Přemalovaný kravín, nebo přemalovaná pravda?
Když se nyní prokázalo, že Prima se manipulace nedopustila, ale jednoznačně se jí dopustil se někdo jiný, je až na pár čestných výjimek ticho po pěšině!
Takhle má vypadat objektivní informování veřejnosti?! Připomeňme, o co v kauze jde:
Nadační fond Generace 21 organizuje přesun imigrantů do Česka. Tito imigranti jsou ubytováni v Jihlavě. Před několika dny odvysílala TV Prima reportáž z místa jejich ubytování. Jeden z imigrantů se v ní vyjádřil podle překladu Primy takto: „Nejdůležitější pro mě je vhodné bydlení. A pokud budu bydlet v nějakém kravíně, který je znovu přemalován, tak takové věci nebudu v žádném případě akceptovat a vrátím se do Iráku.“ Vyjádření následně zvedlo vlnu emocí.
Prima byla okamžitě nadačním fondem obviněna, že si výrok vymyslela. Fond své tvrzení o údajné manipulaci podpořil i zdánlivě neprůstřelným argumentem. Na místě natáčení byla totiž přítomna i další, blíže neidentifikovaná osoba, který natáčení natočila na mobilní telefon. Na nahrávce jsou vidět reportér, kameraman, respondent a tlumočník z arabštiny. Tato nahrávka pak byla nadací vyvěšena na internet i s novým překladem. Nový překlad kupodivu zněl úplně jinak, než tvrdila Prima. A to takto: „Přijeli jsme sem s otevřeným srdcem, abychom v této zemi žili. Během několika dnů našeho pobytu v České republice jsme se přesvědčili, že Češi jsou velmi milí lidé, kteří nás přijali a zabezpečili nám všechny naše potřeby. Doufám jen, že dostaneme vhodné bydlení. Zbytek věcí se postupně zabezpečí, protože jsme sem nepřijeli jíst a odpočívat, ale pracovat. Moji synové jsou zruční lidé, kteří se dokáží postarat o potřeby svých rodin. Pokud by nám ale bylo nabídnuto nevhodné místo na žití, pracovat bychom nemohli.“
Vzápětí se objevily na sociálních sítích dvě značně frekventované hypotézy. Podle jedné z hypotéz, kterou mimochodem značně podporovala menší frakce českých novinářů, reportáž cíleně zmanipulovala Prima, která si měla vše dopředu naplánovat a záměrně vložit imigrantovi do úst slova, která měla rozdmýchat vášně veřejnosti, přiživit protiimigrační nálady a zvýšit sledovanost.
Podle druhé z hypotéz měl být údajně manipulátorem arabský tlumočník, který měl tato slova vložit do úst křesťanskému imigrantovi kvůli tomu, že prý coby muslim nenávidí křesťany. Nahrávka, kterou zveřejnila nadace, se tuto hypotézu naoko zdála podporovat.
Jak se však brzy mělo ukázat, ani jedna z hypotéz nebyla správná. V sobotu 13. 2. totiž Prima odvysílala znovu skoro celý hrubý záznam přímo v arabštině. Dva další překladatelé z arabštiny následně potvrdili správnost původního překladu o kravínu (či stáji, či obydlí pro zvířata). A současně vyšlo najevo, že obě nahrávky – nahrávky Primy i nahrávky nadace z mobilního telefonu – pokrývají jinou část rozhovoru. Kdo byl tedy manipulátorem? Patrně nadační fond, který svou politicky daleko lépe znějící nahrávku záměrně vydával za identickou té nahrávce, kterou měla k dispozici Prima. (Jediným alternativním vysvětlením totiž je, že nadační fond Generace 21 projevil sotva uvěřitelnou dezorientovanost v natočeném materiálu.)
Až potud je vše sice na hraně morálnosti, protože některé informační servery se neobtěžovaly informovat o nejasnostech nezaujatě pohledem obou stran, ale převzaly jen líbivější verzi nadačního fondu. Psaly tedy ne vyvážená fakta, ale to, co chtěli, aby byla pravda. (Abych předešla spekulacím – kupříkladu server Idnes přinesl pohled obou stran a zařadil se tak do oné objektivnější skupiny.) Navíc někteří novináři, kteří se nechali slyšet, že chyba je „jistě na straně Primy, jelikož přeci vědí, jak to chodí v médiích“, tím vlastně mezi řádky přiznali, že s manipulacemi mají zkušenosti. Daleko za hranou ale pro mě je, že i mnoho hodin poté, co bylo do celé kauzy vneseno nové světlo, stále visí na Internetu staré články obviňující Primu a jdoucí na ruku chybné verzi nadačního fondu! Dnes možná máme dojem, že už bylo vše uvedeno na pravou míru a není tedy třeba o věci víc informovat. Jenomže veřejná paměť je neuvěřitelně krátká. Takže až si za dva roky někdo vyhledá hesla „Prima – přemalovaný kravín“, vypadnou na něj téměř pouze články stále detailně vysvětlující, jak televize manipulovala své zprávy, a stavící jihlavské křesťanské imigranty do role dezinterpretovaných mučedníků. Jinými slovy, tato nesprávná verze se nakonec zapíše do historie jako „ta správná“.
Čím víc se však do kauzy noříme, tím víc podivných informací kolem nadačního fondu se objevuje. Tak například:
- Fond uvádí na svých stránkách, že jeho hlavním cílem je „dostat do bezpečí do České republiky 153 křesťanů, jejichž životy jsou ohroženy v Iráku a v Sýrii.“ Ve skutečnosti do Jihlavy byly převezeny vytipované rodiny sice původně z Íráku, které se ale následně přesunuly do relativního bezpečí v Libanonu.
- To, zda respondent v reportáži použil slovo kravín, chlév, či zvířecí obydlí, není zase tolik relevantní. Relevantní je kontext: Pán si stěžoval na kvalitu bydlení a tvrdil, že pokud bydlení nebude lepší, pak se mu stěhování nevyplácí. Z toho jasně vyplývá, že se jedná o ekonomického migranta, nikoliv o uprchlíka z obav o svůj život, jak je nadací vykreslován. (Abychom si rozuměli: Já nejsem a priori proti všem ekonomickým migrantům. Podle studie, kterou jsme vypracovali, někteří ekonomičtí migranti byli v historii pro cílovou zemi přínosem, jiní zase naopak čistou ztrátou – věc není černobílá. To, co kritizuji, je manipulativní posun v informování. Je-li někdo gastarbeiterem a přichází-li za prací, proč to neříct na rovinu, proč to mlžit?)
- Skupina lékařů z Jihlavska zveřejnila podivný email, který jim byl zaslán nadací. V něm nadační fond vyvíjí na lékaře nátlak, aby imigrantům provedli vstupní vyšetření. Všichni lékaři do jednoho odmítli, protože formu emailu považovali za zastrašování. Email totiž zhusta zmiňoval paragrafy o údajné povinnosti lékařů vyslyšet nadaci a hrozil, že v případě odmítnutí „fond bude informovat VZP“.
Podivností je tedy řada, a všechny směřují k arogantnímu chování nadačního fondu. Vtírá se otázka, zda motivy fondu nejsou i jiné než jen křesťanská láska k bližnímu. Nadační fond je sice z právního pohledu „nezisková organizace“, ale současně budiž řečeno, že tato nezisková organizace sdílí náklady na přesídlení křesťanských imigrantů společně s českou vládou, kterou v této věci fond oslovil.
Znovu zdůrazňuji, že na gastarbeiterství jako takovém není principiálně nic špatného. Také není nic špatného na konceptu, aby se nějaká nezisková organizace rozhodla přivést do ČR pár lidí, kteří akceptují českou kulturu a také zde následně pracují. Znechucuje mě ale lavina polopravd a manipulací, která tuto podivnou kauzu provází. Jak věřit v čisté úmysly tam, kde dotyčný má potřebu překrucovat fakta? Proč to asi dělá? Svědčí o čistotě jeho úmyslů? V tom je dle mého soudu jádro pudla.
Kdyby kauzu neprovázela pachuť manipulací, většina veřejnosti by nad vším možná mávla rukou a slova o zvířecím obydlí by asi brzy pustila z hlavy. Jenomže tlak generuje protitlak. Když bude mít veřejnost pocit (i kdyby nakrásně byl falešný), že je podváděna a někam tlačena, brzy to vybublá ve frontální odpor vůči všem příchozím – i všem slušným a ochotným pracovat. Zkrátka multikulturalisté tlačí na pilu až moc a tím si pod sebou nerozumně podřezávají větev.
P.S. V rámci objektivity budiž doplněno, že krátce po zveřejnění tohoto textu byla autorka kontaktována zástupcem zmiňovaného nadačního fondu s tím, že dle jeho vyjádření náklady s českou vládou sdíleny NEJSOU, vláda se prý podílí jen na zdravotním pojištění. Pro autorku se v tomto bodě jedná o neověřitelnou informaci, v článku výše vycházela ze zprávy ČTK ze dne 14.12.2015, v níž se uvádí: "(Sobotka) Doplnil, že náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21."
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,16
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.