mělo být prý to, že existují různé právní systémy: Některé fungují na principu precedentů, jiné ne. Některé víc vycházejí z obecných zásad, jiné jdou cestou detailního popisu. A náš právní systém je založen právě na detailním popisu dovoleného a zakázaného jednání.

Fajn, beru, ostatně jako neprávník se vždy ráda nechám právníkem poučit. Pak ale otázka evidentně stojí jinak: Není náhodou takový právní systém, který je přímo založen na neustálém kynutí typu „hrnečku, vař“, až se v té právní kaši, co navařil, všichni utopíme, principiálně špatně? Tedy alespoň já s ním mám dost zásadní logický problém.

A pak je tu ještě jeden praktický problém. S analogickým nápadem jako já - typu „jedno slovo dovnitř, dvě ven“ - se v prezidentské kampani oháněl i Donald Trump. A ani on nebyl první politik, který se proti počtu právních norem vymezil. A skutek? Minimálně prozatím utek. Trump tvrdě narazil na odpor dokonce i části republikánských poslanců například při pokusu o zrušení Obamovy zdravotní reformy. Možná to ještě nic neznamená. Anebo to třeba taky lze chápat jako určitou zákonitost: Například ekonomové vědí, že mzdy jsou pružné téměř jen v jediném směru, totiž nahoru. Dost možná je načase formulovat podobnou právní zákonitost: Počet právních norem umí jen a pouze růst.

Vůbec se mi nechce domýšlet, co by to pro naše životy znamenalo, pokud by to byla pravda.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 31.3.2017 8:00 | karma článku: 48.16 | přečteno: 21776x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Jak se to multikulturalismu nepovedlo

Je to celkem známá poučka: Čím víc se tlačí na pilu, tím spíš se pila zakousne. Může to mít tisíc a jednu variantu v běžném životě, ale většinou to platí beze zbytku.

9.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.60 | Přečteno: 18675 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Nevěřte, že důchody porostou

Znáte ten večerníček o Dorotce? Papoušek jí vysvětloval, jak nebezpečné jsou sirky. Ale Dorotka si myslela, že je chytřejší než papoušek, a tak dlouho si se sirkami hrála, až začal dům hořet.

2.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.07 | Přečteno: 21249 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Obchod s dětmi dorazil k nám

Dne 17. října 2018 byla zveřejněna poměrně nenápadná zpráva. Její nadpis zněl „Týrání dětí je sofistikovanější a častější“. Normálně citlivý člověk se zarazí a dá se do čtení. Když zprávu dočte, patrně v něm zůstanou silné dojmy.

26.10.2018 v 8:00 | Karma článku: 48.52 | Přečteno: 20811 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Jak je to s tou korektností

Musím říct, že tak dobře, jako jsem se bavila poslední týden, jsem se nebavila už dlouho. Snad jsem se mohla i zlobit. Snad jsem mohla být pobouřena. Snad jsem mohla být otrávená.

24.10.2018 v 9:26 | Karma článku: 48.89 | Přečteno: 21443 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Mirek Matyáš

Je nemožné zůstat věrný, když vám krásná Francouzka nabídne vše, po čem toužíte.

Volal mi kolega, jestli se chci seznámit se svůdnou Francouzkou, že pojede přes ČR a chvíli se zdrží. Neumím francouzky odvětil jsem, Zoe umí česky na to kolega. Bylo rozhodnuto - to jsem ještě netušil, že Zoe nedokážu uspokojit.

14.11.2018 v 12:12 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 1332 | Diskuse

Petr Šindelář

Kdo nyní v Česku tvoří téměř stálou skupinu nezaměstnaných

není těžké zjistit. Vedle statisíců občanů, kteří se po roce 1989 rozhodli nepracovat a bez pozdějšího nároku na starobní důchod pobírají sociální dávky, tam patří také méně kvalifikované a málo výkonné osoby nad 50 let...

12.11.2018 v 9:52 | Karma článku: 38.42 | Přečteno: 1929 | Diskuse

Tomáš Flaška

Úsměvná komunikace eshopu

Zhruba před měsícem vstoupil na náš trh velký zahraniční módní eshop. Zákazníci asi nejsou úplně spokojeni a zklamání se začalo šířit internetem. Co na to PR oddělení onoho eshopu?

11.11.2018 v 8:57 | Karma článku: 24.49 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Kanál Dunaj-Odra-Labe: Jedno srovnání

Propojení zmíněných tří řek se dostalo na pořad dne. Prezidentem propagovaný kanál je prý ekonomicky výhodný. Tvrdí to na základě nejnovější studie ministr dopravy Dan Ťok.

11.11.2018 v 8:00 | Karma článku: 28.43 | Přečteno: 1369 | Diskuse

Milan Petrák

Čím mladší podnikatel, tím horší platební morálka

Nejvíce se při placení faktur opožďují mladí podnikatelé do 30 let. To je hlavní závěr analýzy pro společnost Bisnode.

9.11.2018 v 21:40 | Karma článku: 10.26 | Přečteno: 727 | Diskuse
VIP
Počet článků 401 Celková karma 48.17 Průměrná čtenost 20555

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz