Ceny realit zase rostou. Důvod ke strachu z nové krize?
Faktem ovšem je, že zatímco v minulosti bývala hláška o růstu cen nemovitostí marketingovým tahem, dnes už nemovitosti v průměru opravdu rostou. I když nijak dramaticky. Podle tzv. HB indexu jsou ceny bytů stále 6 % pod úrovní začátku roku 2010 a u rodinných domů je růst ceny jen symbolický. Naproti tomu růst cen pozemků skoro o 17 % je vzhledem k jejich bezpečnosti velmi zajímavý.
Otázkou teď ovšem je, jestli je ekonomika na růst cen nemovitostí už zralá. Připomeňme, že poslední velká krize, která se s většími či menšími pauzami táhne už od sklonku roku 2008, měla své kořeny právě v přehřátých cenách nemovitostí (zejména, ale nejen, v USA). No a nyní se v řadě zemí bezpochyby nafukuje nová cenová bublina. Ze zemí nám blízkých mám obavy zejména o Belgii a Rakousko. Tam index cen nemovitostí roste nepřetržitě. Rostl dokonce i v době krize. Takže proti roku 2005 jsou tyto země s cenami o 30 % výš. To je jednoznačně nezdravé a varující.
Kupodivu už i Mezinárodní měnový fond, který se dost často probudí až po mejdanu, když už vládne kocovina, tentokrát bije na poplach. Ceny domů v poměru k příjmům a nájmům jsou totiž v mnoha zemích výrazně nad dlouhodobým průměrem. A nejde jen o Evropu. Meziroční růst cen realit nad 10 % můžeme pozorovat zejména v Asii. Asie si tak zadělává na podobnou krizi, jaká nastala v roce 2008 v USA, ale nikdo na ni není připravený.
Čím to, že ceny realit se tak zbláznily? Za všechno podle mě opět mohou centrální banky. Ty (celosvětově) srazily své úrokové sazby na nepřirozeně nízké hodnoty. (Stejně jako nějaký čas před krizí v USA.) ČR v tomto ohledu není výjimkou. Průměrná úroková sazba u hypoték u nás v květnu podle Hypoindexu spadla na 2,81 %, což je nový rekord. Zájem o hypotéky proto logicky roste. Většinou se však nejedná o hypotéku na pořízení nového bydlení, ale o refinancování. Banky se jen přetahují o klienty, což jako vedlejší efekt vede k tomu, že ziskovost bank klesá - to je odvrácená a opět varovná strana mince. V případě mohutné hypotéční aktivity za zdravého hospodářského vývoje by totiž bylo přirozené, aby ziskovost naopak rostla.
Růst cen nemovitostí podle mého soudu ještě nabere na obrátkách v roce 2015. Ekonomika by měla růst rychleji, inflace zůstane nízká, ale mzdy vzrostou. Navíc řada lidí, kteří si vzali hypotéku mezi prvními, má už splaceno, nyní si užívá života bez splátek a pomalu může začít pokukovat po něčem novém. Jedni budou pokukovat po lepší lokalitě, jiní po větším či luxusnějším bydlení, další po bydlení pro seniory… máme se znovu bát přehřátí?
Jakous takous nadějí nám může být, že zatím se situace ještě zvlášť nehrotí. Jinými slovy, jsme zatím ještě jinde, než jsme byli v roce 2008. Prozatím ještě nelze čekat dramatické zdražení bydlení. Nezaměstnanost prozatím bude stále vysoká a příjmy také ještě moc neporostou. Dokonce i demografická situace říká, že to, co jsme viděli před deseti lety, se nezopakuje. Úvěrové portfolio většiny bank je lepší – tedy aspoň míněno v ČR. Krom toho ČNB nyní alespoň rok své signální úrokové sazby nezvýší. Nejdříve totiž ČNB uvolní kurz koruny a teprve až potom sáhne na úroky. Takže levné úvěrování v ČR vydrží ještě dlouho. (Dokonce tak dlouho, že z pohledu jednoho roku asi ani nemá smysl uvažovat o fixaci.) Co bude potom, a hlavně co bude za našimi hranicemi, to už je věc úplně jiná. Historie mívá překvapivě malou fantazii a neustále se opakuje…
Dokud ale problém nenastal, našinec si růst cen v kombinaci s nízkými úroky ještě může nějaký čásek užívat. Zajímavé nejsou jen byty, ale i pozemky. A tím nemyslím jen pozemky stavební. Z hodně dlouhodobého pohledu je celkem bezpečnou a přitom výnosnou investicí zemědělská půda. Například OSN i OECD globálně doporučují investice do zemědělské produkce. Během posledních deseti let totiž dokázal rozvojový svět spotřebovat o 10 % více potravin, aniž by jich ovšem více vyprodukoval. Lze proto v dlouhodobém horizontu čekat růst cen potravin. A to se zase nemůže projevit jinak než globálním růstem ceny zemědělské půdy… Tady tak snadno na rozdíl od cen bydlení nová bublina nevznikne.
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 42,95
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.