Tak jsem konečně (po etapách, je to fakt šíleně dlouhé a poměrně "natažené") dočetla článek. Vážená pani Šichtařová, roďte si jak chcete, je to fakt Váš boj. Ale, do háje, nemanipulujte pořád.

Uvádíte řadu "faktů", které jsem se neučila na zdravce ani já před 30 !! lety. Už tehdy se děti kojily "ad libidum" a nic o krátkém kojením se neučilo, o tom, že se dítě nesmí zvednou nad úroveň placenty jsem fakt v životě neslyšela. Takových manipulativních zdánlivých drobností je v článku dost a dost. Tak si buď kriticky přeberte fakta, nebo se nedivte, že si myslím, že neumíte pracovat s informacemi. (Což si myslím a je to ta lepší varianta - v té horší byste uváděla nesprávné informace vědomě.)

A k tomu, že vás kontaktují matky s porodními traumaty - inu...svůj k svému. A jak víte, že doma by trauma neměly? On ten stres neuvěřitelně zkresluje, já bych třeba při porodu doma umřela strachy :-)).

A sama jsem měla čest být u porodu dvojčat kamarádky (v nemocnici) a ta si celý průběh pamatovala dost jinak než já. Z toho pak vyplývá opravdu slušná řádka nedorozumění.

Žijte a nechte žít. A neurážejte odborníky jen proto, že u vás to klaplo, k čemuž Vám upřímně gratuluji.

Přirozené je to co chce rodička a nikdo by jí neměl násilím, nebo nějakým vyhrožováním nutit něco jiného.

Ta katastrofa se jmenuje "státní zdravotnictví".

Tak, a teď si jdu přečíst ty komentáře, které Vás posílají do pralesa nebo volají po zbavení svéprávnosti.

Gratulace k miminku, Markéto. A pište dál. Nevím, jestli mě víc baví Vaše články nebo ty rádovy chytré komentáře v diskuzi od lidí, kteří se asi "narodili" jako soudci všech a všeho ...

a že se tak chová autorka vám nevadí?

V porodnici jsem pracovala. A vámi zmiňovaný "blud" o spojených nádobách dítě-placenta jsem v životě ani náznakem neslyšela a dozvěděla jsem se o něm až dneska.

V okresním špitálu, kde jsem se narodil před 55 lety prý bylo tenkrát 15 mamin na cimře a děti jim přivezli ke kojení naskládané v řadě na dlouhém vozíku v čas k tomu určený a za půl hodiny je zase sestra vysbírala a odvezla. Tatík své dítě a svou ženu uviděl až v den propuštění.

V tomtéž špitále se narodily taky moje děti. V té době tam už byly dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, děti většinu času v pokoji vedle mámy a na návštěvu bylo možno přijít prakticky kdykoliv. Taky tam je možnost připlatit si jako nadstandart na jednolůžkový pokoj. Takže myslím, že situace ve špitálech se proti historii dost zlepšila.

z tohoto hlediska asi ano, ale tady je řeč o porodu a né kde spí maminka po porodu

Dovolíte mi jeden dotaz týkající se Vašeho bydliště?

Jaký je dojezdový čas sanitky od vašeho domu do nejbližší nemocnice?

Podívejte se na citované statistiky...

Takže blahopřejeme.

Nehájím porodnice, hrůzostrašných historek jsem si taky přečetla dost a dost. Ale stejně si myslím, že se tahle debata vede ve špatném duchu.

"Pochopte naše pocity" účinný diskuzní argument není a nebude - kromě toho, že pánům doktorům prostě nic v břiše neroste, nemají mateřský cit vůči vašemu dítěti a nikdo se jim nehrabe v těle, abych to nenapsala moc vulgárně... tak vždycky jde na prvním místě o zdraví dítěte, a až na druhém o pocity rodičky. Takže na tohle je blbost hrát.

A upřímně, ty stovky traumatizovaných žen, které se sebe někde nějak a před kýmkoliv potřebují dostat, co se jim stalo (nevím co je horší, jestli před cizími lidmi, nebo na internetu... a vážně se tomu nešklebím, já si tímhle prošla taky, jen z jiného důvodu) už začínají dost nudit. Když nic jiného, tak proto, že nikdo z venku FAKT nemůže posoudit, jak ten porod probíhal a jestli zásahy byly potřeba nebo nebyly, a ne, fakt si nemyslím, že posouzení matky, která nevystudovala medicínu, je v tomhle vždycky adekvátní.

Když si k tomu připočítám, že slušná řádka maminek vnímá porod, abych tak řekla, optikou vlastní přecitlivělosti, kdy si mozek dodatečně poupraví použitá slova a tón... Což se ve vzpomínkách děje běžně a nejen matkám... No, na nějakou rozumnou debatu je to argumentačně bída.

Takže - proč ještě nevznikl nějaký spolek, unie matek, co já vím co, který by se na příslušných místech doptával, které praktiky a zásahy při porodech jsou v pořádku a které už ne... a tlačil na to, ať se teda v nemocnicích zavádějí do praxe? Diskuze na stránkách novin a na blozích je fakt k ničemu v tomhle smyslu, je to řvaní na nesprávném hrobě. Co v tomhle ohledu má udělat veřejnost: přidat se na jednu či druhou stranu, no dobré, ale to má efekt nula. Máme za rodičky jít demonstrovat? Dav tupounů, který v životě nečetl jediná porodnická skripta? No to dává smysl, fakt...

Zamyslete se trochu nad tím, co chcete a po kom. Změnu porodnictví si na veřejnosti fakt nevydupete.

Velká karma a srdečné blahopřání k miminku. ČT inzeruje nábor 4 nových budoucích rodiček k opakování dokumentu o českých porodních praktikách, ze kterých šel občas děs a hrůza (především MUDr. Svoboda, ODS)

Gratuluji k dítěti i odvaze.

Protože jsem pracoval ve zdravotnictví (ne lékař), sledoval jsem sebezahleděnost lékařů i sester(vedoucích). Ne vždy přistupují k ženě dle principu - těhotenství není nemoc!

Těch vad ve zdravotnictví je více, přestávám věřit jejich heslu - "medicína podle důkazů", spíše mi to připomíná marxistický vědecký materialismus. Asi tak.

Zdraví Bohuš, narozený v roce 1951 v domácí posteli, zda jsme to nestihli nebo jiný důvod se již nedovím.

Při rozhodování o způsobu léčby podle Medicíny založené na důkazech bere zdravotník v úvahu:

nejlepší vědecké poznatky v dané oblasti

preference, potřeby a přání pacienta

svoji vlastní klinickou zkušenost