…a vážně jste si jistí, že o peníze nepřijdete?
Něco podobného, jako jsou zátěžové testy bank, se totiž provádí i v případě pojišťoven. A evropský regulační úřad pojišťoven (EIOPA) zveřejnil děsivé zjištění, že 24 % testovaných pojišťoven testem neprošlo! A pozor – mluvíme zde jen o čtvrtině testovaných pojišťoven. Ve skutečnosti bylo zkoumáno jen 55 % pojistného trhu. Takže realita může být ještě mnohem horší. Konkrétní jména však zveřejněna nebyla.
Co to znamená, že pojišťovny testem neprošly? Jde o to, že pokud by došlo k nové finanční či hospodářské krizi, tyto pojišťovny by mohly být na štíru s vyplácením pojistného plnění. Důvod je prostý: Jsou jím nepřirozeně nízké úrokové sazby pohybující se kolem nuly. Pojišťovny tudíž nemohou nashromážděné vybrané pojistné dostatečně dobře investovat a zhodnocovat. Pak nemusí mít dost peněz na výplatu pojistného plnění. (Jistě, můžeme argumentovat, že pojišťovna je také pojištěna u „pojišťovny pojišťoven“, tedy u zajišťovny, ale ani tak systém jaksi není stavěný na čtvrtinu problémových subjektů.)
Máme tu tedy velmi hmatatelný důkaz, proč je politika levných peněz ECB tak špatná. Na jednu stranu udržuje ekonomiky v chodu. Umožňuje předluženým státům, aby si dál půjčovaly, protože se tyto státy uměle mohou zadlužit ne za vysoký úrok odpovídající jejich riskantnímu zadlužení, ale za uměle stlačený nízký úrok. Na stranu druhou tyto nepřirozené úroky ničí zdraví pojišťoven i bank. Ekonomika tedy číselně, na papíře, stále roste. Ale v realitě je tento růst doprovázen zhoršující se kvalitou a zdravím podnikatelského prostředí. Pravý růst to tedy není.
Snad největší kuriozitou na celé situaci je ovšem fakt, že bílým límečkům pohybujícím se na finančním trhu je výsledek testů upřímně jedno. Mimochodem proto, že neslibuje problémy okamžité, ale až za pár let. A to už valná část z dnešních cityboyů může být v předčasném důchodu. Tudíž finanční trhy naprosto nijak nereagují. Ale měly by. Zpráva totiž krom jiného říká, že akcie finančních titulů jsou přehřáté. (Samotné finanční instituce totiž mají problémy, ale ceny jejich akcií jsou vysoko.)
Sám EIOPA zdůrazňuje, že by problémy mohly vybublat v horizontu osmi nebo deseti let, že okamžitý problém patrně nehrozí. S tím i já souhlasím, a nejen v případě pojišťoven. Jakkoliv velmi často upozorňuji na skryté problémy evropského finančnictví, které by hypoteticky mohly ve zcela krajní situaci vyvrcholit až dominovým pádem celého systému, nikdy jsem neřekla, že je to otázka tohoto či dalšího roku.
A jaký je tedy nejhorší možný hypotetický scénář? Zatím ještě ECB uměle udržuje ekonomiku v chodu prostřednictvím nepřirozeně nízkých úrokových sazeb. Ale tuto politiku nelze provádět donekonečna. Lze ji uplatňovat jen tak dlouho, dokud evropská ekonomika příliš neroste, a tedy dokud ekonomika nemá sklony k inflaci. Pokud ekonomika jednoho dne náhle zrychlí, bude nezbytné úrokové sazby rychle zvýšit a stáhnout levné peníze z oběhu, aby nevyvolaly vysokou inflaci. Stažení peněz pak může vést v rychlém sledu k velkým turbulencím na finančním trhu typu drastický propad cen akcií. Tyto turbulence se mohou překlopit do finanční krize a finanční krize do hospodářské krize (která krátký hospodářský růst prudce ukončí). Hospodářská krize může vést k většímu množství pojistných událostí (třeba u pojištění ve spojitosti s hypotékami) a větším nárokům na pojišťovny. A v tu chvíli pojišťovny nemusí svou situaci ustát.
Pochopitelně tento scénář nastat ani zdaleka nemusí. ECB se může umoudřit a může začít zvyšovat své úrokové sazby dostatečně zavčasu. Pojišťovny z toho vybruslí „jen“ se zdražením svých produktů (ó jak bude zdražování služeb pojišťoven populární!). Místo „tvrdého přistání“ nastane jen „přistání měkké“. Autority ještě mohou situaci ukočírovat. Bylo by to fajn. Ale jak tak ECB pozoruju….
Zaplaťpámbu, že u nás jsou na tom banky i pojišťovny o řád lépe než v eurozóně.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,20
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.