Sobota 4. února 2023, svátek má Jarmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. února 2023 Jarmila

Hospodářské sankce proti Rusku jsou k ničemu

21. 03. 2014 7:43:31
Když jsem chodila do základní školy, upřímně jsem nesnášela jednu ze svých učitelek. Nešlo o to, že byla přísná. Šlo o to, že si na můj vkus příliš zjednodušovala život. Když se banda tří kluků poprala, odmítla z pohodlnosti řešit, kdo je provinilcem, a nechala po škole celou třídu. Ne že by jedna „poškola“ byla až takovým příkořím. Ale šlo o princip. Nenáviděla jsem tu učitelku jednoduše proto, že mi nedávala na výběr: Neexistovala možnost, jak se „poškole“ vyhnout. Pokusit se roztrhnout kluky od sebe, když se perou? Sotva. Pak jsem byla jedním z těch, kdo se pral. Tvářit se, že roztržku nevidím? Zbytečně. Princip kolektivní viny byl nesmlouvavý. Tehdy jsem se principem kolektivní viny naučila hluboce opovrhovat. A co víc. Došlo mi, jak z neviňátek dokáže nadělat prevíty. Ač v jiných hodinách výstavní šprtka, v hodinách občanské nauky jsem se zázračně stávala zákeřným hajzlíkem, který kupříkladu tajně házel do pootevřené kabelky nesnášené učitelky kousky vodou nasáklé křídy. Abych se s odpochodováním učitelky ze třídy znovu oděla do roucha beránčího. Odpor, který ve mně vypěstovala, nešel potlačit.

Odpor a nenávist vzklíčí vždy, když je princip kolektivní viny aplikován na toho, kdo se cítí nevinným. Záměrně říkám na toho, kdo se cítí nevinným. Protože cítit se nevinným a býti nevinným v očích ostatních může být rozdíl.

Co s tím mají společné Rusko, Ukrajina a Krym? Všechno. Ale aby to ale začalo dávat smysl, nejprve si musíme odpovědět na otázku, kde se vlastně stala chyba.

Nejprve Krym: Většina obyvatelstva je jasně proruská. Má člověk právo vyslovit své preference a říci, ke kterému státu by chtěl patřit? Jistě má. Má člověk právo porušit zákon a vyhlásit nelegální a protiústavní referendum o rozdělení země? Zjevně nemá. Má člověk právo narušit hranice země, které jsou garantovány řadou mezinárodních a dobrovolně přijatých smluv? Zjevně nemá. Obyvatelé Krymu tedy po právu dali průchod svým emocím, když volali po připojení k Rusku, ale dál už byly všechny další kroky špatně. Jenomže kdo tyto „další kroky“ uskutečnil? Obyvatelé Krymu, nebo jejich političtí leadeři? B je správně. To politická reprezentace Krymu vyhlásila referendum a nezávislost. Další věc je, že právním povědomím povětšinou nepoznamenané obyvatelstvo Krymu bylo a je vystaveno masívní ruské propagandě, takže v jejím důsledku nabylo hlubokého přesvědčení, že odtržení Krymu od Ukrajiny je zcela legální a v pořádku. Kdo ovšem organizuje tuto propagandu? Odpověď zní, že ruská politická reprezentace.

A teď Ukrajina. Mají davy v Kyjevě právo demonstrovat proti prezidentovi? Jistě ano. Mají právo svrhnout vůdce, pokud se zdá, že vůdce se stal diktátorem? Jistě ano. Mají Ukrajinci právo trvat na dodržování své ústavy a mezinárodních smluv zaručujících jim celistvost země? Beze sporu ano. Je ale rozumné trvat za každou cenu na udržení části území, které stejně tak za každou cenu chce pryč? Ne, myslím, že to rozumné není. Neosvědčilo se to snad nikde na světě. V Jugoslávii. A vlastně ani v bývalém Československu. Rozumnější, míněno užitečnější pro všechny strany, a to ekonomicky i lidsky, by bylo říct: Když si chce Krym jít, nechť si jde. Kdo se ale především snažil Krymu zabránit v odtržení? A kdo nejvíc volal po sankcích? Ukrajinská politická reprezentace, které by se odtržením části Ukrajiny značně zmenšila moc a důležitost.

Jistě, mohli bychom namítnout: „Ale to přeci nejde. Co když za rok Karlovy Vary uspořádají referendum, že chtějí připojit k Rusku?“ A zdá se nám nemožné a nepochopitelné, že bychom je nechali jít. Tak zaprvé pochybuji, že by Karlovy Vary někdy mohly zatoužit připojit se k Rusku; česká životní úroveň je totiž vyšší než ruská, takže by si moc nepomohly. (Asi takhle: Sotva se černé části Londýna budou chtít někdy odtrhnout a připojit třeba ke Ghaně, zatímco naopak to dává větší smysl.) Zadruhé Rusové se do Varů stěhují dobrovolně; Krym se stal součástí Ukrajiny tak nějak „omylem“. A zatřetí: Kdyby taková nepravděpodobná varianta nastala - proč Vary vlastně nenechat jít? Není to jen naše mentální nepružnost, co nám našeptává, že „to přeci nejde“? A jaké by byly skutečně věcné argumenty? Proč Vary držet násilím, kdyby nechtěly?

A nakonec Rusko. Pravděpodobně silně nadpoloviční část Rusů je (krom jiného i na základě propagandy) skálopevně přesvědčena, že Rusko „musí“ bránit jejich nebohé krajany na Krymu, kterým se děje bůhvíjaké příkoří. A že Krym by vlastně historicky měl patřit Rusku. Mají na takový, ať už jakkoliv naivní, názor právo? Jistě ano, myslet si člověk může cokoliv. Má ale ruské vojsko právo chovat se na území cizího státu jako okupant? Ne, ne a jednoznačně ne! Jenomže kdo velí ruské armádě? A kdo šíří proruskou propagandu? Průměrná Nataša s průměrným Ivanem asi ne. Takže zase vina padá na hlavu ruské politické reprezentace.

Když si to shrneme: Obyvatelstvo všech tří území je dneska v průměru přesvědčeno o své pravdě. Cítí se nevinně. Chybu na chybu (až na zločin) kupí politici, kteří ovšem moc dobře vědí, co dělají. A co porušují.

A teď si představme, že Evropa a USA na Rusko a na Krym uvalí plošné ekonomické sankce. Co se stane? Zhroutí se zahraniční obchod v EU, na Krymu, v Rusku, a v konečném důsledku i v tak už dost zdecimované Ukrajině. Hospodářský růst se propadne. Dost možná bychom tím byli schopni – podle síly plošných sankcí – vyvolat i novou recesi. A obyvatelstvo? Na všech stranách bude mít dojem, že na něj byl aplikován princip kolektivní viny, ačkoliv se každý jeden jedinec cítí nevinný. Odpovědí bude vzdor. Rostoucí nenávist obyvatelstva vůči protistranám, a to jak ze strany západu vůči Rusku, tak i naopak. Jenom se prohloubí už tak velký mentální příkop mezi oběma oblastmi. Běžní Rusové, kteří se budou cítit poškozeni a poníženi pro ně nepochopitelnými sankcemi, se ještě víc přimknou ke svému dnešnímu politickému vedení. A to bude naprosto vysmáté. Sankce se ho v podstatě – na rozdíl od obyvatel – nijak nedotknou.

K plošným ekonomickým sankcím tak jako tak nejspíš nedojde. Různé země mají své různé pseudodůvody, proč je neuvalit: Británie a Francie mají svůj zbrojní obchod. Německo a ČR mají svou ropu a plyn z Ruska. A tak dál. To všechno jsou ale jen výmluvy. Tohle by neměl být argument. O ekonomických sankcích, které by potenciálně mohly zchladit životní úroveň všech zúčastněných stran, by se mělo rozhodovat na základě hlubších důvodů. A vtip je v tom, že sankce by nejspíš všechny jen poškodily, ale nikomu neprospěly, nic by nedocílily. S jistou dávkou opatrnosti odhaduji, že plošné sankce jsou jenom kontraproduktivní.

Logický argument však zní, že zvůli mocností nelze jen tak přihlížet. S jídlem totiž roste jejich chuť. Víme, kam takové přihlížení vedlo před druhou světovou válkou. Ano, ale nestrefujme se do obyvatelstva. Viníkem je politické vedení, které – na rozdíl od obyvatelstva – si musí zatraceně dobře uvědomovat, čím se provinilo. Kdo drží při moci ruskou politickou reprezentaci? Oligarchové. Uvalme jako Evropa drsné sankce včetně zmrazení majetku na ty, kteří jsou s politickým vedením více či méně spojeni. Následně se nejspíš sami ochotně obrátí proti stávajícímu ruskému vedení. To už není princip kolektivní viny. To už míří na terč. Jenom je na to Evropa moc pohodlná.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 21.3.2014 7:43 | karma článku: 38.28 | přečteno: 5223x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

A není ten prezident nakonec celkem jedno?

Tak co, už jste se otřepali z prezidentských voleb? Sotva hledat někoho, kdo vysloveně slavil. Drtivá většina lidí se dělila na ty víc naštvané a na ty míň naštvané. Ať ti i ti, většina volby intenzívně prožívala.

1.2.2023 v 16:44 | Karma článku: 43.80 | Přečteno: 4949 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Penze budou ve ztrátě

Prosím pozor, dámy a pánové, na vědomost se dává, že kdo kdy uvěřil čistým úmyslům vlády, kdo kdy uvěřil, že jest možno věřiti státu, že stát pojímá ušlechtilé záměry, když plánuje penzijní spoření -

25.1.2023 v 8:04 | Karma článku: 46.25 | Přečteno: 10831 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návrat před rok 1989

Zajímavou zprávou tohoto týdne je, že na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne, neboli projde si recesí. Vyplynulo to z pravidelného průzkumu PwC.

18.1.2023 v 8:00 | Karma článku: 45.76 | Přečteno: 11665 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Buď rozluka s EU, nebo inflace

Tento týden opět přinesl ostře sledovaná čísla o spotřebitelské inflaci. Tedy o fenoménu, který se v posledním roce doslova utrhl ze řetězu.

14.1.2023 v 15:04 | Karma článku: 46.04 | Přečteno: 7037 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Dvořák

Dezoláti, naši lidi ….. ale co s nimi?

Jedni nazývají voliče poraženého prezidentského kandidáta neschopnými dezoláty, jiní mluví o 2,4 mil. zoufalých lidí, kteří volají o pomoc. Tak či tak, jsou tady ale s námi a je třeba spolu dále normálně žít.

3.2.2023 v 8:22 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 650 | Diskuse

Jiří Žamboch

Umělá inteligence vysvětlila, proč v ČR vstupem do EU skončil vysoký ekonomický růst!

Chatovací robot ChatGPT využívá umělou inteligenci Výsledky, které dává, jsou opravdu zajímavé. Pro EU a její ekonomický vývoj právem nelichotivé. A jsou navíc velmi pečlivě zdůvodněné

2.2.2023 v 20:05 | Karma článku: 18.31 | Přečteno: 478 | Diskuse

Markéta Šichtařová

A není ten prezident nakonec celkem jedno?

Tak co, už jste se otřepali z prezidentských voleb? Sotva hledat někoho, kdo vysloveně slavil. Drtivá většina lidí se dělila na ty víc naštvané a na ty míň naštvané. Ať ti i ti, většina volby intenzívně prožívala.

1.2.2023 v 16:44 | Karma článku: 43.80 | Přečteno: 4949 | Diskuse

Michal Ptáček

Jak jsem ušetřil za elektřinu

Cena za elektřinu vyletěla vzhůru a v důchodcovské domácnosti vyvstala potřeba nějakou tu korunu ušetřit. Podívejme se tedy, jak jsem ušetřil (nebo do budoucna ušetřím), když jsem všechno utratil.

31.1.2023 v 16:20 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 577 | Diskuse

Josef Jaroš

Stále víc živnostníků to „balí“. Co potřebují k přežití ti zbývající?

Tržby v maloobchodu klesaly do loňského listopadu už sedm měsíců v řadě. V porovnání s říjnem 2022 sice pokles zpomalil z 10 % na 8,7 %, ale pokles tržeb – především za nepotravinářské zboží – pokračoval.

30.1.2023 v 11:00 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 606 |
VIP
Počet článků 621 Celková karma 45.60 Průměrná čtenost 21170

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Zemřela herečka Annie Werschingová, královna Borgů i Tess z The Last of Us

V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela americká herečka Annie Werschingová. Televizní diváci ji znali jako agentku...

Janečková se po rakovině vrací do práce. Ukázala i fotky po mastektomii

Zpěvačka Patricia Janečková (24) si na sociálních sítích připomenula ne úplně příjemné výročí. Před rokem jí...