Schody do… pekla
Bezpochyby nejslavnější rocková balada historie, Stairway to Heaven od britské skupiny Led Zeppelin, prý neříká pane svému dosud domnělému autorovi Jimmy Pageovi. Žaloba míří k soudu v Los Angeles. Pokud soud rozhodne, že se skutečně jedná o plagiát, rockerům se zhroutí základní stavební kámen světa a 45 let (!) rockové historie bude muset být přepsáno. Pochopitelně v pozadí jsou jako u téměř všech lidských sporů zase jen peníze (tím druhým a mnohem méně frekventovaným důvodem bývají vnadné baby).
Jenomže tahle „novinka“ má hned několik vad na kráse. Zaprvé o novinku vůbec nejde. Jenom si jí dosud málokdo všimnul. Ve skutečnosti k obvinění z údajného plagiátorství došlo už v roce 2014. Ale z těch málo lidí, kteří si toho zavčasu všimli, si polovina myslela, že zpráva vyšumí, a tak ji nijak nešířila, a druhá polovina doufala, že vyšumí… Zadruhé každého musí trknout: Pokud je na tom šprochu pravdy byť jen trochu – tak proč až po 45 letech?! Že by proto, že epidemie podivuhodné koroze základních stavebních kamenů právě v poslední době postihla nejen hudbu, ale přímo celou společnost?
Už to tak bude. „Náhlá“ kauza údajného plagiátorství nechť se stane dokonalým symbolem celé dnešní doby. Nebývalé korozi podléhají i desetiletí nedotknutelné premisy ekonomie. Jenomže něco takového nemůže zůstat bez zásadní společenské odezvy.
Co myslím tou korozí základních stavebních kamenů? Už od roku 2013 varuji, že Itálie je horkým kandidátem na vypuknutí příští bankovní krize. A nyní Itálie oznámila, že vytvoří 5miliardový eurový fond na záchranu svých bank. Což jest vlastně přiznáním, že samotná Itálie se bankovní krize taky obává. Že dluh bank bude vytlučen novým dluhem. Takže onen základní postulát ekonomie, že každý dluh dříve či později dožene svého dlužníka a bude muset být nějakým způsobem splacen, nebo si daň vybere jinak, byl po staletích tak nějak zapomenut. Ovšem pochybuji, že to okolní státy potěší, pokud by v Itálii skutečně bankovní krize propukla a následně se jako infekce rozšířila do okolí. Soudržnost Evropy by to asi zrovna neposílilo.
Ale koroze základních hodnot jde ve jménu „pokroku a vědy“ dál. Opět tento týden se německý ministr financí Wolfgang Schäuble nechal slyšet, že záporné úrokové sazby Evropské centrální banky „způsobují mimořádné problémy” německým bankám i důchodcům s úsporami v penzijních fondech. Recht má, chlap jeden finančnický. Až na jeden detail. Záporné úrokové sazby nezpůsobují problémy jen Německu, ale obecně Evropě. Banky pokutované centrální bankou za to, že mají peníze na účtech, jsou vlastně nuceně vháněny do nesmyslných spekulací s cennými papíry, jen aby se peněz na účtech zbavily a nemusely za ně platit sankční úroky. Bankovnictví se tak stává nebezpečnější pro klienty, cenné papíry přehřáté, střadatelé nemají žádnou odměnu za svou spořivost. Není divu, že Schäuble naznačil, že nespokojenost Němců s nesmyslnými zápornými úroky vyvolává růst euroskeptických nálad.
A na Řecko už se zapomnělo? To by nemělo. Už znovu totiž stojí před bankrotem a jen vyložený trouba mohl tehdy zhruba před rokem, kdy bylo slavnostně „zachráněno“, čekat něco jiného. Jen trouba, který zapomněl, že dluh se navýšením dluhu splatit nedá. Jenomže – Evropa na to zapomněla. Co čert nechtěl, bankrot Řecka hrozí ještě před hlasováním o Brexitu. A výkvět evropské neschopnosti, totiž permanentní bankrotování Řecka navzdory nekonečnému sypání peněz do jeho černé díry, očividně nahrává táboru euroskeptiků.
Popírat staletími prověřené principy se nevyplácí. Ano, je tomu přesně jako u oné ikonické rokové balady: Rozkližování Evropy trvá už hodně dlouho, jenom bylo dosud málo těch, kdo varovným známkám věnovali pozornost. A z nich polovina si myslela, že se pěkně ve jménu „pravdy a lásky“ zase dáme dohromady, jen co odezní poslední hospodářská krize; druhá polovina v hloubi duše tušila, že to je vážnější, ale snažila se tvářit jako mrtvý brouk. Jenomže teď už je to moc okaté a náznaků, že něco se mění, si všímá kdekdo:
V nedávných německých volbách Angela Merkelové a její CDU prakticky propadla – ostatně to se čekalo. Nečekalo se ale, že její oslabení bude tak výrazné. Naopak za vítěze voleb, byť ne absolutním počtem hlasů, ale „jen“ procentuálním nárůstem, můžeme považovat pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Někdo straně AfD dává přívlastek „populistická“, někdo cítí potřebu zdůrazňovat, že je „protiimigrační“, jiní si zase vzpomínají, že strana se ještě před vypuknutím imigrační krize profilovala především jako „euroskeptická a protiintegrační“, což bychom asi mohli považovat za její hlavní ideologické kořeny.
Každopádně hned týden nato další volby, tentokrát slovenské, zásadní sociologický zlom ve společnosti potvrdily: Zaprvé imigrace veřejnost pálí i v zemích, které nečelí tak velké vlně imigrace. Vlastně tyto země možná pálí ještě víc. Proto imigrace byla silným heslem na Slovensku, proto AfD má silnější pozice v bývalých zemích Východního Německa, ačkoliv čelí menšímu přílivu přistěhovalců. Zadruhé, a to je nejpodstatnější, napříč Evropou sílí strany protiintegrační a protiimigrační.
Na Slovensku za jakous takous ideologickou obdobu AfD můžeme považovat pravicově liberální stranu Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka, v Británii je to Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage, u nás je to Strana svobodných občanů (Svobodní) europoslance Petra Macha. Další obdobné strany sílí v dalších zemích zejména západní a severní Evropy. Dávejte si jim přívlastky, jaké chcete - já je ale (na rozdíl od přehršle jiných hnutí, které spojuje pouze drsný protiimigrační slovník) za populistické nepovažuji. To jen pro některé voliče mohou být dvě jejich nosné myšlenky poněkud „šokující“. Totiž jednak to, že EU není nedotknutelnou ikonou. A jednak i jejich libertariánský filozofický základ - tedy spojení důrazu na pravicovost a svobodu, na osobní zodpovědnost a minimalizaci regulace. Tenhle směr totiž v přeregulované evropské politice dlouhá desetiletí chyběl, a tak nyní může na některé voliče působit jako pohled na zeleného mužíčka z Marsu.
Co je ale na tom všem podstatné: Tato náhlá rebelie voličů vůči vládnoucímu establishmentu napříč kontinentem coby vedlejší efekt výrazně zvyšuje odstředivé síly v EU. S takovými volebními preferencemi se již nedá sázet na prohlubující se integraci dosavadního tvrdého jádra EU. Do pokračující integrace se poženou ekonomicky slabší země typu Srbsko. Naopak v ekonomicky silnějších zemích jako Británie, Finsko, Německo, ale možná i ČR a Slovensko, roste pravděpodobnost sílení této rebelie a vyhlašování referend o setrvání v EU.
Na rozdíl od těch slabých, ekonomicky silné země totiž cítí, že by hypoteticky dokázaly prosperovat i mimo eurozónu a EU, a svůj vzor si hledají kupříkladu ve Švýcarsku. (Tím nijak nenaznačuji, že z EU opravdu vystoupí, ta pravděpodobnost je s výjimkou silné Británie stále minimální.)
Jenomže když se silní odvracejí a slabí přicházejí, už Evropa nestoupá po schodech do nebe. Už slábne. Už jen sestupuje po schodech do pekla.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,33
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.