Konec srandy. Ministerstvo pravdy přichází.

„…Z místa, kde Winston stál, se ještě dalo přečíst úhledné písmo, jímž byla na bílém průčelí vyvedena tři hesla Strany:    

VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

Ministerstvo pravdy prý čítalo tři tisíce místností nad zemí a příslušně se rozvětvovalo i pod zemí…“

(George Orwell, Devatenáct set osmdesát čtyři)

České Ministerstvo pravdy zatím nemá 3 000 místností nad zemí, nýbrž „jen“ kolem 20 zaměstnanců. Ovšem zbytek zase tak daleko od předlohy není.

Povinná celoevropská Hate-Free kultura nám polopaticky vysvětluje, že teroristické útoky jsou dílem několika málo psychicky pomatených jedinců a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě je ve skutečnosti výkladní skříní míru.

Genderové neziskovky a norské fondy nám zase vysvětlují, že svoboda v rozhodování o svém životě je primitivním a překonaným vývojovým stupněm společnosti; šťastnější budeme, předáme-li naše děti i odpovědnost za naše rození, vzdělávání, práci, zdraví, bydlení i umírání státu. Co stát řídí, to dobře řídí a stát má tedy řídit vše až do dokonalého otroctví.

A nově zřízené Ministerstvo pravdy nám nyní tvrdí, že přenecháme-li svůj úsudek o tom, co je Pravda, státu, budeme silnější a vyzrajeme nad ruskou propagandou. Ve vzdání se vlastního rozumu prý bude naše síla.

Tohle už není parodie na Orwella. Tohle je Orwell materializovaný. Máte dojem, že přeháním? Kde že má být ono Ministerstvo pravdy?

Na základě doporučení Auditu národní bezpečnosti vznikl na Ministerstvu vnitra ČR k 1. 1. 2017 útvar nesoucí honosné jméno Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Ministerstvo uvádí, že jde o analytické a komunikační pracoviště. Náplní práce Centra je monitorování hrozeb spojených s vnitřní bezpečností státu.  Tam spadají i dezinformační kampaně. Centrum bude upozorňovat na závažné dezinformace a bude směrem k veřejnosti i směrem ke státním institucím poskytovat odborná stanoviska.

To v překladu jinými slovy znamená, že Centrum bude vědět, co je a co není pravda. Bude mít patent na pravdu. Takže není divu, že na sociálních sítích se již ujala přezdívka Ministerstvo pravdy. Jenomže Pravda není černobílá a nemusí být jedna. Nemusí to být nula, nebo jednička. A často není snadné říct, kdo ji má. A snaha tvářit se, že pravda černobílá je, může být nesmírně nebezpečná. Monopol na pravdu se může až příliš snadno vymknout z ruky. 

Tam, kde je jen jeden člověk nebo jedna instituce s právem „vykládat“ pravdu a „tlumočit“ informace, totiž končí demokracie a začíná totalita. Je to obecný znak všech diktátorských režimů. Ostatně každá totalita přeci měla svou variaci na „ministerstvo pravdy“. Například Němci mu za Druhé světové války říkali Ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Demokracie totiž spočívá v pluralitě, kde je mnoho názorů, kde si nikdo netroufne tvrdit, že jeden jediný názor a výklad pravdy je nadřazený těm ostatním.

Volby se blíží. Ministerstvo pravdy se už připravuje, jak bude sledovat předvolební kampaň. Nebude sledovat jen strany a organizace. Bude dle svých vlastních slov sledovat i jednotlivce například na sociálních sítích. Přesně to ovšem kdysi dělala STB: Sledovala jednotlivce a jejich nepohodlný výklad pravdy. Ministerstvo pravdy sice nebude tajnou službou, ale přesto nelze do budoucna vyloučit, že by se mohlo před volbami náramně hodit příslušnému ministrovi, pod něhož bude spadat. Úřad totiž nejspíš zcela legálně bude vstupovat do volební kampaně a z pozice oficiální „pravdy“ a vyvracení „dezinformací“ ji klidně může usměrňovat. Nebudou tím ale volby zmanipulované?

My osobně proto považujeme vznik úřadu za největší hrozbu pro svobodu a demokracii od roku 1989, a to bez nadsázky. Vlastně nechápeme, jak politici mohli vznik něčeho tak nebezpečného dovolit. Jediné vysvětlení, proč to politici dovolili, je, že jim vůbec nedoteklo, o jakou hrozbu se jedná. Teď se totiž soustředí jen na potírání toho, že všeci kradú, a ohrožení základů demokracie vnímají jen skrze obchodní rejstřík a skrze to, kdo vlastní které médium. Jenomže naprosté jádro ohrožení demokracie jim zcela uniklo.

Úřad se úpěnlivě brání nařčení, že jde o cenzuru. Nicméně pro nás to cenzura je, protože podstata je stejná: Někdo samozvaný třídí informace na „správné“ a „špatné“ podle klíče údajné národní bezpečnosti - přitom stejný klíč používá i cenzura.

S totalitou máme spojené heslo: „Kdo není s námi, je proti nám!“ A to už k nám přišlo. V tisku jsme se dokonce mohli dočíst názor, že lidé, kteří jsou proti ministerstvu pravdy, jsou „buď blbí, nebo navedení, nebo rovnou kolaborují“. Upřímně: Výraz „kolaborace“ mě přímo děsí. Tohle slovo tu už bylo v těch nejhorších dobách. Jak je proboha možné, že bylo znovu recyklováno? Už zase to černobílé dělení světa?

U nás cenzura teprve začíná. Nebyli by to ale Němci, aby opět nebyli před námi a aby nebyli aktivnější.  V Německu už mají druhý stupeň cenzury.  V Německu jde totiž 6. února před soud Facebook za šíření falešných zpráv. Jakže?! Vždyť Facebook je soukromá firma, nikoliv veřejnoprávní médium. Takže je nehorázná hloupost na něj vztahovat novinářské normy. Trestné mají být činy – jenže teď už jsou trestná i slova. A to nikoli slova firmy, ale jen slova jejích klientů. Ještě chvíli tak dál a brzy budou trestné i myšlenky a sny.

A pak tu máme třetí stupeň cenzury. A to už je klasický totalitní režim. Zatím v Evropě ve své pravé, extrémní podobě neexistuje. Zatím. Ovšem děsivé je, že podobná ministerstva pravdy vznikají všude kolem nás.

A víte co? Mnohdy máme pocit, že je-li u nás zavedena nějaká opravdu velká hloupost a – s prominutím – buzerace, může za to tu EU, tu imigrační vlna a podobně. Jenomže tentokrát je to jinak, tentokrát se na nic a nikoho vymlouvat nemůžeme: Nikdo nás tentokrát k zavádění Ministerstva pravdy nenutil. Jen jsme se trochu inspirovali a dobrovolně se vezeme na globální vlně. Takové vlny zla se už světem přehnaly vícekrát a k ničemu dobrému nevedly.

Proto nabádáme všechny politické strany, které jdou do voleb: Jako cíl své volební kampaně si dejte zrušení Ministerstva pravdy. Jde o hodně.

Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora