Rosteme rychle a zběsile. Vládě navzdory.
Takže o co vlastně jde? Jde o to, že Český statistický úřad zveřejnil odhad HDP za druhý kvartál roku 2015. A tato data říkají, že ekonomika rostla na mezičtvrtletní bázi o 0,9 %. V meziročním porovnání pak dokonce roste o 4,4 %. To je doslova zběsilý růst, který vytřel zraky všem zúčastněným. Ekonomika roste vcelku hodně rychle dokonce i v historickém srovnání. Rychleji jsme rostli naposledy ve druhém kvartále 2008. Zatím sice nejsou známy detaily, ale lze očekávat, že rostly všechny složky HDP; největším tahounem jsou pravděpodobně export a investice.
Podezřelé na tom je, že tak velký růst nevidíme nikde kolem nás. Karta se otočila. V předešlých několika málo letech Německo a jeho sousední země ujížděly střední Evropě, anebo alespoň nesnižovaly náskok. Teď ale střední Evropa přidala. Slovenská ekonomika roste o 3,2 %, maďarská o 2,7 % - to je sice hodně, ale pořád méně než v Česku. A naopak západní Evropa poněkud zaostává za očekáváním: Jako celek eurozóna mezikvartálně zpomaluje růst z 0,4 % na 0,3 %. Stěžejní kontinentální ekonomiky, Německo, Itálie a Francie, zklamaly. Zatímco Německo stále zrychluje, jen zrychluje méně, než se čekalo, Itálie rovnou zpomaluje. A Francie nerostla pro jistotu vůbec.
Člověk se tedy logicky ptá, jak je to možné, že najednou zase doháníme západní Evropu a navíc máme nejsilnější růst široko daleko. Mohou za to politici? Kteří – že bychom je třeba volili znovu…? Jak to probůh udělali? Které reformy k tomu přispěly?
Jenomže má odpověď zní, že žádné zázračné reformy v tom nejsou. Česká ekonomika vlastně tak zběsile roste… předešlé vládě navzdory. Roste totiž hlavně kvůli tomu, že předchozí vláda vygenerovala neustálým zvyšováním DPH v době krize, kdy se to nejmíň hodilo, umělou recesi. V době, kdy ostatní země rostly, i když pomaličku, se česká ekonomika díky tomuto dvojímu zvyšování daní propadla do recese. To s sebou přineslo odložení investic. Podniky neobměňovaly podnikovou flotilu aut, domácnosti odkládaly nákup zboží dlouhodobé spotřeby a tak dál a dál. Ve společnosti se akumulovaly potlačované potřeby. A nyní přichází výbuch této dlouho a uměle odkládané spotřeby, který s sebou strhává i další složky HDP, jako jsou investice. Když k probíhajícím modernizacím připočteme doping pro export kvůli uměle oslabované koruně Českou národní bankou, máme tu růst jako hrom.
Vlastně jde jen o to, že z většího nadhledu celého desetiletí se česká ekonomika pohybuje přibližně podobně jako celá střední Evropa. Tu rychleji, tu pomaleji. Ale v průměru stejně. Když jeden rok víc zpomalíme, v dalších letech o to víc zrychlíme, ale v průměru jsme stále zhruba na tom samém. Jeden rok, jedna vláda, nebo jedna recese nemění regionální trend.
A protože středoevropské vlády (na rozdíl od většiny západoevropských) mají neodbytný pocit, že neustále musí „reformovat“, rozumějme, neustále se musí v ekonomice šťourat bez ohledu na to, jestli zrovna funguje nebo ne, produkují taky mnohem větší zpomalení a pak zase větší zrychlení svých ekonomik. Zkrátka středoevropské země podléhají mnohem větším výkyvům svého hospodářského růstu na obě strany (a nedá se to vysvětlit jen takzvanou srovnávací základnou). V obdobích krizí zažíváme krize hlubší, v období růstu rosteme zase výrazněji než „rozvinutější“ západoevropské státy.
A právě nyní, v období mnohými blahoslaveného raketového růstu naší ekonomiky, vlastně zažíváme jen jeden z těchto extrémů. Žijeme falešným úspěchem podhodnocené měny, díky níž zůstáváme levnou pracovní silou pro západ. Sklady, montovny a další primitivní výroby rostou jak houby po dešti, ale ekonomiku to kvalitativně zase o tolik dál neposouvá. A ještě jedna věc stojí za pozornost a všichni euro-nadšenci by se nad ní měli zamyslet: Když stávající výrazný český růst dáme do kontrastu se zklamávajícím růstem západní Evropy, ukáže se krutá asynchronizace hospodářského růstu. Přitom právě dokonalé sladění hospodářského cyklu je hlavní podmínkou k tomu, aby zavedení společné měny bylo pro obě strany výhodné…
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,37
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.