Jedním hlavních hitů totiž má být zavedení centrálního registru (bankovních) účtů kvůli potírání daňové kriminality. A měl by být veden Českou národní bankou. Na první pohled úderný nápad. Určitě by se skvěle vyjímal třeba na předvolebních billboardech. Není to ale náhodou něco, co tu už máme? Nevymysleli jsme s velkou slávou něco, co už dávno funguje? Už dnes si banky samozřejmě informace vyměňují. Potřebná data jsou k dispozici policii, finančním úřadům, celníkům, exekutorům, České národní bance i samotnému Ministerstvu financí. Kdokoliv z těchto orgánů má nějaké podezření či potřebu, stačí, aby se banky zeptal. A banka musí odpovědět. A někdy dokonce i banka musí sama, aniž by byla tázána, hlásit „podezřelé“ operace. Takže centrální registr by jenom podruhé sledoval něco, so se už dávno sleduje. Jenom by to stálo víc peněz (já myslela, že jsme chtěli ušetřit...?), to něco by bylo soustředěno na jednom místě, mělo by k tomu něčemu přístup víc lidí, takže by to něco bylo mnohem zneužitelnější a snadněji ukradnutelné.
Jenomže Ministerstvo financí se rozohňuje dál. Když už budeme mít jeden centrální registr, pardon, vlastně už druhý duplicitní, jak jsme si právě vysvětlili, ještě k němu vytvoříme nový úderný útvar na potírání finanční kriminality, hlavně prý podvodů s DPH. Něco jako slovenská „Kobra“. V útvaru by mělo působit až třicet lidí a budou na něm spolupracovat ministerstvo financí i vnitra. Paráda! Takže navrch k tomu, že máme policii, celníky i Finančně analytický útvar Ministerstva vnitra a že banky musí hlásit všechny podezřelé obchody, si ještě vyrobíme další útvar. Asi že víc hlav víc ví.
I když není to spíš tak, že víc hlav se víc hádá, zvlášť když každá ta hlava je placená někým jiným? Že si navzájem lezou do zelí? Že víc řeší kompetenční spory, než honí lumpy? A jak známo, když se dva hádají, třetí se směje... Je mi líto, ale i česká „Kobra“ je zase a jenom duplicitou. Něčím, co už máme, ale co nefunguje. A co by teď prý mělo fungovat, když se do toho nacpe víc peněz a víc lidí (já myslela, že jsme chtěli ušetřit, a proto to všechno děláme...?).
Vtip je totiž v tom, že kontrola kontroly je úplně zbytečná. Daňové úniky u nás bují ne proto, že by je nikdo nekontroloval. Ale proto, že příležitost dělá zloděje. A u nás je těch příležitostí jak komárů v létě u rybníka. Různé daňové sazby u DPH, vysoké daňové sazby, složitá administrativa s daňovými přiznáními. Ruku na srdce: Kdo z nás si dneska umí vyplnit sám daňové přiznání? Kolik z nás se dopustilo naprosto nevědomého a nezamýšleného „daňového úniku“ prostě jen proto, že se v tom děsuplném formuláři nevyznalo a navštívit daňového poradce bylo „pod jeho úroveň“? Ironií je, že možná bude ještě hůř. Navzdory všem heslům o boji proti daňovým únikům totiž ministr financí plánuje pravý opak. Místo aby příležitosti k daňovým únikům zmenšoval, ještě je množí. Chystá se totiž navrhnout třetí sazbu DPH...
