Bude líp?
Ale je tu jedno velké ALE. Až dosud jsme se bavili jen o roce 2014, který by měl domácnostem i firmám přinést zlepšení snad po všech stránkách ve srovnání s rokem 2013. Jenomže co když se zahledíme do ještě vzdálenějšího horizontu?
Udělejme si na chvíli malou odbočku do období skoro před sto lety, do první světové války. Tehdy už ekonomika fungovala na stejných principech jako dnes. Byly tu akciové indexy, byly tu centrální banky, byla tu i měnová politika centrálních bank. A tehdy, během první světové války, už také lidé věděli, co to znamená opustit takzvaný zlatý standard. Zjednodušeně řečeno, co to znamená nemít peníze kryté zlatem, ale „jen“ důvěrou.
Během války německá centrální banka začala tisknout ničím nekryté peníze. Míněno žádným zlatem. Do konce války se takzvaná peněžní zásoba zhruba čtyřikrát zvětšila. Řada lidí měla strach z inflace, ale inflace „překvapivě“ nepřicházela. Naopak se – navzdory válce – velmi dařilo finančnímu trhu. Akciové indexy dosahovaly rekordních hodnot! Jak je to možné?
Vysvětlení je překvapivě prosté. Mezi lidmi panovala skepse. Lidé tedy neutráceli. A pokud lidé neutráceli, nemohly růst ceny zboží. Nemohlo tedy dojít k inflaci. Ale natištěné peníze se někam musely „ztrácet“. Ztrácely se právě do cen akcií. Růst akciových indexů nebyl známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Byl jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investovali do akcií a vyháněli tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existovala. Inflace existovala v cenách akcií.
A pak válka skončila. Nastalo několikaleté poměrně úspěšné období poválečné obnovy. A jak se mezi spotřebitele navracel optimismus a lidé začínali opět utrácet, začala náhle – s několikaletým zpožděním – růst inflace. V roce 1923 byla hyperinflace v Německu na vrcholu. Se vším, co k ní patřilo: S totálním rozvratem hospodářství, sociálnímu bouřemi a nástupem Hitlera.
Není ta paralela do očí bijící? Evropská centrální banka (ECB) v podstatě také v poslední době „tiskne“ nové peníze. Brání se sice nařčení, že jde o tisk nekrytých peněz, peníze jsou prý kryty státními dluhopisy jednotlivých evropských zemí. Ale není to pravda. Respektive tyto peníze jsou „kryté“ státními dluhopisy, které v podstatě nemají žádnou hodnotu. Kdyby je nevykupovala ECB, tím po nich uměle nevytvářela poptávku, a tedy netlačila uměle vzhůru jejich ceny, byly by téměř bezcenné. Takže vytištěné peníze v eurozóně jsou téměř nekryté.
V roce 2006 takzvaná peněžní zásoba eurozóny dosahovala přibližně 6 000 000 mil. eur. V roce 2012 to bylo zhruba 9 500 000 mil. eur. Za rok 2013 data ještě nemáme, ale je jisté, že dál rostla. Není to tedy tak děsivý nárůst jako ve válečném Německu a je rozložen do delší doby. Ale tak jako tak růst objemu peněz v oběhu rozhodně neodpovídá mizerné hospodářské situaci eurozóny v krizi.
Někteří ekonomové už dlouho varují, že takový tisk peněz nutně musí vést k inflaci. A jiní ekonomové se jim smějí, kde prý ta inflace je? Vždyť momentálně se dokonce Česká národní banka obává deflace! No pardon, tak to je vážně argument jako noha. Zaprvé Česká národní banka s tím má společného asi jako medvěd s iPhonem. Bavíme se o tisku peněz v eurozóně. Zadruhé nikdy nikdo netvrdil, že spotřebitelská inflace může přijít, dokud neskončí krize. Naopak. Lidé jsou teď příliš skeptičtí, jak by se ostatně v době recese dalo čekat. Tudíž neutrácí. Tudíž ceny nemohou růst. Tak jako během první světové války.
Ale současné natištěné peníze se někam musí „ztrácet“. Ztrácí se právě do cen akcií. Růst akciových indexů není známkou toho, že by se jednotlivým akciovým společnostem tak skvěle dařilo. Je jen známkou toho, že banky a další velcí investoři levné natištěné peníze investují do akcií a vyhánějí tak jejich ceny vzhůru. Neboli inflace vlastně existuje - v cenách akcií.
V roce 2014 snad už bude líp. A to bude znamenat, že důvěra obyvatel se obnoví. Budou ochotni začít zase utrácet. Hádejte, k čemu to pak může s odstupem dvou tří dalších let vést? Ne, hyperinflace by neměla být kvantitativně srovnatelná s tím, co zažívalo poválečné Německo – ale to jen proto, že peněz nebylo dosud vytištěno tolik. Zato eurem se už dneska platí na mnohem větším území než tehdy markou. Takže zvýšenou inflací může být postihnuto mnohem víc lidí.
Zajímavé je, že po první světové válce v Československu k žádné hyperinflaci nedošlo. Československo naopak v roce 1923, kdy Německo čelilo vrcholu hyperinflace, zažívalo neuvěřitelnou deflaci, tedy propad cen, až o 30 %. Československo totiž tehdy jaksi neplatilo markou. Dnes jaksi neplatí eurem. Až na to, že dneska je skrze zahraniční obchod Česká republika s eurozónou propojena víc než tehdy Československo s Německem. Takže skrze zahraniční obchod se růst cen také mnohem lépe přenáší ze země do země. Takže izolace od požáru je velmi, velmi nedokonalá.
Tak co – ještě má někdo chuť na přijetí eura?
Markéta Šichtařová
Digitální měna centrálních bank se stala realitou
V poslední době se vyrojila řada více či méně přesných či zmatených zpráv o tom, jak digitální měny centrálních bank (CBDC) začínají být uplatňovány na mezinárodním poli. To chci uvést na pravou míru.
Markéta Šichtařová
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
Nepřestává mě fascinovat, s jakým nadšením lidé volají po nových daních, aniž by si uvědomili, že napříště mohou být na řadě. Okřídlené „nesuď a nebudeš souzen“ bych parafrázovala jako „nevolej po vyšších daních a nebudeš zdaněn.“
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Markéta Šichtařová
Hospodářský růst jde do kopru
Jako spíš „optimistická“ zpráva bylo tiskovými agenturami prezentováno oznámení, že Škoda Auto začne v Indii vyrábět malé sportovně-užitkové vozidlo SUV s délkou do čtyř metrů,
Markéta Šichtařová
Držím pěsti zemědělcům
Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?
Markéta Šichtařová
Ohrožení suverenity?
Doba covidová byla obrovským fenoménem a pokusnou laboratoří, jakou jsme si do té doby neuměli představit.
Markéta Šichtařová
Česká kritéria pro přijetí eura
V poslední době více než kdykoli dříve slýcháme od vládních představitelů volání po zahájení procesu k přijetí eura.
Markéta Šichtařová
Kvóty na ženy: Mentalita oběti
Český mediální prostor notně rozvířil nový vládní návrh o minimálním povinném zastoupení žen v radách evropských společností kótovaných na burzách v členských státech.
Markéta Šichtařová
Politický proces
Ačkoliv se o tom v českých médiích příliš neinformuje, na finančních trzích hrozí vzplanout nezvyklý typ požáru. A roznětkou by se mohla stát země, kde by to málokdo čekal. Že nejde o legraci, je vidět už nyní z opatrného chování
Markéta Šichtařová
Ptát se nebudu, nechci problémy
Léto 2018 - Venku svítí slunce. Ještě sedím v práci. Máme toho teď až nad hlavu, prý konjunktura. Tak aspoň máme pěkné prémie. Těším se na dovolenou, zase letím na Madeiru. Loni to bylo super, tak snad to bude stejné.
Markéta Šichtařová
Lekce základů ekonomie pro ministry
Dneska si dáme takové malé základy ekonomie, aneb lekci pro ministerstvo financí. Povíme si, jak působí zvyšování daní. Pokud vaše radary zaznamenaly podezření na jízlivost, jsou správně nastavené. Poslední čísla o daňovém výběru
Markéta Šichtařová
Když se spotřebitelé vzbouří k bojkotu
V demokracii vládnou volení zástupci, vzešlí ze svobodných voleb, kteří vytváří zákony prostřednictvím transparentního fóra z parlamentu.
Markéta Šichtařová
Je-libo moučného červa?
Od roku 2021 mapa chráněných území Natura 2000 v Nizozemsku vytyčuje oblasti chráněné před emisemi dusíku.
Markéta Šichtařová
Zbraně nezabíjejí
Čas od času se přihodí, že nějakému politikovi či politické straně klesnou v důsledku jejich neschopnosti preference, a tak zatouží pohonit si triko na nějakém staronovém recyklovaném tématu.
Markéta Šichtařová
Kdo je viníkem drahých potravin?
Před Vánocemi většina lidí má sklon ohlížet se, jaký byl rok předešlý a jaký bude ten budoucí. Aby ale rekapitulace byla komplexní, musíme zmínit nejen makroekonomické indikátory, ale i širší kontext.
Markéta Šichtařová
Povinné dárky ve školách jsou zlo
Nevinná dobrosrdečná iniciativa, nebo nebezpečný nemorální precedent? V základních a mnohdy i středních školách je touto dobou zvykem, že děti si musí losovat jména spolužáků, kterým povinně mají dát dárek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 43,35
- Průměrná čtenost 20213x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.