Vraťme vrahovi Breivikovi jeho práva!
Možná to je nějaká kuriózní forma socialismu. Možná zhmotnění orwellovského světa. Možná to je jen vrcholná forma evropského pseudohumanismu. Každá krajní forma jakékoliv ideologie mívá sklon státi se poněkud likvidační pro lidstvo. Tak se z krajního konzervativního levičáctví mohl vyloupnout pokus o komunismus. Tak se mohl vyloupnout fašismus. A tak se z dobře míněného pokusu o maximální ochranářství slabých, všeobjímající humanismus a maximální korektnost vůči každé menšině mohl vyloupnout systém, který zatím patrně ještě nemá oficiální jméno, ale Evropa jím samu sebe zevnitř dokonale rozkládá.
Tenhle systém sice obzvláště dobře bují ve skandinávských zemích, ale poměrně úspěšně se mu podařilo zasáhnout i zbytek kontinentu.
Masový vrah Anders Breivik mající na svých rukách krev a životy 77 lidí uspěl se svou stížností na nehumánní podmínky ve věznici. Podle norského soudu v Oslu mu náleží odškodné za porušování jeho lidských práv například v podobě namátkových osobních prohlídek, izolace nebo nočního buzení. Podle soudkyně „Zákaz nelidského a ponižujícího zacházení představuje základní hodnotu v demokratické společnosti“.
A víte co? S podstatou závěru soudkyně vlastně souhlasím. Vždy jsem kupříkladu byla odpůrcem trestu smrti ne jen kvůli onomu častému argumentu, že justiční omyly existují, ale hlavně proto, že jsem přesvědčená, že přisvojujeme-li si jako společnost právo soudit jiné, pak musíme být jasně lepší, humánnější, než někdo, kdo se opovážil život vzít. (To nechť raději odsouzenec na doživotí vyfasuje při odsouzení pistoli s jednou kulkou a naloží s ní, jak sám uzná za vhodné.) Až potud v pořádku. V pořádku to přestává být, když případ vraha Breivika zasadíme do širších souvislostí. Když si uvědomíme, že vrah má mít v Norsku víc práv než děti a jejich rodiče.
Snaha o maximální korektnost vůči menšinám se zvrtla v diskriminaci naruby, kdy domnělá práva každičké menšiny zalepují pusy většině. Masoví vrazi, vozíčkáři, přistěhovalci, neplodné páry, transvestiti, autisté, nezaměstnaní, frigidní, věřící, HIV pozitivní, státní zaměstnanci, ochránci zvířat, drogově závislí, pěstouni dětí… a bla bla bla, dosaďte si, co chcete: Všechno to je nasypáno na jednu hromadu, rozdíly mezi menšinami se smývají, všichni mají své právo na ochranu a na korektnost. Pěstouni mají právo na děti k „pěstování“, nezaměstnaní na práci, HIV pozitivní na sex. Jako by snad dítě bylo právem a ne darem. Jako by práce byla právem a ne výhodou. Jako by sex byl právem a ne zábavou a potěšením.
Ne – samozřejmě že na transvestitech, neplodných párech, těch a oněch nic „závadného“ není. Závada je úplně jinde. Běda, jste-li ženatý heterosexuální muž, otec čtyř dětí, pracující, nepobírající žádné sociální dávky a nedejbože nejen živící sám sebe, ale ještě zaměstnávající pár dalších zaměstnanců: Pak máte právo leda tak korektně se zdržet veškerých vtipů o svých šťastnějších spoluobčanech, kteří nezaspali jako vy a včas se přihlásili k nějaké té – jedno jaké – menšině.
Anders Breivik má vlastně celkem štěstí, že se zavčasu zařadil do menšiny vrahů. Díky tomu má dnes právo vídat se se svou biologickou rodinou častěji než česká a ve všech ohledech v podstatě většinová občanka Eva Michaláková se svými dětmi.
Prokazatelný vrah 77 lidí, který se ke svému činu hrdě hlásí, se odškodného domohl. Děti jsou norskou sociální službou Barnevernet rodičům zabavovány při pouhém podezření. A ukradené děti nebyly české matce Evě Michalákové vráceny ani poté, když se podezření na jejich poškozování nepotvrdilo.
Breivik si soud, u kterého si stěžoval na studenu kávu a plastové příbory, nejen vymohl, ale v některých bodech u něho i zvítězil. Soud týkající se ukradených českých dětí je Norskem sabotován a neustále odkládán na základě plytkých záminek.
To vše ve jménu stejné přebujelé pseudohumanity. To vše ve jménu doktríny, podle které jednotlivec patří státu a stát je vše. To vše ve jménu systému, ve kterém se zhlédla i česká ministryně sociálních věcí a náramně ráda by jej u nás prosadila. A zatraceně hodně je u nás ve jménu (pseudo)humanity těch, kteří si ze Skandinávie sedají na zadek a nenávistně prskají na všechny, kdo se proti ní a hlavně proti zavádění jejího systému u nás odváží pozvednout hlas.
V dnešním Norsku je zhruba jedna třetina rodin s dětmi Barnevernetem tak či onak „monitorována“. Aby taky ne. Rodiče a domov mohou přeci děti ovlivnit; dokud jsou ještě tvárné, mohou jim vymluvit všechno to, co je systém učí a co z nich chce mít. Proto je potřeba přílišnému vlivu rodičů na své děti zabránit. Proto neustále snižujeme věk pro začátek povinné školní docházky. Proto posíláme rodiče do práce co možná nejdřív po narození jejich dětí a děti vytahujeme div ne z peřinek. Jen tak z nich můžeme vypěstovat to správné stádečko, jen tak v nich můžeme zavčasu podpořit, aby si vybraly, ke které menšině se ony zařadí a které výhody budou ony čerpat… Každý by přeci měl být nějak zařazený, no ne?
A víte, co je na tom nejlepší? Vrah Breivik je také dítětem sledovaným Barnevernetem, aby z něj systém mohl vypěstovat lepšího člověka, než by dokázali jeho rodiče. Jo, to se povedlo.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,11
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.