V hladovém Somálsku má žena v průměru šest dětí. Sociální ráje jako Norsko, Švédsko, Dánsko mají průměr 1,7 až 1,8 dítěte. Tj. muž se ženou nejsou schopni splodit ani dva další človíčky, aby obnovili stávající populaci. A to mají kupu afrických a arabských imigrantů, kteří plodí jak o závod...

Pojďme si popovídat o tom, jak za nízkou porodnost může nedostatečná podpora státu. 

Ono to mozna nebude ani tak nedostatecnou podporu od statu jako spis jeho nadmernym zasahovanim.

Mluvíte mi zcela z duše a podepisuji každé Vaše slovo. Nedávno jsem se podobnou tématikou na tomto místě také zabýval http://mihel.blog.idnes.cz/c/444657/Schodky-penzijniho-systemu-jsou-dusledkem-politicke-zbabelosti.html.

Přeji Vám vše dobré, a pokud by jste někdy měla cestu na Slovácko, rád Vás v Drslavicích přivítám 

Trohu mi přijde, že paní Šichtařové už lezou její děti a rodinná idilka až ušima, což značně mate její perspektivu. Doufám, že aspoň nespamuje své přátele na facebooku hromadama foteček dětí s trapnými poznámkami. Ono stačí jak to zvládla prorvat do té své poslední knížky (sem někde v půlce a jako není špatná, ale ty pro-rodiné poznámky a narážky mezi řádkama jsou tam narvaný fakt zbytečně přehnaně)

Škola v přírodě je především výlet pro děti který pomáhá stmelit kolektiv lidí a něco zažít společně i s učiteli - stejně jako třeba na střední lyžáky nebo voda, výlety na kolech a podobně.

Já sám jsem nikdy nebyl nijak moc kolektivní typ, přesto jsem z těhle akcí měl vždycky super zážitky.

Kromě toho to je taky příležitost pro rodiče si od dětí trochu oddechnout a mít čas pro sebe navzájem - ono ne každý je takový mazlivý rodinný typ co by ty děti nejradši umačkal a nepustil ani do školy nebo na kroužek z hrůzy že s nima nebude.

Doufám, že paní Šichtařová není až tak posedlá jak by se mohlo zdát nebo že se vzpamatuje - nebo že pan Pikora bude mít dost rozumu a vlivu v rodině, aby před její věčnou mateřskou náručí ty děti aspoň trochu "zachránil", až trochu vyrostou...

jeste odectete profesionalni matky samozivitelky, ktere do systemu nikdy neodvedou ani korunu, stejne tak jako jejich XY deti... a ten prus... nabyde sakra na velikosti a urgentnosti 

Ano systém dělá vše, aby rodinu zdecimoval... a bude hůř.. protože brzy přijde doba, kdy se muži nebudou chtít rozmnožovat. Na idnes byl článek o rozvodovosti a když se rozpadne rodina, systém přidělí dítě/děti matce. Muž jen platí a je mu systémem odejmuto právo vychovávat své děti. Tyto děti vidí pak jen vleklé soudní tahanice a co z toho života mají? Jaký vzor do budoucna? Vidím například z blízka syndrom zavrženého rodiče..i toto systém dopustí..nikdo s tím nic nedělá..Máme s přítelem dohromady 5dětí. Dospělé bylo nakaženo SZR již v 16letech.Nyní se to samé děje s 10letým dítkem. Nikdo tomu nezabrání ač chodí od čerta k ďáblu..ještě má 8leté dítko..co myslíte? Dopadne stejně? Jednou možná budou muset ženské vybrat jedince na dárce, oplodňovat se samy... Co se týče důchodů, bude muset být zákon, aby jedinec přispíval tomu, komu vděčí za život..bohužel..smutné, ale život.

No a dál .... ?

Sice pěkný a čtivý popis problému, nicméně od ekonomky bych očekával alespoň nějaký názor na způsob řešení. Heslo "rodina musí být pro politiky důležitější než stát" nepovažuji ani za náznak řešení.

Nemyslim, ze duvodem male porodnosti je materialni nedostatek. Driv byval pomerne bezny pocet 8 deti a zivotni uroven byla nizsi. Deti jen nejsou takovou prioritou a to neni dobre.

Tu nejde o absolutní ale spíš relativní materiálový nedostatek. Mladomanželskému páru, když se mu narodí dítě, velmi rapídně spadne životní úroveň. To za prvé.

Za druhé kdysi nebyli hypotéky tak běžné jako dnes. Sice řeší akutní problém s bydlením, ale zároveň je to cesta do otroctví z kterého nejde se vymanit. Tady bych viděl druhou příčinu časté bezdětnosti mladomanželského páru.

Je to ještě horší. Aby se důchody zaplatily, zvyšuje se věk odchodu do důchodu. Takže důchodců je méně, ale ti, kdož by byli před dvaceti lety v důchodu, jsou pořád v pracovním procesu. No a když opravdu práci nezvládají, nebo firma zkrachuje, tak jsou nezaměstnatelní a nezaměstnaní (a potom, když už mají věk na důchod, berou jej podle podpory v nezaměstnanosti). Nicméně pracovní trh není schopen absorbovat toliko pracujících a to je jedním z důvodů, proč obrovským způsobem stoupá počet nezaměstnaných mladých absolventů. Konkrétně Španělsko či Řecko jich mají tuším přes 50%, což dle mého názoru znamená, že práci mají jenom mladí v rodinných firmách a na normálním trhu bez silné tlačenky není žádná šance. Toto dojde i k nám. Takže to vypadá, že nikoli by dobře vychované děti živily své rodiče s malým důchodem, ale naopak nezaměstnané děti budou žít s rodiči z jejich malého důchodu.

Not good.

Tím, že lidé nad 50 let se vyhazují jako první ze zaměstnáních vede k tomu, že se jim podstatně snižuje důchod než kdyby pracovali do určeného důchodového věku. To je zřejmě cíl.

Máte tam chybu.

"Slováci se dnes diví a jsou rozhořčeni, že první lidé, kteří už pobírají důchod z druhého pilíře, mají důchod v průměru v přepočtu jen 840 Kč. Samozřejmě z toho se žít nedá."

840 Kč je suma iba z druhého piliera, máte pravdu, že z 840 Kč by sa vyžiť nedalo. Či už z populizmu, alebo ste zabudli uviesť, že penzia sa vypláca aj z 1. piliera. 

Tí sporitelia ktorí sa rozhodli aj po upozorneniach ako 50 ročný vstúpiť do 2. piliera a mali nízku mzdu teraz po 10. rokoch majú dôchodok nižší o priemere 25€, ako keby do 2. piliera nevstúpili. Na Slovensku sa po celú dobu sporenia nič navyše sporiteľ neplatí, stačí oznámiť soc. poisťovni, že vstúpil do 2. piliera a soc. poisťovňa automaticky preposiela 4% na DSS. Každý sporiteľ je upozornení na to, že ak má nízky príjem a menej ako 15 rokov do dôchodku, že sa mu do druhého piliera neoplatí vstúpiť, aj napriek tomu sú sporitelia ktorí to ignorujú a teraz po 10. rokoch sporenia majú nižšie dôchodky. 2. pilier sa stále otvára kvôli týmto sporiteľom, aby mohli pre nich nevýhodný 2. pilier opustiť.

I já jsem - ó - dítě ubohé. Před třemi čtvrtinami století jsem přišel na svět v tehdy velmi pokrokové porodnici na Štvanici.  Matky tam velice šetřili. Takže jsem byl ihned po porodu odejmut, po patřičné době (tuším 24 hodin) poprvé přiložen k prasu a pak byl přinášen v pravidelných intervalech ke kojení. To bylo veškeré mé spojení s matkou (trvalo to týden?).   Kupodivu: žádné vztahy to nepřervalo, já, i moji bratři, narození do stejných "štvanických" podmínek o dost později, jsme měli s matkou (resp. rodiči) vztahy výborné.