Budeme potrestáni za uložení peněz do banky?

23. 02. 2015 8:00:00
Deflace – to je nové zaklínadlo centrálních bankéřů. V posledním roce se k ní už vyjadřoval snad každý. Nejprve proto, že se centrální bankéři báli, že Německo upadne do recese, což deflaci přivolá. Pak zase proto, že začaly prudce klesat ceny ropy, což také mělo deflaci přivolat.

Strach měli – a vlastně stále mají – centrální bankéři hlavně z toho, že pokud ekonomika upadne do deflace, tedy to stavu poklesu cen, přestanou spotřebitelé utrácet. Začnou totiž čekat, až ceny klesnou ještě víc. Výsledkem pak bude – opět podle teorie - že se roztočí spirála, kdy nižší útraty pošlou ekonomiku do recese, recese ještě víc sníží ceny, to zase ještě víc sníží útraty a tak dál a dál, až tu nakonec budeme mít div ne kolaps ekonomiky.

Ponechám teď trochu stranou, že onen strach z deflace je podle mě poněkud přehnaný. Deflaci jsme totiž v ČR už několikrát měli a žádné drama se nekonalo. Není totiž deflace jako deflace. Současná případná deflace by byla daná tím, že klesají ceny energií. To není důsledek toho, že by lidé měli málo peněz, není to nedostatečná poptávka. Naopak lidem zůstává víc peněz, je to tedy spíš stimul k růstu do budoucna. Deflace v řádu několika desetin daná levnou ropou zkrátka není něco, čeho bych se bála. ČNB na ni nemusí nikterak reagovat.

Nicméně můj názor ještě neznamená, že i ČNB to musí vidět stejně. Strach z deflace či třeba i jen z nízké inflace byl pro centrální banku argumentem k tomu, proč v roce 2013 intervenovala proti koruně a prudce ji oslabila nad 27,00 CZK/EUR. Od té doby pak koruna kvůli intervencím v některých obdobích oslabila i výrazně nad 28,00 CZK/EUR. Jenomže koruna je už déle než rok slabá, ale centrální bankou kýžená inflace se stále nedostavila... Poslední data říkají, že spotřebitelské ceny meziročně rostou jen o 0,1 %. A centrální banka má přitom vytyčen pro inflaci cíl na 2,0 %. To A protože centrální banka zjevně s vývojem (ne)inflace není spokojena, je logické klást si otázku, co s tím asi bude dělat dál. Na co se máme připravit?

První možností je, že ČNB ještě víc oslabí korunu – třeba na úroveň 29,50 CZK/EUR. Úplně vyloučit to nelze.

Druhou možností je, že ČNB ještě víc sníží své už prakticky nulové úrokové sazby, a to až do záporných hodnot.

A pak je tu ještě třetí možnost, kterou bych zastávala já: Totiž nedělat nic. A popravdě myslím, že přesně tak to nakonec i skončí. Proč?

Protože dál oslabit korunu další intervencí už nedává nesmysl. Nemáme totiž zatím dost důkazů, že by intervence skutečně něčemu pomohla. Ale hlavně je jasné, že jednoho dne bude muset intervenční režim skončit. Dokonce i bohatí Švýcaři už se svým intervenčním režimem skoncovali. A na tenhle konec je potřeba se zavčasu připravovat. Ono to totiž není jen tak. Konec intervencí s sebou také může přinést dost velké otřesy. I Švýcaři o tom vědí své. Je proto rozumné opouštění intervenčního režimu rozfázovat tak, že nejprve bude „smět“ koruna posílit třeba ke 26,50 CZK/EUR, o pár měsíců později ke 26,00 CZK/EUR a pak se již nechá, aby si dělala, co se jí zlíbí. Jinými slovy, je už spíš načase pomýšlet na opouštění intervenčního režimu, než ho ještě víc „prohlubovat“ a korunu ještě víc oslabovat.

A právě proto leckdo uvažuje o tom, že by i u nás mohly hypoteticky přijít na řadu záporné úrokové sazby. Švýcarsko nebo Dánsko nám prý mohou být příkladem. Jenomže i v tomto případě si myslím, že to je nesmysl. Tak zaprvé záporné úrokové sazby jsou z většího nadhledu neozkoušené. Asi každý chápe, že je, jemně řečeno, nepřirozené platit a být trestán za to, že jsme ochotni někomu půjčit peníze. To zkrátka musí po čase někde v ekonomice vybublat něčím nezdravým a nepřirozeným.

Zadruhé příklad zemí, které v poslední době se zápornými úroky experimentují, ukazuje, že tyto záporné úrokové sazby zrovna moc nevedou ke zvýšení úvěrové aktivity bank, jak by podle teorie měly. Podnikům banky moc nepůjčují. Komerční banky totiž nemají dost smysluplných projektů, které by mohly financovat.

Zatřetí statistiky ukazují, že tyto levné peníze, které se dostávají do oběhu díky záporným úrokům, jen nafukují cenovou bublinu u akcií. Když banky nemají komu peníze půjčovat, a nechtějí si ukládat u centrální banky za záporný úrok, využívají místo toho levného financování coby spekulanti k nákupu akcií. Ostatně podívejme se, na jakých cenách jsou dnes v Evropě akcie! To neodráží zdravé prostředí ekonomiky, to jen odráží, že je v ekonomice moc peněz a málo investičních příležitostí. A tato bublina na trhu akcií by ekonomice nic dobrého nepřinesla. To už je vážně lepší mírná deflace.

A začtvrté je tu ještě jeden problém, totiž legislativní. Na úrokové sazby ČNB jsou u nás navázány sankce třeba při nesplácení půjčky. Pokud by ČNB snížila úrokové sazby do záporných hodnot, přestaly by sankce účinkovat a naopak by se změnily pro hříšníka v benefit! Takže třeba o co déle by byl podnikatel s fakturou po splatnosti, o to by platil méně! Snížit úrokové sazby do záporných hodnot lze jedním hlasování, ale předělat legislativu a všechny smlouvy, to už tak snadné není. Zásadně proto před zápornými úrokovými sazbami varuji.

Pominu-li poněkud kontroverznější intervence ČNB proti koruně, chovala se vlastně v minulosti ČNB většinou vcelku předvídatelně. Na rozdíl od mnohých jiných centrálních bank neměla sklon experimentovat s nějakými nevyzkoušenými postupy v tak seriózní záležitosti, jakou je měnová politika. Držela vždy inflaci u nízkých hodnot a dařilo se jí bankovní sektor dobře regulovat, díky čemuž je dnes domácí bankovnictví zdravější než ve většině zemí Evropy. Především ve srovnání s mnohými jinými centrálními bankami tak můžeme být za ČNB rádi. A tak předpokládám, že ani teď tomu nebude jinak, ČNB se do velkých riskantních pokusů nepustí a záporné úrokové sazby nám nehrozí.

Autor: Markéta Šichtařová | pondělí 23.2.2015 8:00 | karma článku: 40.71 | přečteno: 7315x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Poláci bojují za vlastní děti. My za Venezuelu.

Vždycky, když vyhrajeme v hokeji, celý národ jásá a křičí: „Kdo neskáče, není Čech!“ Vypadá to, že Češi mají svůj národ rádi a jsou na něj hrdí.

15.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.90 | Přečteno: 19447 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Přichází kulturní komise, třeste se!

Zdá se, že Praha je plná peněz. Zdá se, že kdo v tom umí chodit, může na tom pěkně vydělat. Zdá se, že hezkým příkladem může být Praha 5.

8.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.51 | Přečteno: 17925 | Diskuse

Markéta Šichtařová

O našem důchodu rozhodují genderové neziskovky

Tak to tady „dlouho“ nebylo. Už jsem se vcelku ztratila v tom, kolikátá reforma reformy reformy reformy to má být tentokrát.

1.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.73 | Přečteno: 22329 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Církevní restituce: dvojitá krádež

Tak se nám zase jako bumerang vrátil letitý spor o církevní restituce. Zatímco se všemi krom německých kolaborantů se stát restitucemi v rámci narovnání křivd komunismu vyrovnal, s církví se to nějak nedaří.

25.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 48.20 | Přečteno: 17083 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jan Mach

Chystáte se předčasně splatit hypotéku?

Zvažujete-li předčasné splacení hypotéky, informujte se o konkrétních podmínkách a způsobu výpočtu účelně vynaložených nákladů ideálně již v době sjednávání hypotečního úvěru, vyplatí se vám to, není totiž banka jako banka, zatím.

19.2.2019 v 17:21 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 255 | Diskuse

Tomáš Kubín

Zaplať jablkem!

Apple Pay je konečně v ČR a až nás přejde prvotní nadšení, můžeme začít přemýšlet o tom, zda to vůbec potřebujeme, jestli není něco lepšího a kolik ta legrace, byť zakalkulovaná do ceny produktu, vlastně stojí.

19.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 251 |

Zbyšek Hlinka

Třetí a čtvrtá vlna EET aneb Košíčkovy omyly

Pan Košíček neotevřel pod svým blogem diskuzi, tedy mi nezbývá, než jeho pochybné výpočty uvést na pravou míru. Vezměme si živnostníka - řemeslníka, o kterém autor píše...

18.2.2019 v 20:13 | Karma článku: 30.64 | Přečteno: 999 | Diskuse

Tomáš Flaška

Za koho kope paní ministryně Nováková?

Češi si prý za drahá mobilní data mohou sami. A to z důvodu, že než by je draze platili, tak radši používají veřejné WiFi. A paní ministryně to myslí zjevně vážně.

18.2.2019 v 18:39 | Karma článku: 43.01 | Přečteno: 3544 | Diskuse

Josef Košíček

Třetí a čtvrtá vlna EET

Kolik desítek miliard navíc do státního rozpočtu přinesou další vlny EET? Budeme už konečně za vodou?

18.2.2019 v 15:50 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 601 |
VIP
Počet článků 415 Celková karma 48.50 Průměrná čtenost 20697

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz