Německá tajná zbraň se možná dočká vzkříšení

29. 04. 2016 8:03:07
Během války Německo vymyslelo novou zbraň. Nepoužilo ji jen proto, že to už prostě nestihlo. Kdyby na ni ale došlo, mohlo Německo položit Británii na lopatky. Nachlup stejná zbraň by teď mohla být použita znovu. Proti nám.

Tou zbraní jsou takzvané „peníze shazované z vrtulníku“. Německo tehdy během 2. světové války přišlo s nápadem, že vytiskne mraky a mraky peněz. Přesněji řečeno padělaných britských liber. A ty rozpráší po území Spojeného království. Výsledek by byl děsivý. Bez jediného výstřelu by se britská ekonomiky velice rychle zhroutila. Mnoho peněz a málo zboží totiž může mít jen jediný důsledek: Hyperinflaci. A s tou mělo Německo z období po 1. světové válce hojné zkušenosti. Proto není divu, že právě ono mezi všemi ostatními zeměmi nejlépe chápalo, že vyvolání hyperinflace se může stát dokonalou zbraní. (Natištěné libry, které se už nestačily použít, pak Němci ukryli na dlouhá desetiletí na dně jezera Toplitzsee.)

Proč jen tak snadno pohrdáme historickou zkušeností?

Představa peněz obrazně řečeno „vysypaných z vrtulníku“ neunikla ani moderním ekonomům. Prvním z nich, kdo se takovou představou detailněji zaobíral, byl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. A tím se tenhle nápad navždy dostal do učebnic. Až na to... že pan Friedman si s myšlenkou vrtulníkových peněz pohrával zcela teoreticky; kdyby došlo na věc prakticky, nemám nejmenších pochyb, že by si tenhle energií sršící chlapík a zdatný ekonom zaklepal s úšklebkem na čelo a nápad odsoudil jako jednu z největších pitomostí, jaké kdy slyšel. Žel, leccos už hodnou chvíli nasvědčuje, že svět se zbláznil. Z původní německé tajné zbraně a ekonomické pitomosti se stává vážně míněný evropský záložní plán.

Všechno to má kořeny v obavách centrálních bankéřů z nízké míry inflace (případně až z deflace) a z nizoučkého hospodářského růstu ve většině evropských zemí. I zrodila se v průběhu pokrizových let po roce 2008 myšlenka, že – velmi zjednodušeně řečeno – nedostatečné utrácení spotřebitelů je příčinou deflace, která je zase (opět v kombinaci s nízkými útratami) příčinou nízkého hospodářského růstu. A že abychom se „měli lépe“, musíme spotřebitele přimět utrácet a zvýšit inflaci. A tak se neustále tlačí na větší a větší utrácení.

Zápornými úroky se tlačí na utrácení domácích spotřebitelů. A umělým oslabováním měny se tlačí na utrácení zahraničních spotřebitelů za domácí zboží. A teď se k tomu navrch recyklovala myšlenka vrtulníkových peněz.

Český guvernér Singer se tento týden nechal slyšet, že prý korunu jsme měli oslabit ještě víc. A dříve. (Tohle umělé oslabování už stálo na operacích s devizovými rezervami přes půl bilionu korun.) A konec umělého oslabování české měny je nejspíš v nedohlednu. A že prý vrtulníkové peníze – tedy technicky vzato rozdání určitého obnosu všem lidem, kteří by ji museli utratit a tím zvýšit jak útraty, tak inflaci – jsou sice málo pravděpodobným plánem pro ČR, nicméně stále je ve hře. (Slovy Singera: Centrální bankéř prý vždy musí mít záložní plán B.)

Jako kdyby snad prosperita byla o spotřebě a rozhazování.

Jenomže svět takhle naráz utrácet na povel nedonutíme. Když každý dostane tolik a tolik peněz a bude je „muset ze zákona“ utratit, fajn, utratí je. Jenomže současně spotřebitel obyčejně není zase takový hlupák. A tak sice leckdo utratí peníze, ke kterým z náhlého štěstí přišel, zato si pod polštář strčí celou svou výplatu. A i kdybychom snad nakrásně každého donutili utrácet dvojnásobně než dosud – k čemu by to bylo? K tomu, abychom na papíře vykázali „růst“? Vykázali bychom ho, jenomže by to byl pseudorůst. Skutečný růst, skutečná prosperita, je totiž ne o rozhazování, ale o investicích, o stabilních institucích, o kvalitě.

Levný dneska chce být kdekdo. Zválcovat třeba čínskou konkurenci v cenové válce je nesmysl. Nízkými cenami v celosvětové konkurenci prostě neprorazíme. Ano, zvýšíme trochu náš vývoz, ale jakmile jednou koruna posílí, všechny výhody budou pryč. To, zda lidé budou zboží dlouhodobě kupovat, není o ceně. Je to o značce, pověsti a kvalitě. Musíme prorazit tím, že na českých výrobcích nebudeme šetřit, nebudeme je dál zlevňovat, ale uděláme je solidně a prorazíme dražší kvalitou – tak jako Němci s Mercedesem. O tom je skutečný růst a skutečná prosperita.

Ve skutečnosti to, co předvádí Česká i Evropská centrální banka, není podpora růstu, ale je to naopak poškozování velmi dlouhodobé prosperity. A jestli v Evropě dojde na tajnou německou zbraň s vrtulníkovými penězi, jsem si jistá, že jediným státem, který si to nenechá líbit, bude se svými hojnými neblahými zkušenostmi Německo. Německo se penězi zasypat nenechá, ostatní země ochotně ano. 71 let po válce by tak Německo Evropu hravě porazilo.

Autor: Markéta Šichtařová | pátek 29.4.2016 8:03 | karma článku: 47.88 | přečteno: 26152x

Další články blogera

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.07 | Přečteno: 3114 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1577 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Čelíme statistickému zkreslení

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

16.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 46.02 | Přečteno: 10980 | Diskuse

Markéta Šichtařová

A je to tu znovu, banky mají problémy

Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 45.12 | Přečteno: 11997 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 598 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 906 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1577 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 497 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
VIP
Počet článků 681 Celková karma 45.01 Průměrná čtenost 20281

Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...