Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Ekonomové“ jsou kecálkové

7. 10. 2016 8:00:00
A to tvrdím já, ekonomka. A světová ekonomika není v těch správných rukách. Vůbec se mi nechce líbit, kam směřuje. Chcete vědět, jak se to mohlo stát? To bylo tak...

...České ministerstvo financí může slavit. Už si nemohlo vybrat lepší načasování zprávy než krátce před senátními volbami. Byl totiž zveřejněn výsledek hospodaření se státním rozpočtem za prvních devět měsíců roku - a výsledek je ne-u-vě-ři-tel-ný. Zatímco vloni touto dobou měl rozpočet deficit ve výši 2,8 mld. Kč, dnes má naopak přebytek sotva uvěřitelných 82,3 mld. Kč. Je to historicky nejlepší výsledek za prvních devět měsíců roku. To všechno je moc pěkné a zaslouží si potlesk. Má to ale jeden háček. Stát se tak trochu chlubí cizím peřím. Či ještě lépe: Chlubí se svou vlastní chybou.

Jak se to vlastně mohlo přihodit, že stát najednou hospodaří tak bravurně, když dosud se neustále veřejný dluh zvyšoval? Mohou za to dvě věci.

Zaprvé stát soustavně zmenšuje tu část rozpočtu, která má sloužit jako rezerva na horší časy. Když ale vaše rodina vytáhne ze šuplíku obálku poslední záchrany a tou zaplatí dluh, sotva to lze považovat zlepšení vaší finanční situace, i když dluh je na první pohled menší.

A zadruhé – a to je snad ještě pozoruhodnější – rozpočet se tak dobře vyvíjí proto, že se podařilo oproti plánu víc vybrat na daních (příjmy vzrostly meziročně o 6,2 %) a naopak oproti plánu méně utratit třeba na sociálních dávkách (výdaje klesly o 3,1 %). Ano – oproti plánu. Stát tedy do poslední chvíle netušil, kolik na daních vybere a kolik utratí. A nevěděl to proto, že vůbec neodhadnul, jak se bude letos česká ekonomika vyvíjet.

Stát se totiž při sestavování rozpočtu chronicky mýlí. Pravidelně v době krize podceňuje hloubku poklesu ekonomiky, a pak se diví, že ekonomika padá a rozpočet se vyvíjí mizerně. A v době prosperity pravidelně podceňuje hospodářský růst. A pak se diví, že kupodivu dosahuje lepších výsledků, než vůbec tušil. Skutečný rozpočet pak vůbec neodpovídá tomu rozpočtu, který schválili poslanci. (Podle nich jsme měli letos hospodařit se schodkem 70 mld. Kč. A skutečnost je zjevně úplně jinde.)

Proč se vlastně poslanci vůbec namáhají rozpočet schvalovat, když je očividně nezávazný a k ničemu? V realitě se hospodaří, jak to zrovna vyjde... To je potom těžko po státu chtít, aby veřejné finance konečně vyrovnal, když v lednu sám netuší, co bude v červnu.

A „jak to vyjde“ se nejspíš bude hospodařit i ode dneška za rok. Oficiálně totiž dosud neexistuje žádná prognóza, podle které by česká ekonomika měla v roce 2017 procházet dnem hospodářského cyklu. Všechny dostupné oficiální předpovědi počítají se slušným růstem. Jenomže já bych se vůbec nedivila – mnohé makroekonomické ukazatele to už naznačují – kdyby ekonomika v příštím roce v některých obdobích nerostla vůbec. (Tedy v tom lepším případě. V tom horším můžeme sklouznout do plnokrevné recese.) To ovšem znamená, že rozpočet by se měl příští rok vyvíjet naopak mnohem hůř, než si dnes stát maluje.

Celé to ovšem ukazuje na mnohem širší problém. Tahle predikční mizérie v ekonomii není nic nového pod sluncem. Například centrální banky světa se soustavně mýlí ve svých prognózách inflace, přitom ale na těchto prognózách staví svou politiku. Přistupují k záporným úrokovým sazbám nebo intervencím proti české koruně na základě předpovědí, které nevychází. Tak třeba britská centrální banka přiznala, odhad inflace na rok i na dva dopředu jí v letech 1997-2014 vycházela ze všech prognózovaných ukazatelů vůbec nejhůř, ačkoliv právě na jejím základě prováděla svou měnovou politiku! A ČNB se v pointervenčním období u odhadu inflace na rok dopředu mýlí o více než 1,5 procentního bodu (!), přitom právě na základě této prognózy s intervencemi vlastně začala.

Není se tedy co divit, že lidé tak často znechuceně prskají, že ekonomie je pavěda a že ekonomové jsou jen kecálkové. Mají pravdu – v dnešní době a u velké části ekonomů to opravdu platí. A já – sama ekonomka - jsem z toho znechucená zrovna tak. Vtip je totiž v tom, že dnešní „ekonomie“ už dávno není tou ekonomií, kterou bývala před lety. A dnešní „ekonomové“ už víc než ekonomové jsou matematici, kteří pro své modely nevidí lidi.

Když se mě někdo zeptá, v čem spočívá moje profese, odpovídám, že zkoumám chování lidí. Odhaduji, jak se asi velké masy lidí v určitých situacích zachovají. Na základě porovnání s historickými příklady, na základě trochy psychologie, občas i na základě trochy intuice a prostého selského úsudku. Matematiky je v tom pramálo, a když, tak většinou hlavně tehdy, počítám-li ukazatele jako úrokové sazby nebo ocenění nějakých komplikovanějších finančních produktů. „Kupodivu“ to celkem funguje. Ostatně tak jako to kdysi fungovalo ještě v době, než se „ekonomové“ zbláznili do matematiky.

Jenomže v centrálních institucích už dneska prakticky nenajdete nikoho, kdo by o profesi ekonoma mluvil jako o „zkoumání chování lidí“. Snad je to otázka módy, snad otázka nutnosti vybojovat si pracovní místo tím, že „ekonom“ dokáže svou kvalitu počtem doložených certifikátů z ekonometrie. Dneska se vlastně v centrálních bankách nebo nadnárodních organizacích už skoro ani nemluví o „ekonomii“ jako takové – namísto toho se mluví spíš o „ekonometrii“. A tito ekonometrové jsou sice zdatní matematici, o tom žádná, ale když se jich zeptáte, jak veřejnost zareaguje, když uslyší o problémech největší německé banky, když bude vyděšena obrázky imigrantů povalujících se podél silnic, když jí banky napaří záporné úrokové sazby, pokrčí jen rameny a vychrlí na vás rovnici. O pravé ekonomii toho někteří z nich slyšeli, co by za nehet vlezlo.

Ještě se divíte, že to jde se světovou ekonomikou už někdy od roku 2008 od desíti k pěti? A kam jinam by to taky mohlo jít, když si s ní jak kluci na písečku hrají matematici, co se vydávají za ekonomy, kteří ji pořád víc a víc vychylují z rovnováhy, a ani o tom sami nevědí? Nebo je to snad normální stav, že je dnes výhodnější mít peníze ve slamníku než v bance? A myslíte, že takový stav by někdy normální ekonom připustil?

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 7.10.2016 8:00 | karma článku: 47.85 | přečteno: 18000x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.54 | Přečteno: 15616 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Ubohá prezidentská estráda

Tak máme ohledně prezidentských kandidátů jasno. Tento týden byl poslední termín pro podání „přihlášek“. I když, jasno... jak se to vezme.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.16 | Přečteno: 22454 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Závadné děti

Tak si tak čtu zprávy – a nejednou se vyděsím, že jsem zaspala půl roku a zapomněla, že už je prvního dubna. Ta na první pohled seriózně se tvářící zpráva přeci nemůže být míněna jinak než jako nejapný aprílový pokus o fórek.

3.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 49.26 | Přečteno: 44627 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Upracováni k smrti

Znáte to: Den blbec. Ráno přivřete kocourovi ocas do dveří, ten vám za to pomstychtivě označkuje čerstvě vyprané prádlo. Manžel je v posledním tažení s rýmičkou a očekává, že ho budete konejšit.

27.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.66 | Přečteno: 24608 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petr Šindelář

Výrobci vzkazují spotřebitelům. Spotřebitelé vzkazují obchodníkům

Po světě se roznesla fáma, že Číňanům i přes nedostatek kvalitní smetany zachutnalo máslo. Evropanům máslo prudce zdražilo a obchodníci nutí spotřebitele se ceně přizpůsobit, což v našem malém Česku neplatí pouze pro máslo...

20.11.2017 v 9:52 | Karma článku: 22.38 | Přečteno: 889 | Diskuse

Milan Petrák

Ke starším podnikatelům pro minerálku, k mladším pro slivovici

Obliba oboru podnikání je silně závislá na věku i pohlaví. Starší muži dávají přednost jiným oborům podnikání než mladší a stejně tak to platí pro ženy.

18.11.2017 v 22:28 | Karma článku: 5.70 | Přečteno: 386 | Diskuse

Karel Trčálek

Marxistické hlavy řádí jako divé, socialismus je zpátky v plné parádě

Ale netouží většina z nás právě po socialismu? Copak se nechceme vrátit zase tam, kde nám bylo tak dobře, kde nám bylo bez eurofašistů mnohem, ale opravdu mnohem líp?

16.11.2017 v 12:39 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 623 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Marxistické hlavy řádí

Když jsem o nich kdysi dávno slyšela poprvé, pomyslela jsem si, jaký naivka asi může na takovou pitomost z říše konspiračních teorií skočit. Teď už mám konečně odpověď. Je to Evropská komise.

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.54 | Přečteno: 15616 | Diskuse

Hana Šťastná

Aby mi kobyla nezchromla cestou do gdPR....

V souladu s fyzickou a mentální náturou, pod vlivem okolností a tužeb, klopýtám životem na koni jménem Osud. Příští jaro mi Velký Bruselský Bratr (VBB) nasadí brnění v podobě Nařízení GDPR (General Data Protection Regulation).

15.11.2017 v 13:19 | Karma článku: 26.51 | Přečteno: 1102 | Diskuse
VIP
Počet článků 349 Celková karma 47.97 Průměrná čtenost 19759

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.